Rokyta 1958#., Wirth 1966#., A closer look at Psyche Revived by Cupid's Kiss, Muséé du Louvre: http://www.louvre.fr/en/node/2359, and V roce 1908 byla na Kynžvart převezena umělecká díla, která měl kancléř Metternich umístěna ve své Vídeňské vile (32 malířských děl, 155 miniatur a 29 mramorových plastik). Mramorová socha, Amor sklánějící se nad Psyché, kopie objednána u Canovi, dodána roku 1822. Canova před vytvořením tohoto díla věnoval mnoho času studiu antických památek za svého pobytu v Neapoli (1787) a vytvořil podle nich řadu studií. Po jeho vytesání z mramoru (1793) dílo vzbudilo obrovský ohlas a vznikla podle něho řada kopií. Původně sousoší pro Malmaison, také druhé pro ruského cara Ermitáž. Sousoší původně v Metternichově vile ve Vídni (Rennweg č. 27), na Kynžvart až 1908, pak krátce na Kozel 1984-1986.
Před zadním průčelím zámku stojí železný odlitek sochy s bílým lakem, sousoší Diany na lovu, luk, šípy, u nohy laň., Rokyta 1958#., Wirth 1966#., and Odlitek, patrně ze železáren v Plasích, podle antické sochy Artemidy z Versailles, dílo řeckého sochaře Léochara ze 4. století př. Kr.
Angedenken-buch des churfürsten (!) Lothar von Trier, list s figurální scénou. and Zápisy v památníku kurfiřta a trevírského arcibiskupa Lothara Metternicha pocházejí asi z rozmezí let 1571-1595. Metternichové se stali majiteli panství Kynžvart po bitvě na Bílé hoře roku 1630, získalo jej pět synovců Lothara Metternicha, který jim odkázal i svou knihovnu, jejíž součástí pak byl i tento památník.
V roce 1828 bylo na zámku v Kynžvartu otevřeno jedno z prvních veřejných muzejí. Ve sbírce na Kynžvartu byly i antické památky: řecké vázy, římské bronzy, mince atd., Rokyta 1958#., and Wirth 1966#.
Bydžovská, Srp 2006#, s. 113-132, obr. 106. and V letech 1957-1959 vznikl rozsáhlý soubor abstraktních děl, která Šíma pojmenoval Orfeus. S námětem souvisel dopis, který Šíma zaslal Jiřímu Kolářovi, v němž objasňuje, co chtěl zachytit. Byly to vibrace světla (srov. Šmejkal 1988, pozn.3, s. 278).
Bronz (45, 5 cm bez soklu): nahý Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) běží., Fučíková 1997#, 49, I/131, and Inspirací byla soška Giambolognova Merkura z roku 1587 ( Wien, KM, Letící Merkur), jejíž exemplář byl součástí císařských sbírek v Praze. Vries Giambolognovu koncepci Vries pozměnil tím, že Merkura zobrazil v běhu.