Stříbrná tepaná mísa (41 x 52 cm), na spodní straně dna reliéf. Uprostřed obrazového pole polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Fučíková 1997#, II/16., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión). Mísa byla součást soupravy, k níž patřila konvice s reliéfem s Dianou a Kallistó (viz: Amsterdam, Příběh Kallistó). Mísa byla brzy po svém vzniku odvezena z Prahy do Holandska, kde se reliéfem inspirovala celá řada umělců.
Neorenesanční pětipodlažní budova postavená původně jako pojišťovna (Fonciere biztosító; Fonciere-palota) s plastickou figurální výzdobou nároží. Budovu navrhl Adolf Feszty (1879), plastickou výzdobu zajistila firma Cava Romana (mramor) a Steinbach M. A. (barevný mramor). Rizalit nároží, ve čtvrtém a pátém podlaží portikus. Ve čtvrtém podlaží okno s edikulou, nad kladím štítový nástavec se dvěmi ležícími figurami. Zleva postava nahého vousatého muže, na hlavě má věnec, v pravé ruce drží trojzubec (Neptun). Zprava nahá ženská postava, na čele má půlměsíc, v levé ruce původně držela luk, dnes je již zachován pouze ve fragmentu (Diana). Na obou nárožích štítu portika motiv grifa (Merhenke Vilmos), na vrcholu štítu postava Merkura - mladík nohama spočívající na globu, na hlavě okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce, v levé ruce drží caduceus, v pozdvižené pravici má měšec, přes levé rameno plášť (Szász Gyula, 1882)., Déry 1991, s.37, 131; Gábor 2002, s. 11., and Plastika na vrcholu štítu představuje alegorii obchodu zosobněnou bohem Merkurem, což koresponduje s účelovou náplní budovy - "Fonciere palota" (pojišťovna). V 19. století patří k nejčastěji interpretovaným antickým božstvům, třeba jen hlava s okřídleným kloboukem, zejména v souvislosti s prudkým rozvojem obchodu a průmyslu. Plastika nahé ženy spočívající nad štítovým nástavcem je v maďarské literatuře považována za Venuši, ale vzhledem k atributům (na čele půlměsíc, luk) se patrně jedná o Dianu, bohyni lovu. Postava však také může být interpretována jako alegorie Noci. Budova je jednou z prvních staveb honosné třídy (původní název Sugár út - Radiální třída), která byla budována od 70tých let 19. století, k formálnímu slavnostnímu otevření došlo roku 1885. Na její stavbě se podílelo francouzsko-německo-maďarské konsorcium - Společnost pro stavbu Sugárút. Návrhy budov hodnotila soutěžní komise, která dohlížela na kvalitu návrhů, které měly odpovídat celkové koncepci urbanistického řešení lokality. Třída se měla blížit stylu pařížského bulváru Champs-Élysées a Ring Strasse ve Vídni. Původním cílem byl jednotný neorenesanční ráz budov elegantní promenády se stromořadím a soukromými obytnými domy, střídavě s veřejnými budovami (opera). Architektonické plány budov i dekorativních prvků byly vesměs dílem místních významných autorů a významu lokality proto v řadě případů odpovídala i pozornost věnovaná figurální výzdobě fasády, takže lze konstatovat, že pokud se na ní objevují reminiscence na antickou kulturu, bylo to zcela v souladu s tehdejší obecně uznávanou kulturní orientací uherské společnosti. Později, po krachu Společnosti, byl jednotný ráz budov opuštěn, některé z původních architektonicky zajímavých staveb byly nahrazeny moderní zástavbou (například č. 122, vila navržená Emilem Ungerem roku 1872, zbořená 1908, nebo č. 132, vila barona Lipót Edelsheim-Gzulay navržená Adolfem Gnautem, se sochařskou a sgrafitovou výzdobou, zbořená 1942).
Rytina (38, 1 x 51, 1 cm): Aktaión (plášť, oštěp) doprovázený dvěma loveckými psy vkročil k potoku, v němž se koupe polonahá Diana (srpek ve vlasech). Bohyně se sklonila stříká vodu na lovce. Okolo jsou Nymfy, ta stojící vedle Diany se ohlíží na Aktaóna a chystá se zakrýt svojí velitelku, vedle ní stojí nahá Nymfa, která sundavá ze stromu luk, nad ním visí toulec. Nymfa napravo se ohlíží k Aktaiónovi a obléká se, nahé Nymfy uprostřed si lovce nevšímají a odpočívají, prostřední má nad čelem stínítko proti slunci a shlíží se v zrcadle., Prag um 1600#, I, č. 303 s. 416., and Díky rytině Aegidia Sadelera byl obraz Diana a Aktaión nejčastěji kopírovaným Heintzovým dílem, podle jeho kompozice vznikaly rytiny, obrazy i reliéfy.
Olej na plátně (161 x 100 cm): nahá Diana (půlměsíc nad čelem) leží na kožešinami vystlaném loži, u hlavy lovecký pes, u nohou leží na zemi luk, toulec a lovecký roh. Za Dianou dvě její družky (oblečené, jedna opřená o oštěp). Zprava přichází nahý černoch (náušnice, dlouhé vlasy vzadu svázány) se srnkou na rameni. V pozadí krajina. and Fučíková 1997#, I/91
Olejomalba na mědi (22 x 32, 5 cm): nalevo sedí nahá Venuše s šípem v ruce, u jejích nohou Amor (toulec), napíná luk, za bohyní sedí napravo Mars (přilba), v ruce objímající Venuši číši vína, a nalevo mladý Bakchus (úponka s hrozny vína), pod Bakchem sedí Bohatství (roh hojnosti). Naproti Venuši stojí Minerva (odhalená ňadra, na prsou gorgoneion) se sférickým astrolábem v ruce, za ní Múzy (viola) v pozadí Diana (luk). Před Minervou na zemi uhašené pochodně a torso sochy nahé ženy. Výjev je zasazen do krajiny, za Venuší ruina antické stavby, za Venuší kruhová pevnostní věž., Konečný 1982#., Kaufmann 1988#, I.12, Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). K obrazu existuje kresba, na níž je místo mladého Bakcha s úponkou vinné révy putto s pochodní (Münster, Dialog mezi Venuší a Minervou 1).
Kopie antické sochy Diany., Brožovský 1995#, 44., and Kopie Artemidy z Versailles, dílo řeckého sochaře Léochara ze 4. století př. Kr. Původně pod západním průčelím zámku, v "Dianině sadu", po roce 1945 přenesena pod západní průčelí zámku.
Nástěnná malba al secco: polonahá Diana (srpek, luk), sedí na skalisku v lese, objímá psa, další dva psy u jejích nohou, na zemi oštěp a toulec., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., and Knoflíček 1999#.
Nástěnná malba: malé kartuši pod figurální scénou s apoteózou Aineia je postava sedící Diany se psem. Na čele má půlměsíc, v ruce drží luk. Na zemi lovecké trofeje (zajíc, pták)., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.