Uprostřed Květné zahrady je zbudován centrální osmiboký pavilon podle návrhu G. P. Tencally (1667 - 1668) s bohatou výzdobou interiéru (1673-1675). Původní koncepce centrální stavby, otevřené průhledy do špalírových cest zahrady, byla později narušena pilířovým vstupním portikem (kol. 1900-1904). Komunikace se zahradou pak byla omezena pouze na dva protilehlé vchody. Na klenbách ochozových chodeb (tunelů), směřujících paprskovitě ke středu pavilonu pod kupoli, jsou štuková zrcadla s freskovou výzdobou (anonym, 1761-1776). Mezi tunely jsou místnosti s grottami, přístupnými chodbami a též z centrálního prostoru. V grottách niky vyplněné postavami Satyrů (M. Mandík, před 1673), původní vodotrysky byly později nahrazeny figurální sochařskou výzdobou (J. A. Beck, 1904).Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob (M. Mandík). Na stropě je osm laločnatých kartuší (Q. Castelli) s malovanými figurálními výjevy (Giovanni Giacomo Tencalla ?, circa 1673). Nad vstupem do pavilonu Héraklés pronásledující Kentaura Nessa, který unáší Déianeiru, dále směrem vlevo od vchodu další výjevy - Cloélie vracející se do Říma, Plútó unášející Proserpinu, Perseus a Andromeda, Únos Európy, Únos Ganyméda, Pan a Sýrinx, Apoteóza hrdiny Aienea. Výjevy z antické mytologie a římských legend spojuje vodní živel (významné antické řeky a mořské břehy, kde se odehrávají zobrazené příběhy). Pod každou velkou kartuší je menší trojúhelníková kartuš s figurou (F. Přeček, G. Schmidt, přemalby z let 1900-1903)., Samek 1999#, 251-253., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Togner 2010#, 59-62
Stavba půlkruhového půdorysu s bazénem a lví fontánou (přenesena z Květné zahrady) umístěnou před kolonádou. Architektura s antikizujícími prvky: pergamská římsa, sloupy s kompozitními hlavicemi , kladí s nápisem , nárožní akrotéria., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 99-, and Architekturu navrhl Anton Arche (1841) s využitím antických architektonických článků. Pergamská římsa, sloupy s kompozitními hlavicemi a kladí s nápisem, nárožní akrotéria, mělké niky. Po roce 1870 byly v nikách umístěny antické a antikizující (nazývané pompejské) busty císařů, dnes jsou v zámecké obrazárně.
Na fasádě nájemního domu v prvním patře figurální výzdoba. Zcela vlevo Orfeus hrající zvířeti, nad tímto výjevem, ve druhém patře Eurydiké, Plúto a Orfeus v podsvětí (nahá postava s křížkem na krku stojí před okřídleným vousatým božstvem na trůnu, vedle něj muž hrající na flétnu), napravo od něj trůnící démon., Chamonikola 1999#, č. 108., Samek 1999#, s. 233., and Podle Samka je Orfeus "medvědář".
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Neptun (trojzubec) přivádí bojovníka v antické zbroji na úpatí Parnasu, na němž je portrét biskupa Maxmiliána na podstavci s jeho mottem "sola nobilitat virtus." K portrétu přijíždí Apollón na slunečním voze, před ním sype Hojnost z rohu hojnosti a Fama přilétá s korunou. Za portrétem sedí olympská božstva, Minerva (zbroj a štít), Pluto (dvojzubec) a další. Dole nalevo sedí Múzy, napravo je biskupův znak., Togner 1999#, č. 11., and Prostřední ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Minerva (přilba) odnáší mladého muže od Venuše, Amor se ho snaži zadržet. Venuše leží nahá na loži vlevo dole, u lože dva holoubci a služebné s jídlem a pitím. Na oblaku nahoře na mladíka čeká Juno s věncem z hvězd a Jupiter (koruna a orel). Dole uprostřed je Herkules (kyj) a válečník, v pravém dolním rohu Pán pozdvihá k mladému muži syrinx, za ním hostina bohů., Togner 1999#, č. 12., and Třetí ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže". Jedná se o nejambicióznější nástropní obraz z této série. Ideový program, kompozice i četné detaily byly převzaty z nástropní malby ve florentském Palazzo Pitti (Appartamento d'inverno, Sala di Venere), kterou Pietro Berrettini da Cortona namaloval v letech 1641-1647 k oslavě vévody Ferdinanda II. de'Medici. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ve Florencii na mladého hrdinu čeká na nebesích Herkules, v Kroměříži byl zaměněn za Jupitera a Juno, symboly autority.
Olej na plátně (114 x 156 cm): prostovlasý Alexandr Veliký (antická zbroj, nárameníky ve tvaru lvích hlav) před Ammónovým knězem (vousy, plášť přes hlavu) se zapálenou kadidelnicí na řetězu. Kněze Alexandrovi představuje vedle stojící voják v přilbě s chocholem. Za knězem troubící muž v turbanu, Za Alexandrem voják, nad ním socha sfingy na podstavci., Togner 1999#, s. 84, č. 51., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně ve druhé polovině 18. století. Alexandr je charakterizovaný ve shodě s antickou tradicí dlouhými vlasy sčesanými dozadu a patetickým pohledem upřeným vzhůru. Kněz Alexandrovi prokazuje božskou úctu, ve shodě s líčením Plútarchovým (Plut. 31, 27). V ilustrovaném vydání francouzského překladu historie Alexandra Velikého od Curtia Rufa (Curtius 1696) je podobný výjev, který mohl posloužit jako inspirace pro Bonitův obraz. Pod ilustrací je latinský nápis "Alexandr je knězem nazván synem Jupitera Ammóna."
Olej na plátně (178 x 220 cm): vítězný Amor (luk, toulec) drží v ruce šíp, sedí na pytli s penězi, kolem hudební nástroje, globus, umělecká díla, zbroj, napravo je pes., Togner 1999#, s. 370, č. 366., and Kopie podle obrazu z roku 1640 ve sbírce arcivévody Leopolda Wilhelma. Obraz je ilustrací Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori" (Verg. ecl. 10, 69).
Olej na plátně (52 x 32 cm): ruiny antického paláce, v popředí postavy v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 406., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52 x 33, 5 cm): v popředí antické ruiny (sloupy) se schody, na nichž postavy v soudobém oděvu, v průhledu Koloseum ?, Togner 1999#, s. 399, č. 408., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.