Olejomalba na mědi (63 x 47, 5 cm): nahá Psýché v okně vztahuje ruku k odlétajícímu Amorovi (luk, toulec). Okno nevede do místnosti, ale do lodžie otevřené na druhé straně sloupořadím, uvnitř je socha objímající se dvojice. I vnější výzdoba fasády stavbu charakterizuje jako palác všemocné lásky: nad oknem je spoutaný Jupiter a Neptun, v nice napravo spoutaný Herkules, pod ním Herkules a Omfalé. Na římse pod oknem nalevo Amor Lethaeus hasící vodou pochodeň a na pravo zápasící Eros a Anteros. and Kaufmann 1988#, 20.69.
Nástěnná malba. Část nedochované výzdoby stropu biskupské rezidence. Uprostřed ve štukové kartuši figura nahého okřídleného chlapce s přilbou, kolem těla vlající drapérie, v pravé rtuce pochodeň, v levé kniha. Nad hlavou génia v oblacích je vozové kolo s loukotěmi, v nich je vpletena nápisová páska. Centální motiv lemují čtyři menší kartuše s putti držícími hudební nástroje (loutna, housle, kastaněty, triangl)., Togner 2010#, 55., and Výzdoba stropu není zachována ve své původní podobě, roku 1899 byla restaurována a částečně přemalována. Ve svém celku je alegorií poznání.
Togner 2010#, 55. and Výzdoba stropu není zachována, zanikla v 19. století (1837 – 1853). O tématech informuje pouze moravský historiograf Jan Petr Cerroni (1753-1826).
Olej na měděném plechu (48 x 35 cm). Figurální scéna v krajině s vybuchující sopkou, v popředí lidé umírajícíc žízní, kolem mrtvé ryby. V oblacích Heliův vůz se čtyřspřežím, padajícíc Faethon, nad ním z mraku vystupuje Jupiter s blesky. and Vacková 1989#, 264, 312.
Na ocelové čepeli rychtářského meče je vyleptána Spravedlnost stojící na zeměkouli, v pravé ruce meč, v levé váhy. Na pochvě stříbrné kování se Spravedlností, v pravé ruce váhy, v levé meč přes rameno, stojí na zeměkouli nesené lvem, vedle štítek s nápisem IVSTITIA 1547. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 475.
Pískovcové sousoší. Na skalisku dvě ležící postavy říčního boha s nádobou na vodu, drží se za ruce a každý drží štít s erbem, nad nimi imperátor na koni, na hlavě vavřínový věnec. and Autor se mohl inspirovat Berniniho dvěmi jezdeckými sochami. Reliéfem římského císaře Konstantina (Scala Regia, Vatikán), nebo sochou Ludvíka XIV., kterou Bernini posléze přetvořil v jezdeckou sochu Římana vrhajícího se do propasti (Marcus Curtius).