Křtitelnice cínová s bohatou reliéfní výzdobou, na zvonovitém kotlíku třináct gotických arkád na renesančních sloupcích z dvojitých kuželek, v arkádách kříž a 12 apoštolů. Tři nohy, nahoře hlavy starců, dole pařáty na koulích., Poche 1977#, s. 571-572., and Pro šestnácté století typický sloupek ve tvaru dvojité baňky (hojně používaný v balustrádách) byl patrně inspirován tvarem noh antického nábytku známého z reliéfů. Jako sloup tento tvar v antice neexistoval a jedná se o pokračování tradice středověkých dekorativních sloupků (srov. Davies, Hemsoll 1983). Sloupy na křtitelnici v Jaroměři jsou tedy dalším dokladem "románské" renesance v českých zemích.
Taneční sál. Nástropní malba, na zdech mezi okny střídavě s ornamentální dekorací (putti, opice, zvířata, rozviliny s groteskami) s vázami postavy antických bohů a alegorií. Pod stropem na straně vchodu do sálu dvojice Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce) a Minerva (kopí, přilba a štít). Na protější straně Apollón (lyra) drží na stuze lva, vedle Diana (srpek měsíce). Pod nimi mezi okny alegorie Vítězství (vavřínový věnec, křídla, kopí) a Šlechetnost (soška Minervy, kopí). Na stěnách stojící figury. Východní stěna: žena s granátovým jablkem, vousatý okřídlený muž s kosou - Saturn (Čas), žena s mečem a kotlíkem s plameny - Stálost ?. Západní stěna: nahá ženská figura pravice drží sluneční terč, levá noha spočívá na globu - Pravda, nahý mladík ? s rohem hojnosti, kopí, věnec na hlavě, nahý Herkules, lví kůže, kyj, jablko v levé ruce - Hrdinství., Hosák, Zemek 1981#, 112-115., Samek 1999#, s. 25., Zbranková 2006#, 22-32., and Autoři maleb F. A. Findt, A. Hertzog a F. Messtenta. Antická inspirace je patrná nejen na ikonografii výzdoby, ale i v dekoraci v podobě grotesek - provázání reálných figur s fantastickými živočichy. Alegorické figury představují ctnosti.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Clythie., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, ve čtyřech rozích stropu nahé alegorické figury s atributy - Flóra ? (mužská figura ?) jako Jaro (květiny, roh hojnosti, sluneční záře), Cérés jako Léto (srp, věnec z klasů), Bakchus jako Podzim (tygří kůže, karafa s vínem, na hlavě věnec z vinné révy), Vulkán jako Zima (kovadlina, měchy)., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: postava stojícího muže, vousy, u nohou orel, v ruce blesky - Jupiter., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: postava stojícího muže v římské zbroji, na hlavě přilba - Mars., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Minerva se štítem s hlavou Gorgóny., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.