Na fasádě prvky antické architektury - meandr, portál s ionskými sloupy, na atice průčelí sochařská výzdoba - dvojice alegorických postav. Nahý muž s bederní rouškou, pravou rukou drží fasces a v levici má svitek (Lictor); žena v antické drapérii, v levé ruce drží meč a v pravé váhy (Justitia). Na atice průčelí ženské alegorické postavy se štítem pod svatoštěpánskou korunou (personifikace města ?). Na boční fasádě dekorace složené z antikzujících citací: fasces, hořící pochodeň, palmová ratolest, oktogony s antickými profily hlav (Athéna?, Zeus?) sova., Medvey 1939, s. 57., and Antické citace v architektuře jsou zřejmé - monumentální portál s ionskými sloupy, alegorické sochy, meandr, vavřínové věnce s hlavou Gorgony, atd. Plastiky jsou v maďarské literatuře určeny jako Liktor a Spravedlnost. Liktoři byli zřízenci římských úředníků, kteří na veřejnosti nesli před úředníkem fasces (svazky prutů). V tomto případě je však možný i výklad alegorický - postava může personifikovat občanskou Svornost. Budova zbudovaná podle plánů S. Fellnera byla od počátku určena k dnešní funckci, jako Nejvyšší soud Maďarské republiky (Igazságügymin.; Magyar köztársaság legfőbb űgyészsége), což vysvětluje její výzdobu.
Stavebník Ladislav Černohorský z Boskovic (1455-1420). Z původního zámku dochován portál průjezdu do nádvoří s nápisem datovaným 1492, po demolici zámku přenesen do ohradní zdi na jihu. Edikulový portál s kanelovanými korintskými sloupy, antická forma zjednodušena: polosloupy bez entasis, kanelury narážejí přímo na hlavice, hlavice jen plošně dekorovány, kruhový záklenek se zařezává do pravoúhlého ostění. Architráv zastoupen pouze náběžníky. Nahoře římsa s vejcovcem. I nápis gotická residua (M v podobě H), přechodná raně renesanční podoba kapitály., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 99, s. 182., and Zjednodušená podoba portálu, jenž je ze stejné doby dochován v Tovačově.
Pětipodlažní nárožní budova se dvěma nárožními štíty do hlavní třídy Múzeum krt. V levém štítě uprostřed sedící žena (personifikace zoologie), v pravé ruce drží želvu, v levé knihu s lebkou, z obou stran je obklopená různými živočichy v porostu : ryby, krokodýl, orel, lev. Štít vpravo: uprostřed žena (personifikace přírodních věd) držící v levé ruce krystal, v pravé kladivo, po její pravici nahá dívka zobrazená zezadu (personifikace řeky), po levici nahý vousatý muž s veslem a rybou (personifikace řeky). and Zobrazené postavy jsou personifikacemi řek, zoologie a přírodních věd. Výzdoba je připomínkou vědních oborů, které jsou součástí univerzitní výuky.
Čtyřpodlažní nárožní nájemní dům. Na zábradlí nárožních balkonů v 1. patře dvojice postav v drapérii: dívka nesoucí na hlavě koš, který přidržuje střídavě pravou a levou pozdviženou rukou., Déry 1991, s. 160., and Sochařská výzdoba nároží je inspirovaná antickým námětem dívek nesoucích v panathenaiských průvodech na hlavě rituální koš s obětinami (kaneforos). V antickém Řecku bylo toto prestižní místo vyhrazeno pouze vybraným dívkám před svatbou, takto zobrazovaná postava symbolizovala ideál neprovdané panny. Srov.: Linda Jones Roccos, "The Kanephoros and Her Festival Mantle in Greek Art", in: American Journal of Archeology, Volume 99 No. 4 October 1995. (http://www.ajaonline.org/archive/99.4/roccos_linda_jones.html (19.12.06)
Nárožní novoklasicistní budova se zdobeným portálem, původně hotel. Nad portálem plastika tygra, po jeho obou stranách antikizující vázy s reliéfem: dionýsovské motivy, tančící muži. Portál: dórské kanelované sloupy, v nadpraží meandr, na bočních stěnách vstupu iluzivní portréty v kruhových rámech z vavřínových věnců (vlevo muž věnčený vavřínem, vpravo žena)., Dent 2002, s. 106., and Antická inspirace je patrná ve výzdobě antikizujících váz s dionýsovskými motivy i v iluzivních portrétech na bočních stranách vstupního portálu.
Východní dvojramenné schodiště s iónskou lodžií připojeno k raně renesančnímu portálu patrně roku 1564, což je letopočet dodatečně vložený do vstupního portálu. and Muchka 2001#, s. 139.
Budova Slezského zemského muzea, na atice průčelí dvě sousoší po stranch kupole: dva Pegasové a Múza. V rozích podstavců šest alegorických postav, alegorie umění a řemesel., Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 45., and Originály byly umístěny do depozitáře Slezského zemského muzea.
Na fasádě věže nad portálem pás tří reliéfů zobrazujících Šalamounův soud, alegorii spravedlnosti a Zuzanu v lázni (kopie z roku 1931)., Chadraba 1989#, 49., and První doklad reliéfního cyklu na fasádě městského v českých zemích. domuReliéfní cykly byly v Itálii spíše na fasádách nádvoří, ve druhé polovině 16. století se po italském vzoru objevují reliéfní cykly na vnějších fasádách domů a zámků v Německu, odkud se tento způsob dekorace dostal do českých zemí.
Edikulový pravoúhlý portál tvořený pilastry na soklech s kompozitní hlavicí se lví hlavou na abaku. Sokly i dříky sloupů jsou zdobeny kandelábrovým motivem. Pilastry nesou zalamované kladí, ve vlysu jsou po stranách hlavy obrácené k sobě, nalevo vousatý muž s baretem na hlavě, patrně Vilém z Pernštejna; napravo Diana, charakterizovaná pohledem vzhůru, srpkem nad čele, vavřínovým věncem a pláštěm sepnutým na rameni. Ve vlysu je pernštejnský znak nesený dvěma putti uprostřed rozvilinového ornamentu s delfíny., Hrubý 2003#, 140-141., and Diana na levé straně vlysu mohla definovat postavu na druhé straně jako Apollóna. Jestliže muž s baretem v soudobém oděvu opravdu zobrazoval Vojtěcha z Pernštejna, mohl zde být zobrazen jako druhý Apollón, ochránce múz.
Na východní straně byl parapet mostu opatřen reliéfním vlysem, datum dokončení mostu je na destičce, kterou drží okřídlený putto umístěný na nalevo (tedy na východní straně) od vstupního portálu. Na první desce zleva je lev bojující s groteskním delfínem, dva groteskní delfíni jsou rovněž na třetí desce. Na osmé desce je groteskní muž (Tritón). and Hrubý 2003#, 150-154.