Na atice průčelí radnice alegorické plastiky občanských ctností. Opatrnost: opuková plastika stojící ženy, v pravici drží džbán, z něhož přelévá vodu do kalicha v levé ruce., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., and Socha byla v roce 1995 nahrazena kopií, originál je dnes ve dvoraně radnice.
Na atice průčelí radnice alegorické plastiky občanských ctností. Statečnost: opuková plastika stojící ženy, na hlavě přilbice, pravicí se opírá o sloup., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., and Originál sochy dnes stojí ve dvoraně radnice.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy baňkovité polosloupy na soklech s korintskými hlavicemi. Na nich spočívá zalamované hladké kladí. Nad kladím je pravoúhlý zalamovaný nástavec, po stranách jakoby pokračují vyžlabené pilastry, před něž jsou představeny sochy rytířů. Uprostřed nástavce kruhový tympanon vyplněný rozvilinami se znakem Šebestiána Veitmila a Anny z Althofu. V obou cviklech okřídlená postava s troubou, Fama. Nad nástavcem je zalamovaná římsa, po stranách zalomená dvakrát, jakoby tam pokračoval polosloup., Šamánková 1961#, 24., and Edikulový portál vykazuje obdobné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Budova banky "Pesti Hazai Elsö Takarékpénztár Egyesület". Před zahájením stavby této budovy peněžního ústavu byla vyhlášena soutěž, které se zúčastnila řada tehdy významných architektů Rakousko-Uherska, mezi jinými například také Bruno Möhring a Friedrich Ohmann. V soutěži však zvítězil domácí tvůrce Ignác Alpár. Nárožní monumentální šestipodlažní budova (dnes burza) byla projektována s bohatou sochařskou výzdobou fasády jako secesní stavba s prvky neoklasicismu. Na každé straně nárožní kupole sedí dvojice žen s dětmi, vpravo se dotýkají rukama, mezi nimi úl a květy růží (alegorie měst Pešti a Budína). V úrovní prvního patra po obvodu celé budovy figurální reliéfy, z nichž některé se opakují. Stojící postavy mužů a žen jsou nahé, na těle mají pouze přehozenu drapérii a drží různé atributy. Po obou stranách nároží stojící žena drží ratolest vavřínu (Pověst ?) a stojící žena držící bohatý feston z růží (Krása); dále po pravé i levé straně pět dalších reliéfů: stojící muž se štítem, v ruce má meč, za ním větvička vavřínu (Mír); stojící muž v okřídleném klobouku, na nohou má okřídlené opánky, vedle něho křídlo (Merkur jako alegorie Obchodu); muž s hradební korunou na hlavě, za ním vavřínová ratolest (alegorie města); muž s kosou v ruce a džbánem u nohou, za ním obilí (Zemědělství); muž v přilbě, s modelem kostela u nohy a štítem v levé ruce (Víra); muž držící na ruce sošku nahého muže (Michelangelův otrok ?), za ním palmová ratolest (Umění nebo Vítězství); žena držící na obou dlaních okřídlenou sošku muže a ženy (Génius a Vítězství); žena s dítětem v náručí, v levé ruce drží džbán, u pravé nohy obilné klasy (Plodnost); žena s vavřínovou větévkou (Pověst ?); žena s květinovým festonem (Krása). Na fasádě směrem do Váci utca; žena s dítětem v náručí a džbánem v ruce (Plodnost); žena držící v obou rukách malou okřídlenou sošku ženy a muže (Génius a Vítězství); víru a národní cítění vyjadřuje staromaďarský bojovník s modelem kostela sv. Štěpána u nohou (Víra). Směrem do Türr István utca se opakují dva reliéfy žen s ratolestí a festonem, dále jsou nad portálem dvojice ženských postav v antické drapérii. Po obvodu vchodového ostění na průčelí do Deák F. u. další drobné reliéfy s postavami: muž s trojzubcem (Neptun); žena s rohem hojnosti (Fortuna), muž s globem (Věda (?), muž s pochodní (Pokrok) žena s dětmi (Plodnost nebo Mateřství), mladík s orlem (Svoboda ?)., Földes 1993, s. 28, 52; Gerle 1994, s. 10, 47 - 49., and Již v antickém Římu vznikla řada zobrazení, která v alegoriích a personifikacích připomínala, že město bylo rovněž centrem antického finčniství. Například postava bohyně Juno Monety (přídomek Junony Kapitolské), v jejímž chrámovém okrsku byla mincovna, nebo italské božstvo zisku, Mercurius, jehož chrámy byly střediskem obchodu a sídlem kupců. Reliéfy i plastiky na fasádě této budovy tématicky odkazují na funkci budovy, která sama má monumentální měřítko dotvrzující solidnost základů, na kterých provozovatelé banky staví. Na bankovních domech je typické například zobrazení Merkura (Hermés Trismegistos) jako božstva schopného z kamene Mudrců vytvořit zlato. Banka jako taková je však založena i na dalších solidních základech, které zajišťují hospodářskou prosperitu - Mateřství, Věda, Umění. Některé ikonograficeké inspirace sochařského ztvárnění reliéfů je možné hledat na pamětních medailích Napoleona Bonaparte, například nahý hrdina držící v ruce sošku - ve významu vojenského vítězství.
Dvoupodlažní nájemní dům. V prvním patře, nad portálem, dvě alegorické ženské postavy. Jedna žena drží v pravé ruce palmovou ratolest, druhá se opírá o lyru, na čele má stuhu (ténii)., Déry 1991, s. 156., and Žena na levé straně patrně zobrazuje vítězství Ctnosti, žena vpravo patrně múza Erató, personifikace hymnického básnictví opěvujícího historii národa (ténie ve vlasech, lyra: atribut barda, bájného potulného pěvce a básníka).
Budova v klasickém stylu s neorenesančními prvky, na půdorysu tří spojených antických chrámů se sloupy a tympanonem. Výzdoba tympanonu: uprostřed stojí nahá mužská postava s přehozenou drapérií - Apollón, která ukazuje na jednoho z Kentaurů, který chce unést ženu. Po obou stranách další postavy mužů, žen a Kentaurů., Hájos 2001, s. 42 - 51., and Budování budapešťského muzea umění je ovlivněno budováním obdobných evropských muzeí ve Vídni, Berlíně, Kodani atd., nicméně zde je budova důsledně inspirována klasickou architekturou. Část budovy je kopií Diova chrámu v Olympii, včetně sochařské výzdoby štítu (Boj Kentaurů s Lapithy), 470 - 456 př. Kr. Na západní straně je zobrazena Kentauromachie, boj Kentaurů s Lapithy, v tehdejším antickém kontextu měl výjev politický význam - triumf řecké civilizace a racionality nad barbarskými perskými nájezdníky. Nález fragmentů výzdoby Diova chrámu byl jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů 2. poloviny 19. století. Rekonstrukci figurální kompozice provedl Ernst Curtius, který vedl vykopávky v roce 1875 - 1881. V kontexu maďarské politické situace přelomu století je zřejmě i zde kladen důraz na kulturní triumf budovatelů stavby.
Čtyřpodlažní nárožní budova, v přízemí na fasádě kolem celé budovy deset alegorických soch stojících na soklech. Dívka s balíčkem ovázaným stuhou (alegorie poštovnictví jako Psyché ?); nahý mladík s okřídlenou čapkou a střevíci drží v ruce kaduceus (alegorie obchodu jako Merkur); dívka se džbánem (Danaida ?); chlapec s husou (?); dívka se dvěma ozdobnými pásy; nahá dívka zakrývající si rukama klín (alegorie Krásy jako Venuše); římský voják s putnou vody (sv. Florián), dívka s klubkem nití nebo vlny (alegorie textilního průmyslu jako Arachné ?); mladý boxer ovinující si ruku koženými řemínky (alegorie sportu jako řecký boxer); mladík v uniformě držící na rukách lokomotivu (alegorie železnice nebo dopravy)., Dent 2002, s.95., and Budova byla projektovaná původně jako pojišťovna s luxusními byty ve vyšších podlažích ("Adria Biztositó Társulat Székháza"). Po II. Sv. válce sídlo městské policie, dnes Le Meridien Hotel. Na fasádě jsou sochy, z nichž některé souvisejí s původním účelem stavby (pojišťovna). Jsou tu některé neantické náměty (například sv. Florián patron hasičů), doplněné typickými alegoriemi naznačujícími souvislost s pojišťovnictvím, průmyslem a dopravou, ale i personifikace jednoznačně vycházející z antické inspirace (Venuše, řecký boxer jako alegorie sportu, Merkur jako alegorie obchodu, Arachné ?). Formálně je antikou jednoznačně inspirována plastika nahé dívky - Venuše, která navazuje na typ antické plastiky Venuše vystupující z lázně.
Řadový nájemní dům. Na fasádě průčelí, ve třetím podlaží na římse vedle oken nad vchodem dvě alegorické postavy: vlevo muž s paletou a štětcem (Malířství), vravo žena s malou soškou v pravici (Sochařství). and Personifikace umění jsou zobrazeny zcela v duchu současné umělecké formy jako tehdy módní typy muže a ženy, ale jsou polonahé a oděné antikizující draperií. Umístěním postav na římsu průčelí nájemního domu se jeho obyvatelé hlásí k tradičním kulturním hodnotám.
Nárožní čtyřpodlažní budova, postavená v neorenesančním historizujícím stylu, původně budova hlavní celnice (Fövámház), dnes Vysoká škola ekonomická (Budapest University of Economic / Budapesti Corvinus Egyetem). Bohatá sochařská výzdoba (22 soch, reliéfy). Na fasádě průčelí směřujícím k řece: deset stojících mužských a ženských postav v antické drapérii s různými atributy. První zleva žena v drapérii s pokrytou hlavou, v pravé ruce drží fasces, levá přidržuje závoj (alegorie Athén); stojící vousatý muž s kyjem a lví kůží přetaženou přes hlavu (Herkules); žena v drapérii, na hlavě čelenka se slunečním terčem (?); žena, u pravé nohy lokomotiva (Železniční doprava); vousatý nahý muž s kormidlem a lanem (Lodní doprava); vousatý muž v drapérii, stojí vedle kovadliny, v pravé ruce drží kladivo (Vulkán/Kovářství); žena v drapérii, v pravé ruce drží ozubené kolo (Průmysl); žena v drapérii drží štůček látky (Průmysl textilní); mladík v chlamydě, na hlavě okřídlený klobouk, v levici měšec (Merkur/Obchod); žena v drapérii s pokrytou hlavou drží v rukách roh hojnosti (Hojnost). V průčelí do náměstí šest volně stojících ženských postav v drapérii: žena se sovou u nohou (Věda); žena s tabulkou (Historie); žena s vavřínovým věncem a knihou, kterou věnčí (Vzdělání); žena s neidentifikovatelným předmětem (?); žena s ovázanýma očima a mečem (Spravedlnost); žena bez atributů (Ctnost). V průčelí do Csarnok tér šest postav: žena s lyrou (Hudba); žena bez atributů; tři ženy s veslem (alegorie řek patrně Dráva, Száva, Tisza?); žena v uherském kroji. V přízemí na průčelí do Vámház tér reliéfy: vousatý muž a dva putti se sobem (Asie), žena s lukem a dvěma putti (Amerika), žena s vějířem, dvěma putti a velbloudem (Afrika), žena se dvěma putti (Evropa)., Medvey 1939, s. 81; Török 1997, s. 112., and Původní účel budovy, hlavní celnice, se odrazil v alegorické sochařské výzdobě, která zahrnuje důležité zdroje prosperity a obecného blaha.
Budova Krajského muzea. Na fasádě průčelí dvě monumentální majolikové plastiky. Na pravé starně vchodu sedící žena, na hlavě hradební koruna, kolem pasu bohatě zdobený pás. Po levé straně žena s hradební korunou na hlavě, na levé ruce drží bronzovou sošku muže., Umělecké památky Čech 1977, 1, 458; Muchka 1990, 62-63., and Alegorická zobrazení průmyslu a historie představují ženské postavy se specifickými atributy vztahujícími se ke konkrétní historii města Hradce Králové. Pás, který drží Historie je kopií pásu ze ženského středověkého oděvu z 15. století, významný muzejní exponát uložený v budově. Druhá postava má symbolizovat zrod nového Hradce " Nový Hradec Králové vycházející z hradeb".