Nárožní pětipodlažní nájemní dům, tzv. "Goldmann-ház", postavený podle projektu G. Karvalyho pro Józsefa Goldmanna roku 1911. Fasádu budovy zdobí naznačené pilastry s kanelováním a reliéfy s figurálními alegorickými výjevy na obou průčelích, na schodišti u vchodu uvnitř domu údajně další majolikové reliéfy z továrny Zsolnay. Některé výjevy z jednoho průčelí se na druhém průčelí opakují. Boční fasádu do ulice Abonyi zdobí osm figurálních kompozic. V přízemí vedle sebe dvojice shodných reliéfů se čtveřicí ženských postav. Dvojice žen v objetí (drží se za ruce a kolem pasu), nahá žena drží levou rukou roušku pozdviženou nad levým ramenem, druhá v antické říze drží velký věnec. Ve druhém patře další čtyři reliéfy: zleva trojice nahých postav, dva muži, jeden drží vavřínovou snítku, žena (scéna Loučení); skupina stojících nahých mužů s býkem, jeden muž drží býka za udidlo, druhý v podřepu pije ze džbánu (Rolnictví); skupina nahých mužů se třemi koňmi, jeden drží koně za opratě, druhý v podřepu pije ze džbánu (Mír); čtveřice postav stojících za sebou, v popředí nahý muž a žena. Ve třetím patře, uprostřed fasády, jeden reliéf s pěti bojovníky - jeden z nich sedí na koni a kopím útočí na ležící postavu (Válka). V pátém patře tři reliéfy: zleva žena s hadem, dvě dvojice ženských postav v antickém oděvu postojem připomínající karyatidy. Fasádu nároží zdobí další reliéfy, většina z nich opakuje výjevy z fasády do ulice Abonyi. V prvním patře skupina postav, v popředí nahý muž a žena; skupinka nahých žen a dětí, uprostřed busta na soklu, žena stojící u busty se otáčí dozadu ke dvěma malým dívkám, první drží nádobu, z níž "tvůrce" nabírá hlínu, druhá stojící žena u busty drží skloněnou palmovou ratolest, za postavami v prvním plánu skupinka žen, jedna z nich drží velký věnec (Umění); skupina tančících nahých dívek (Tanec)., Ráday 1998, s. 307, obr. s. 86-87, and Figurální kompozice reliéfů zdobících tento dům jsou typickým příkladem alegorií vycházejících tématicky i formálně z antického umění. Jsou tu alegorické scény představující boj a život v míru (Umění, Rolnictví, Mír, Válka, Tanec) a kromě heroické nahoty a antikizující drapérie je to i formální zobrazení postav. Například na reliéfu, na němž je zobrazen souboj jezdce s pěšáky jsou to: motiv bojovníka na koni útočícího na ležícího muže, motiv nahého muže zobrazeného zezadu, ale s hlavou otočenou do profilu, nahý bojovník útočící zprava, levá noha pokrčená, pravá natažená, pravá ruka pozdvižená se zbraní nad hlavou. Antická inspirace je zřejmá i u ostatních výjevů (ženy držící věnec, skupiny nahých mužů a žen stojících v kontrapostu, muži s koněm, s býkem, karyatidy). Některé motivy je možné sledovat k původnímu antickému zdroji inspirace, například k reliéfům západního průčelí Parthenonu. Kopie antických reliéfů patřily v 19. století mezi nejčastěji reprodukované antické památky, které byly veřejně dostupné ve většině evropských metropolí ve sbírkách sádrových odlitků.
Třípodlažní budovu Obchodní akademie ("Gazdasági Főiskola-Kereskedelmi", původně "Budapesti Kereskedelmi Akadémia") navrhl Győző Czigler. Před hlavním vchodem stojí po obou stranách průčelí sloup završený alegorickou postavou od Antala Szécsi. Po pravé straně vchodu na sloupu s volutovou hlavicí mladík, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlená čapka, stojí na globu, drží v levé ruce měšec a v pravé kaduceus (alegorie obchodu v podobě Merkura); po levé straně druhý sloup, na jeho vrcholu stojí na globu dívka v antické drapérii, drží ve zdvižené pravé ruce vavřínovou větévku a v levici flétnu (Viktorie)., Déry 1991, s. 137, and Merkur a Viktorie vyjadřují víru v rozvoj maďarského obchodu, který umožní budoucí absolventi obchodní akademie, před jejichž školní budovou jsou plastiky umístěny.
Nároží vpravo nahoře pod římsou, první dvojice zleva: bezvousý mladík s kyjem na pravém rameni, kolem beder má uvázanou lví kůži pravicí drží fasces (Theseus); vedle stojí žena, pravou rukou společně s mladíkem drží fasces (Republika). Druhé sousoší: žena drží v pravé ruce svěšené podél těla palmovou větévku, v pozdvižené levici drží vavřínový věnec (Victoria); vedle ní stojí vousatý muž v čapce, drží kladivo spočívající na kovadlině (Vulkán). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou: zleva nahá mladá žena (Venuše) držící štít s portrétem vousatého muže (Michelangelo?) - alegorie Umění, vpravo nahý mladý muž drží v pravé ruce pochodeň, vedle něho svitek, v levé ruce drží okřídlené kolo, u jeho nohou foukající andílčí hlava - alegorie předpokladů Pokroku., Medvey 1939, s. 59; Déry 1991, s. 40; Gábor s 2002, s. 15-17., and Žena, která společně s mladíkem drží fasces - symbol republiky, jako celek představuje personifikaci Athénské republiky. Dvojice stojící vedle, Victoria a Vulkán (oslava vítězství Průmyslu). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou (alegorie Umění a Pokroku). Postavy na nároží vpravo lze jako celek interpretovat jako alegorii Občanské svornosti a Hospodářské prosperity.
Nad vchodem ve cviklech dvě alegorické figury. Vlevo mladík levou rukou se opírá o knihy, v pravé ruce drží vavřínové větévky; vpravo dívka s hlavou zakrytou závojem, za ní kolo štěstí, v pravé ruce drží šperky., Déry 1991, s. 115., and Obě postavy personifikují Vzdělání a z něho plynoucí Blahobyt.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Budova banky "Pesti Hazai Elsö Takarékpénztár Egyesület". Před zahájením stavby této budovy peněžního ústavu byla vyhlášena soutěž, které se zúčastnila řada tehdy významných architektů Rakousko-Uherska, mezi jinými například také Bruno Möhring a Friedrich Ohmann. V soutěži však zvítězil domácí tvůrce Ignác Alpár. Nárožní monumentální šestipodlažní budova (dnes burza) byla projektována s bohatou sochařskou výzdobou fasády jako secesní stavba s prvky neoklasicismu. Na každé straně nárožní kupole sedí dvojice žen s dětmi, vpravo se dotýkají rukama, mezi nimi úl a květy růží (alegorie měst Pešti a Budína). V úrovní prvního patra po obvodu celé budovy figurální reliéfy, z nichž některé se opakují. Stojící postavy mužů a žen jsou nahé, na těle mají pouze přehozenu drapérii a drží různé atributy. Po obou stranách nároží stojící žena drží ratolest vavřínu (Pověst ?) a stojící žena držící bohatý feston z růží (Krása); dále po pravé i levé straně pět dalších reliéfů: stojící muž se štítem, v ruce má meč, za ním větvička vavřínu (Mír); stojící muž v okřídleném klobouku, na nohou má okřídlené opánky, vedle něho křídlo (Merkur jako alegorie Obchodu); muž s hradební korunou na hlavě, za ním vavřínová ratolest (alegorie města); muž s kosou v ruce a džbánem u nohou, za ním obilí (Zemědělství); muž v přilbě, s modelem kostela u nohy a štítem v levé ruce (Víra); muž držící na ruce sošku nahého muže (Michelangelův otrok ?), za ním palmová ratolest (Umění nebo Vítězství); žena držící na obou dlaních okřídlenou sošku muže a ženy (Génius a Vítězství); žena s dítětem v náručí, v levé ruce drží džbán, u pravé nohy obilné klasy (Plodnost); žena s vavřínovou větévkou (Pověst ?); žena s květinovým festonem (Krása). Na fasádě směrem do Váci utca; žena s dítětem v náručí a džbánem v ruce (Plodnost); žena držící v obou rukách malou okřídlenou sošku ženy a muže (Génius a Vítězství); víru a národní cítění vyjadřuje staromaďarský bojovník s modelem kostela sv. Štěpána u nohou (Víra). Směrem do Türr István utca se opakují dva reliéfy žen s ratolestí a festonem, dále jsou nad portálem dvojice ženských postav v antické drapérii. Po obvodu vchodového ostění na průčelí do Deák F. u. další drobné reliéfy s postavami: muž s trojzubcem (Neptun); žena s rohem hojnosti (Fortuna), muž s globem (Věda (?), muž s pochodní (Pokrok) žena s dětmi (Plodnost nebo Mateřství), mladík s orlem (Svoboda ?)., Földes 1993, s. 28, 52; Gerle 1994, s. 10, 47 - 49., and Již v antickém Římu vznikla řada zobrazení, která v alegoriích a personifikacích připomínala, že město bylo rovněž centrem antického finčniství. Například postava bohyně Juno Monety (přídomek Junony Kapitolské), v jejímž chrámovém okrsku byla mincovna, nebo italské božstvo zisku, Mercurius, jehož chrámy byly střediskem obchodu a sídlem kupců. Reliéfy i plastiky na fasádě této budovy tématicky odkazují na funkci budovy, která sama má monumentální měřítko dotvrzující solidnost základů, na kterých provozovatelé banky staví. Na bankovních domech je typické například zobrazení Merkura (Hermés Trismegistos) jako božstva schopného z kamene Mudrců vytvořit zlato. Banka jako taková je však založena i na dalších solidních základech, které zajišťují hospodářskou prosperitu - Mateřství, Věda, Umění. Některé ikonograficeké inspirace sochařského ztvárnění reliéfů je možné hledat na pamětních medailích Napoleona Bonaparte, například nahý hrdina držící v ruce sošku - ve významu vojenského vítězství.
Pomník byl budován od roku 1896, sochy postupně vytvářeny od roku 1901 do roku 1929. Dvacetšest alegorických soch od různých autorů, mezi nimi některé navazující na antické tradice. Alegorie "Práce a Blahobyt" - nahý muž, nese kosu, s ním žena drží květiny a plody; "Válka" - mladý muž řídí dvojspřeží, je nahý, na hlavě přilbici, v ruce drží hada; "Mír" - žena v drapérii, drží v levé ruce palmovou ratolest, řídí dvojspřeží; "Věda a Sláva" - nahý muž, v ruce drží globus s pozlacenou soškou Viktorie držící ratolest, vedle něho žena s věncem na hlavě, v ruce drží vavřínovou snítku (G. Zala, 1906 - 1908). and Budapesti köztéri 1987, č. 115; Gerö 1990; Hájos 2001, s. 28.