Sochařská výzdoba kláštera. Sloupové hlavice s motivy - vinný hrozen, medailon s mužskou hlavou., Denkstein 1958#, 109-110., Varcl 1978#, 90., and Hlavice sloupků z arkádových oken, vyznačené tzv. antickými patkami, mají kromě běžných krychlových hlavic také fantastickou zvěrnou ornamentiku románskou, ale je tu též snaha zachytit něco z antické tradice palmetových vzorů. Nárožní kámen s náznakem sloupku, jehož hlavici zdobí vinný hrozen, provedený dost naturalisticky, též miskovitě prohloubený kruhový medailon vedle hlavice s reliéfem mužské hlavy. Kulatá hlava nasazená na válcovém krku připoíná římskou plastiku, sarkofágové medailony i císařské portréty 2. - 3. století; pojetí vousu, očí a schematické zobrazení účesu je však soudobé (patrně vliv severní Itálie, přes níž působí vlivy antické a byzantské). Na Ostrově zřejmě pracoval kameník orientovaný na sodobé proudy německé, ale i sochař obeznámený se severoitalskou plastikou navazující na antický Řím a na Byzanc.
Portál je trojdílný. Vnější edikula s korintskými kanelovanými tříčtvrtečními sloupy bez píšťal, hlavice tvoří v mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou v Ludvíkově křídle a na oknech Vladislavského sálu. Sloupy nesou architráv s patrně až v 19. století přidaným tympanonem. Sloupy spočívají na hranolových trnožích. Vnitřní prostor se v hloubce zdi zužuje a podhled je opatřen kazetováním.Toto řešení nemá obdobu v italské architektuře, ale často se s ním setkáváme na reliéfech. Vnitřní edikula je zmenšenou verzí vnější až na to, že nad vlysem je nasazena archivolta s kopií reliéfu sv. Jiří v boji s drakem. Ve cviklech nad archivoltou jsou akantové trojúhelníky. Vnitřní edikula rámuje pravoúhlé ostění vlastního vchodu do kostela., Homolka 1985#, s. 120-123 (datováno kolem 1500), s. 191 (datováno po 1509)., and Antikizující portál sv. Jiří měl starobylou basiliku propojit s Vladislavovým palácem.
Fragmenty architektonických článků, hlavice s palmetami., Denkstein 1958#, obr. 28., and Vlivy z oblasti kolem Poitiers a Dijonu, ve stavební aktivitě prvé fáze stavby (antické římské palmetové kompozity na hlavicích a další palmety na archivoltách zbytku severního portálu, hlavice polosloupu v jedné část bývalého západního vstupního prostoru. Tato část (1185-1197) vykazuje štaufské vlivy s převladající rostlinnou a zvířecí ornamentikou románského slohu.
Při přestavbě budova z roku 1541 opatřena bosovaným portálem a šíty, všechny ukončeny čučky, z nichž střední sedí na konzole podobně jako na radnici v Plzni. Na křídlech postranních štítů voluty, křídla středního štítu tvoří vykrojení delfíni. Sgrafitová výzdoba mezi 2. a 3. oknem v 1. patře: Spravedlnost (váhy, meč, fascis, šátek na očích), v pásu pod štítem, ležící postavy zleva: Vulkán (kovadlina, kladivo), Neptun (trojzubec), Ceres (klasy, věnec z klasů). Ve štítě tři figury: and Šamánková 1961#, 98.
Vliv francouzské poitouské a severoburgundské plastiky v duchu pozdně antického stylu: portál patrové kaple s předsíní francouzského typu (z konce 12.století). Figurální i palmetové motivy archivolt, hlavice sloupků se šikmo postavenými palmetami (pozdně antický motiv)