Nástěnná malba: po levé straně vchodu do kaple stojící nahý Adam, vpravo stojící nahá Eva., Vlček 2000#, s. 273-275., and Dnešní Martinský palác dal původně postavit Ondřej Teyfl z Kinsdorfu, pozdější vlastník, Jaroslav Bořita z Martinic, jej dal přestavět. Po roce 1617 vznikla výzdoba fasády nádvoří a také výzdoba zdí v interiéru. Nástěnná malba u vchodu do kaple je inspirována rytinou Albrechta Dürera Adam a Eva (1504). Obě stojící postavy na jeho rytině jsou zachyceny v kontrapostu, v pózách odpovídajících antickému kánonu. Postava Adama je inspirována helénistickou sochou Apollóna (později nazývaného Belvedérský). Je to římská mramorová kopie, patrně podle bronzového originálu vytvořeného řeckým sochařem Leócharem (kolem 330 př. Kr.).
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Aeneův útěk z hořící Tróje. Figurální scéna v krajině, uprostřed Aeneas nesoucí na zádech Anchisa, před nimi malý Ascanius s lucernou v ruce. V průhledu hořící Trója a dřevěný kůň., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.
Figurální scéna v oválném rámu: prchající žena, za ní mrak a figura vousatého muže., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise. Patrně se jedná o s Arethusou prchající před Alfeem a Dianou proměněnou v mrak. Ve starších ilustracích Ovidia (např. L. Dolce, 1558) postava nymfy chybí, protože již je zahalena do mraku.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální kompozice v kruhovém medailonu tvořeném vavřínovým věncem. V oblacích postava Saturna, na hlavě má věnec s plody, kolem jeho těla se svíjí had, v levé ruce drží přesýpací hodiny, podává ruku dolů pod mraky mladé ženě. Ženu pronásledují hadovité stvůry a stará žena s povislými ňadry., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Ikonografie výjevu ve Schwarzenberském paláci byla dosud interpretována jako Chronos vyvádí Proserpinu z podsvětí (Poche, Preis 1973, Vlček 2000). Patrně se však jedná o alegorický výjev zobrazující Čas odhalující Pravdu. Chronos-Saturn osvobozuje svou dceru Pravdu z temnot do zářivého dne, ze spárů Lži a Závisti. Ikonografické téma bylo často zpracováváno i později (Poussin) a jeho skrytý význam jasně vysvětluje latinský text na titulním listu Atlantidy Francie Bacona "Tempore Patet Occulta Veritas" (Čas odhaluje skytou Pravdu), London 1626.
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Dobývání Tróje. Figurální scéna v kulisách architektury města, útočící skupina ozbrojenců, na zemi mrtví a ranění., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.
Temperová malba na plátně vsazená do stropu. Pět výjevů z báje o Faëthónovi. Klymené posílá Faethona k Héliovi, Faethon prosí Hélia o zapůjčení slunečního vozu, Faethon řídí čtyřspřeží Héliova vozu, Faethonův pád, Oplakávání mrtvého Faethona., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytů Virgila Solise, patrfně podle vydání knihy z roku 156.
Figurální výjev v oválném medailonu. Vlevo jeskyně, do ní vchází zvíře, před jeskyní sedí postava muže (Battus) a vedle sedící postavy stojí muž s kopím v ruce, na hlavě okřídlená čapka (Merkur)., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Patrně se jedná o výjev zobrazující Merkura, který proměnil pastýře Batta v kámen.
Freska v oválném rámu. Figurální scéna v lese, mezi stromy běží zvíře (laň?), které honí mužská postava., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Figurální scéna v oválném rámu: v rákosí postava ženy (Syrinx) a Satyra., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.