Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Mramorová plastika, poprsí Venuše, ve vlasech má perly, odhalená ňadra, drží na levé paži nahého malého Amora., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 83-84., and Jedna z osmi mramorových bust neznámého sochaře, snad z Fontanovy dílny.
Nástropní freska. Figurální scéna v oblacích. Minerva unáší Parida z lože lásky (smyslnosti) k Jupiterovi a Juno do vyšších sfér božské moudrosti a vladařských ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Vítězství moudrosti a vlády je variací na výjev P. da Cortona Únos z lože smyslnosti (Palazzo Pitti, Florencie, 1641). Minerva unáší Parida z lože lásky (smyslnosti) k Jupiterovi a Juno do vyšších sfér božské moudrosti a vladařských ctností.
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.
Před branou do parku dvě sfingy. and Zámek stojí v Dolním Slezsku, blízko česko-polských hranic, nad broumovskem. Na hlavním průčelí bohatá sochařská výzdoba. Kolem čestného dvora řada soch antických božstev na pilířích (Apollón, Herkules a Antaios). Sochy též na tzv. terase bohyně Flóry. Před bránou do parku dvě sfingy.
Alegorická figura ženy, Vlast, sedí na trůně nad schodištěm, u paty schodiště lev, vedle něho putto, drží nad hlavou podušku s korunovačními klenoty. Za trůnem Fama (trubka a křídla) a další alegorické postavy s věnci a zemskými znaky, oslavující Vlast. and Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=multimedia&id=50518, 13. 1. 2013).
Od r. 1984 jsou před špitálem osazeny pouze kopie původních Braunových soch, originály jsou umístěny v místním lapidáriu. Sochy Ctností byly po r. 1717 umístěny podél severního průčelí špitálu. Před pravým křídlem budovy, vpředu Anděl blažené smrti, následjí Ctnosti: Víra s křížem, Naděje, Láska s dětmi, Trpělivost s beránkem, Moudrost, Statečnost s maršálskou holí, Cudnost se zastřenou tváří a párkem hrdliček, Píle s úlem, Štědrost s rohem hojnosti, Upřímnost se srdcem, Spravedlivost. Dvanáctá ctnost Střídmost stojí na nádvoří., Blažíček 1959#, 9, 33., and Poche 1978#, 171.
Alegorie Sedmi svobodných umění: sedm světských věd -gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie, hudba., Blažíček 1959#., Poche 1978#, 171., and V antice bylo studium aritmetiky, geometrie, astronomie, hudby a jejích vzájemných souvislostí vyučováno již v 6. století před Kristem. V antice bylo studium aritmetiky, geometrie, astronomie, hudby a jejích vzájemných souvislostí vyučováno již v 6. století před Kristem. Od středověku bylo Sedm svobodných umění základemvýuky světských věd na rozdíl od věd duchovních (teologie). Ve výtvarném umění pak s příslušnými atributy častým námětem evokujicím intelektuální postavení objednavatele.