Nádvorní průčelí tvoří dvoupatrová lodžie. V prvním patře půlkruhové arkády spočívají na pilířích, před něž jsou představeny mohutné toskánské polosloupy, které mají s pilíři společné hlavice. Pilíře ve druhém patře jsou pojaty stejně, ale arkáda je dvojitá, se středovým toskánským sloupem s baňatým dříkem. and Fiala 1981-1988#, 3, s. 304-305.
Centrální kruhová stavba, rotunda, se dvěma protilehlými apsidami (dl. 15m, š. 7, 30 m). V troskách kostela nalezeny i fragmenty fresek, snad figurálních., Vlastivěda 1963#, I/1, 108-109., and V šedesátých letech 20. století v této lokalitě odkryty pozůstatky knížecího paláce z 9. století a dvanáct velkomoravských předrománských kostelů z 8. a 9. století. Rotunda se dvěma apsidami byla postavena na základě násobků římských stop. Podobných staveb (pouze základy) bylo na Moravě z doby velkomoravské kultury objeveno větší množství. Rotunda může být inspirována Byzancí, ale i tradicí bývalých římských provincií v Podunají. Tento typ stavby zdomácněl později i v Čechách.
Z letohrádku v královské oboře nedaleko sídelního města jsou dochovány pouze základy a fragmenty článkoví. Jednalo se o podélnou dvoupatrovou stavbu s arkádami obíhajícími okolo všech stran, nad arkádami byla terasa. Arkády byly podepírané toskánskými sloupy, mezi nimiž bylo zábradlí s kuželkovou balustrádou. Reprezentační charakter stavby dokazují znaky uherského království umístěné na pilířcích zábradlí. Stavba je současná s obdobně koncipovaným letohrádkem Vladislava II. v královské oboře ve Stromovce a obě tyto stavby mohly být jedním ze vzorů pro letohrádek Ferdinanda I. v Královské zahradě na Pražském hradě., Feld 2002#, 311-312., and Jedna z první vil ve střední Evropě.
Nejmladší ze skupiny portálů z huti Benedikta Rieda (souvisí s portálem Novoměstské radnice), Půlkruhový záklenek s profilovanou archivoltou v edikule tvořené korintskými polosloupy a kladím. Sloupy jsou kanelované s píšťalami. and Šamánková 1961#, s. 121, obr. 10.
Kruhový chrámek, na osmi toskánských sloupech spočívá kupole. Uvnitř kupole nápis: Šlechetný Co Hodného Rád Eyhle Následky Koná (nápis je tajenkou, která ukrývá hejtmanovo jméno). and Kruhový chrámek, tholos, se sloupovým ochozem byl poprvé zbudován v Řecku, svatyně bohyně Athény v Delfách. Kruhové chrámy byly také typické pro římskou architekturu (Tivoli, Pantheon v Římě), později byly též oblíbeným architektonickým útvarem klasicistní architektury (gloriet). V českém království byla od 18. století vybudována řada podobných staveb: Lednice (1794), Kroměříž (1880), Strakonice (1837), Mariánské lázně (1826-1827), Karlovy Vary (1831).
Umělá jeskyně (grotta) válcového půdorysu vyhloubená ve stráni nad mlýnem, interiér vyzděn z mohutných pískovcových kvádrů, s klenutím až do vrcholu, kde byl ponechán malý kulatý otvor s komínkem, kudy byla osvětlena. S grottou byla spojena arkádová chodba s 22 oblouky a ochozem, patrně sloužila jako výstavní galerie Rudolfových sbírek, areál byl opatřen monumentální branou., Krčálová 1976#, 12-18, and Inspirace římskou architekturou s kupolovitými klenbami a nymfaii.
Panovnický palác byl budován jako monumentální obytné královské sídlo. Původní stavba se nedochovala, podle archeologických nálezů byla vytvořena její rekonstrukce., Bažant 2000#, 75, obr. 31., and Palác má atributy antikizujících tendencí v umění 11. - 12. století. Monumentální měřítko bylo jedním z nejdůležitějších antických kulturních atributů. Zpočátku se projevil v budování církevních staveb (baziliky) a posléze i budováním panovnického sídla. Královský palác dokončený Vladislavem II. představuje syntézu fortifikačních prvků francouzských (pětiboké věžice na jižní fasádě) a italských (tři vysoké štíhlé věže). Stavba sice byla započata již Soběslavem v roce 1135, ale palácová kaple byla vysvěcena až v roce 1182 a komplex byl dokončen v roce 1185. Za Vladislava byl především zbudován hlavní sál o impozantních rozměrech 32 x 9 metrů, což je tolik, kolik měřila celá hlavní budova olomoucké kapituly dokončená roku 1141. Touto stavbou se do Prahy dostává monumentální obytná architektura. O výjimečnosti pražského paláce jednoznačně vypovídá to, že jeho hlavní sál byl větší než sály paláců německého císaře v Chebu (24,5 x 9,8) i v Bamberku (22 x 12). Zvnějšku stavby se reprezentační prostory ohlašovaly pěti trojdílnými sdruženými okny, která shlížela na Prahu pod Hradem. Jejich vyznění bylo umocněno tím, že při pohledu z města byl královský palác začleněn zhruba doprostřed dlouhého hradního opevnění, hned vedle jižní hradní brány s věží. Vladislav II. chtěl, aby se Praha vyrovnala tehdejším evropským metropolím, a do značné míry se mu to podařilo.
Třípatrový palác obrácený k městu je zbudovaný z hladce otesaných a neomítnutých kvádrů. V posledním patře je jedna velká místnost, ostatní patra jsou rozdělena na dvě místnosti sklenuté již bez gotických žeber, s výjimkou druhého patra, které je v úrovni gotického Vladislavského sálu, a proto místnosti mají síťovou klenbu. Pravidelné vnitřní rozdělení se odráží v průčelí, typizovaná okna všech tří pater mají společné osy a jsou umístěna ve stejné rovině, výjimku tvoří zdvojená okénka schodiště na východní fasádě. Na fasádě jsou podle antických vzorů jednotlivá patra jsou oddělena římsami, které tvoří podnož pravoúhlých oken s kamenným křížem. Na fasádě obrácené k městu je kříž vertikálně zdvojen. V profilaci ostění oken dominuje neklasický úprvek - překřížený oblý prut., Krčálová 1989#., and První obytný palác v českých zemích v antickém stylu. Inspirací mohl být římský palác Palazzo Venezia z let 1455-1467, jenž v době vzniku Ludvíkova křídla sloužil jako papežská rezidence.
Hlavní přístupovou cestu do Vladislavského sálu tvořila dlouhá chodba na místě starší stavby z doby Karla IV., která sloužila stejnému účelu. Nyní však byla zpřístupněna nejen ze dvorku před severním průčelím paláce, ale novým hlavním chodem, který byl obrácen na východ, k bazilice sv. Jiří. Venkovní portál má půlkruhový záklenek s profilovanou archivoltou, je umístěný v edikule tvořené korintskými polosloupy s kladím a hladkým vlysem. Sloupy jsou kanelované s píšťalami, hlavice se hlásí k raně gotickým vzorům - jsou bez volut a tvoří je listy v jedné, v rozích ve dvou vrstvách, rohové listy se stáčejí v bobule a přejímají tak funkci volut. Celý portál je po gotickém způsobu zapuštěn do zdi a je nejstarší ze skupiny portálů z huti Benedikta Rieda, ke které patří kromě portálů Pražského hradu i portál Novoměstské radnice, portál radnice v Nymburce. Vnitřní portál jezdeckých schodů je umístěný ve spojovací chodbě, kterou se vcházelo do Vladislavského sálu a je ještě více poplatný gotické tradici. V korintské edikule s kladím je vstupní otvor se záklenkem tvaru oslího hřbetu., Mencl in: Homolka 1985#, s. 106-124 (datuje portály do let 1493-1500)., and První antikizující portály v Praze.
Hlavní přístupovou cestu do Vladislavského sálu tvořily tzv. jezdecké schody s nízkými stupni, na něž navazovala lodžie, z níž se vstupovalo do sálu. Byla to krátká chodba, jejíž západní stěnu obrácenou do dvorku panovnické rezidence tvořila dvě velká okna s vertikálně zdojeným křížem. Okna v edikule byla pojata obdobně jako okna do Vladislavského sálu. Celá tato část je dnes zakryta přístavbou z doby kolem roku 1570., Mencl in: Homolka 1985#, 106-1108 (datuje do let 1493-1500)., and První antikizující lodžie v Praze.