Search

Start Over Rights autorská práva www.olympos.cz Original context has metadata only false

1872. Karlsruhe, Herkules, Déianeira a Nessus, socha

Creator:
de Vries, Adriaen
Publisher:
Rudolf II. (sbírka)
Subject:
Deianira, Hercules, and Nessus
Description:
Bronzová soška (79, 9 cm): na zemi leží poražený kentaur Nessos, Herkules kentaura překračuje a odnáší si manželku Déianeiru., Prag um 1600#, I, č. 62, and Socha je dochována v dalších třech exemplářích (Paris, Louvre; Amsterdam, Rijksmuseum; Kansas City, Museum of Fine Arts). Jeden exemplář byl kdysi součástí pražských sbírek Rudolfa II. Podnětem ke vzniku sousoší bylo o rok mladší dílo z pražských císařských sbírek zobrazující stejný námět od Huberta Gerharda, kterého Rudolf II. zjevně pozval do Prahy. Obě sochy byly variací na sochařský typ vytvořený Giambolognou. Expresivní výraz Vriesova Nessa byl ovlivněn antickým hellénistickým sochařstvím zprostředkovaným vatikánským Laokoontem, kterým se inspiroval rovněž Gerhard.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

1876. Karlštejn, kaple sv. Kateřiny, gema s hlavou Medúzy (?)

Creator:
anonym
Type:
řezba do polodrahokamu (chalcedon)
Subject:
serpent (?), Medusa ?, and spolium
Description:
Tato chalcedonová gema zobrazující hlavu dívky, patrně původně gorgoneion z faléry, byla druhotně vsazena do svorníku Kaple sv. Kateřiny na Karlštejně., Kotalík 1982#, 64, č. k. 4., Bažant 2000#, 147-148., and Kámen s hlavou dívky (začátek 4. stol. ) byl patrně původně středem faléry, římského vojenského vyznamenání v podobě disku (zlatého, stříbrného) udělovaného nejstatečnějšímu z vojáků, triumfální atribut. Karel IV. sbíral různé antické starožitnosti (byzantské a římské kameje, gemy a mince). Jednu z gem, kterou patrně získal z Francie, dal zazdít do klenby kaple sv. Kateřiny na svém hradě. Řezba byla interpretována jako hlava Medúzy. Gemy nebo kameje s její hlavou patřily k nejoblíbenějším zobrazením v době císařství, jako ochranné znamení, ve víře, že Medúza může nepřítele nechat zkamenět. Tato hlava je však stylizovaná do podoby mladé dívky, proto zřejmě nebyla v karlovské době jako hlava Medúzy rozeznána, na svorník byla patrně umístěna jako antické zobrazení hlavy anděla. K mylnému výkladu hlavy mohlo přispět křížové vrtání (vrtání ve tvaru kříže je viditelné proti světlu), které mohlo být považováno za tajné znamení.Pro sběratelství ostatků a jejich oslavu uměleckou tvorbou byl Karel ve své době nazván "druhým Konstantinem". Nástěnná malba nad východem z kaple Sv. Kateřiny na Karlštejně (1357), na níž je Karel IV. zobrazen, jak s královnou pozdvihují ostatkový kříž, měla evokovat Konstantina a jeho matku sv. Helenu. K interpretaci výzdoby kaple měla patrně přispět i antická gema umístěná na svorníku kaple - shodou okolností je z Konstantinovy doby.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

1878. Karlštejn, Kostelní věž, nástěnná malba

Creator:
anonym
Publisher:
Karel IV.
Type:
malba
Subject:
ritratto
Description:
Malby ve třech místnostech věže. Portrét Karla IV. na stěně spojující oratoř s kapitulním kostelem P. Marie, v soukromé oratoři (původní kaple P. Marie) votivní obraz Madony s Karlem IV. a Annou Svídnickou, dekorace jižní stěny kostela P. Marie., Bažant 2000#, 153-154., and Hlavní úlohou portrétu panovníka byla oslava vladaře a jeho rodu. Na karlštejnských freskách se Karel IV. objevuje velmi často jako donátor. Na stěně spojující soukromou oratoř, kapli P. Marie v tzv. Kostelní věži, s kapitulním kostelem je portrét Karla IV. v životní velikosti - císař tak byl trvale přítomen bohoslužeb hradní kapituly založené 1357. V Karlově soukromé oratoři je zobrazena Madona s adorujícím Karlem IV. a Annou Svídnickou. Obraz je zajímavý tím, že nezobrazuje pouze panovnický pár při soukromé bohoslužbě, ale vyjadřuje Karlovu tezi o božském původu jeho moci, čímž měla být zajištěna jak jeho nezávislost na papeži, tak pokračování jeho dynastie na císařském trůně. Císař a císařovna klečí se sepjatýma rukama, které berou do svých rukou P. Marie (královniny) a Ježíš (královy). Toto gesto bylo odvážnou inovací, neboť byl do sakrálního kontextu uveden prvek převzatý ze soudobé světské praxe, gesto totiž stvrzovalo udílení léna. Svědky této investitury není na karlštejnské fresce nikdo menší než sv. Petr a Pavel, kteří jsou zobrazeni po straně niky. Na protilehlé straně oratoře je zobrazen další Karlův portrét zdůrazňující jeho nikým nezprostředkovaný vztah k císařské hodnosti, je zde totiž zobrazen výše zmíněný dvojportrét císaře a královny-matky uctívající kříž, jenž evokuje schéma "exaltatio crucis" císaře Konstantina a sv. Heleny. V kapitulním kostele P. Marie na jižní stěně v horním pásu sv. Trojice adorovaná Karlem IV. s manželkou, ve středním pásu jsou ostatkové scény: Karel získává od francouzského dauphina (?) relikvii dřeva kříže a dvou trnů z Kristovy koruny, Karel IV. získává od Pierra de Lusignan (?), jeruzalémského a kyperského krále relikvii a konečně Karel u svého ostatkového kříže. Nejbližší analogie těchto zobrazení najdeme v Benátkách, v zobrazeních příběhu získání relikvie Sv. Marka na mozaikách baziliky sv. Marka. Na východní stěně kostela P. Marie na Karlštejně jsou v řadě proroků figury prvních dvou manželek Karla IV. Vedle těchto explicitních portrétů jsou na karlštejnských malbách kryptoportréty, což byl antický žánr, který byl obnoven teprve ve 13. století. Již výše byla řeč o zobrazení Karla IV. jako Konstantina Velikého, v okenním výklenku kaple Sv. Kříže z doby před rokem 1367 je zobrazen jako nejmladší z králů, Baltazar, ve scéně Klanění tří králů. V této souvislosti je nutné rovněž zmínit kryptoportrét Karla IV. jako kněžského krále Melchisedeka ve Vyšehradském antifonáři a kryptoportrét dcery Karla IV. a manželky rakouského vévody Albrechta III., Alžběty, jako Madony (Vídeň, soukromá sbírka).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

1879. Károly körút 1, polyfunkční budova, původně budova Akademie věd ("MTA")

Creator:
Hűltl, Dezső (1870 - 1945), Barát, Béla, and Novák, Ede
Publisher:
A Magyar Tudományos Akadémia Alapítványa
Type:
plastika architektonická
Subject:
číše, orel, kniha, loutna, Hebe, and allegoria
Description:
Na fasádě sochařská výzdoba: ve třetím podlaží bronzová plastika - dívka oblečená v antické říze, levou rukou drží štít, pravou drží číši ze které krmí orla (Hébé), na fasádě do Rákócziho ulice druhá žena bez atributů. Na římse zleva žena s knihou a psacím náčiním (Historie), vpravo muž s loutnou., Németh II/1985, obr. 944; Architectural Guide 1997, s. 31, č.k. 027., and Budova byla vystavěna pro Akademii věd, s čímž souvisí výzdoba. Obdobně jako bronzová plastika dívky krmící orla je koncipován obraz Alegorie Maďarské akademie věd od Johanna Endera, 1831 (dnes v budově Akademie věd, srov.: Júlia Szabó, Painting in 19th Century Hungary, Budapest 1988, s. 116). Malovanou personifikaci objednal hrabě Széchenyi. Na obraze je dívka, bohyně mládí Hébé, krmící maďarský národ, symbolizovaný orlem, z číše věd a umění. Mýtická Hébé nalévala olympským bohům při hostinách nektar. Zde může být ztotožněna s Athénou - bohyní Moudrosti. Na zmíněném obraze je Athéna, odhrnuje závoj nevědomosti jímž je zahalena hlava Hungárie sedící před ní, zobrazena na štítě, který drží dívka. Obraz má jasné poselství - oslava maďarské kultury, oslava založení Akademie, která uvádí maďarský národ do nové éry. Stejné poselství zřejmě vyjadřuje i sochařská výzdoba budovy. Obdobně je alegoricky ztvárněn obraz Alegorie americké svobody, od E. Savage (1761 - 1817) z roku 1796. Obdobně jako v Maďarsku, je zde zobrazena Hébé krmící z misky orla. Srov.: http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?ammem/awhbib:@field(NUMBER+@band(cph+3a17616 ) : 19.07.2006
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

1880. Károly körút 9, socha Apollóna

Creator:
Praxiteles (připsáno)
Type:
plastika železná
Subject:
toulec se šípy and Apollo
Description:
Před budovou na soklu umístěna kovová socha nahého mladíka, Levá ruka se opírá o kmen stromu, pravá je pozdvižená za hlavou., Rajna 1989, č. 5115., and Socha je zmenšenou kopií Apollóna Medici z Uffizi ve Florencii (zv. Apollino, poprvé zmíněn 1704, v Uffizi od 1769). Apollón, jako mladík zobrazený u kmene stromu, na němž často leze had, pravou ruku pozdviženou na temeno hlavy, je v antice zobrazován v mnoha variantách. Tento konkrétní typ mladíka stojícího u kmene stromu, je nazýván Apollón Medici, nebo také Malý Apollón - Apollino (Tribuna, Galerie Uffizi, Florencie, mramor, 1.41cm). Původně se patrně jednalo o bronzovou sochu, v 19. století připisovanou Praxitelovi. Zatím však stále není definitivně určena doba jejího vzniku, ani její autor. V 18. století byla zcela jistě ve vile Medici v Římě (Domenico de Rossi, 1704 kresba) a byla tehdy považována za nejkrásnější antickou plastiku Apollóna. Mramorové repliky sochy, v různých velikostech, nebo jako miniaturní sošky, byly v 18. století poměrně časté. Kromě již známých a často citovaných kopií (Haskell-Penny 1984, č.k. 8) jsou také dva také dva exempláře například v Ostankinu u Mosky (Italský pavilon, Modrý sál). V 19. století obdiv k této soše značně poklesl, nicméně stále ještě byly její repliky umísťovány do parků (např. bronzový odlitek je umístěn na schodišti Charlottenhofu, Schlosspark Sanssouci, 1840; méně kvalitní replika je v Dendrologickém parku Sofiyvka na Ukrajině). Podobný odlitek, ale ne zcela totožný (nemá toulec se šípy), je v budapešťském parku Mechwart tér.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

Limit your search