Bronzová litá ozdoba v podobě dívčí hlavy (Mainada), kování závěsného oka držadla vědra. Archeologický nález ze žárového hrobu (II) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 10., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Nádoba, ze které pochází ozdoba, byla vyrobena v některé středoitalské kovotepecké dílně za vlády císaře Augusta.
Na jednom denáru Bořivoje II. je na líci antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni, na rubu je sv. Václav jako jezdec. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, v ruce miska na rituální úlitbu., Bažant 2003#, 56-58., and Na mincích Bořivoje II. (denáry - 1100?1107, 1117?1120) jsou zobrazeny antické motivy. Antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni (líc), na rubu je sv. Václav jako jezdec, což připomíná antikizující zobrazení vladařů na byzantských mincích. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, současně drží misku na úlitbu a má vztyčený ukazováček.. Antický římský císař mohl buď řečnit (pravice se vztyčeným ukazováčkem) nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou). Jsou tu kombinovány dva antické motivy, které nemohly být na žádné antické předloze zobrazeny současně.Na jiné minci Bořivoje II. je zobrazení Herkula utínajícího hlavu Cacovi spojováno s Václavovým jménem. Stejné téma najdeme i na hracím kolečku z mastku nalezeném na Vyšehradu. Toto téma je pro nás obzvlášť zajímavé, neboť Cacus sídlil v jeskyni na Aventinu a sv. Václav je tedy ztotožněn se zachráncem Říma.
Rukojeť cedníčku ze soupravy (dva cedníčky, naběračka) s kolkem. Archeologický nález ze žárového hrobu (III) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 20., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Cedníček, ze kterého držadlo pochází, byl vyroben v některé středoitalské kovotepecké dílně, která své výrobky označovala kolkem, za vlády císaře Augusta.
Dvojice ležících lvů z Kouřimi, pravděpodobně součást sochařské výzdoby místního hradu či kostela., Bažant 2003#, 87., and Dvojice ležících lvů z Kouřimi, je nejstarší volnou plastikou, která je v českých zemích známa. Dochovaný fragment stál patrně na nějakém soklu s patkou a nahoře zcela jistě nějakým způsobem pokračoval. Na přední straně soklu jsou napravo písmena "HEI" (Homolka 1984, 95, uvažoval o doplnění na IHESU, ale nápis jednoznačně začíná písmenem H, což je celý nápis, neboť ani na jedné straně nemohl pokračovat, a tuto zkratku lze doplnit například na "Heinricus". Uprostřed přední strany soklu byl nějaký dnes odtesaný výstupek o okrouhlé základně, což mohla být například lidská hlava. Rekonstrukce památky, jíž byli kouřimští lvi součástí, nebyla dosud uspokojivě vyřešena. Vzhledem k relativně malým rozměrům plastiky (v. 71 cm, základna 54 x 55 cm) lze vyloučit trůn, kazatelnu a další objekty, u nichž by lvi museli být větší nebo by mezi nimi musela být větší mezera. S největší pravděpodobností se jednalo o vůbec nejčastěji se vyskytující součást kostelního mobiliáře - křtitelnici. V zaálpské Evropě se dochovaly další plastiky lvů, nenapodobují však dostupné antické exempláře, ale výlučně italské antikizující lvy, jejichž stylové kořeny je nutno hledat v archaickém řeckém sochařství. Kouřimští lvi měli odkazovat na antiku prostřednictvím italských prototypů a to jak tématem, komposicí i zaujetím pro realistický detail, jenž se projevil zejména v podání ptačích pařátů zarývajících se do lvího těla, čímž byla rovněž rovněž logicky odůvodněna expresivní grimasa naznačující jejich řev. Ten, kdo si objednal kouřimské lvy, však nechtěl, aby působili "realisticky", to byl pouze vedlejší efekt, jeho záměr byl, aby plastika vyvolala představu raněkřesťanské velkoleposti, jež tehdy splývala s italskými asociacemi.
Konvice se zobákovitou nálevkou., Vlastivěda 1963#, I/1, 58-59., and Nález reprezentující existenci etruských importů na území jižních a středních Čech v rané době laténské. Dokumentuje fakt, že Čechy byly nejvýchodnější lokalitou nad Alpami, kam pronikl řecký a etruský vliv umění. Na konci 6. - 5. století se u nás objevuje více podobných importů, patrně via jižní Francie (Marseille), které byly také inspirací pro domácí napodobeniny etnika Keltů.
Mince s latinským opisem., Lutovský 2001#, 137., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim. Mince s latinským opisem byla patrně vyrobena v Kouřimi a je tedy dokladem existence místní mincovny v 11. stol.
Miskovitá keramická nádoba na nožce. Archeologický nález z lokality Dobřichov - Třebická (Kolín)., Sakař-Kurz 1973, 35., and Doklad existence keramiky typu terra sigillata na území Čech. Provinciální keramika měla vliv na domácí hrnčířskou tvorbu.
Opuková hlava, tvář stylizovaná, naznačený knír a obočí, věnec vlasů, na krku nákrčník (torques s pečetítkovými konci). Archeologický nález z lokality Mšecké Žehrovice (Rakovník)., Jansová 1966#., Bouzek# (PDČ, 673)., and Nejstarší dochovaná kamenná socha vytvořená na území Čech podle antických předloh. Hlava patrně původně zakončovala sloup menhirového charakteru. Nález pochází z lokality, kterou lze interpretovat jako posvátný okrsek, takže se patrně jednalo o zobrazení božstva. Hypotéza o portrétních rysech (L. Jansová) nebyla všeobecně přijata.
Soubor římských bronzových importů, archeologický nález z lokality Praha -Bubeneč. and Doklad existence římského zboží na území Čech ve starší době římské. Směnný obchod s římskými koloniemi byl v té době patrně dost čilý. Dokládá to množství dochovaných importovaných šatních spínadel a mincí za vlády Augusta, i nálezy bronzového stolního náčiní. Zdrojem směny zboží byly kolonie zakládané Římany v blízkosti dnešních Čech. Jejich prostřednictvím ze severu na jih putovali otroci a jantar, na sever luxusní výrobky z Itálie. Nalezené kusy patřily mezi kvalitní výrobky, často měly značku výrobce. Jejich existence za Alpami byla velice důležitá, protože ovlivnila místní výrobu. Napodobován byl tvar nádob i ornamenty.
Bronzová spona. Archeologický nález, žárový hrob č. 16, lokalita Dobřichov - Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 22, obr. 7., and Doklad římských provinciálních importů na území Čech. Oděvní spony ze starší doby římské patří mezi nejčastější archeologické nálezy v bývalých římských provinciích. Koncentrace těchto výrobků v Ćechách potvrzuje jejich význam, jako tehdejšího mocenského centra. Spínadla, z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula). Nejvíce se však uplatnila za Alpami, v klimaticky drsnějších oblastech, kde je vyráběli místní obyvatelé. Podle místních zvyklostí a způsobu upevnění na oděv se jejich výrobky tvarem lišily (např. nezaměnitelné tvary fibulí z Pannonie). Na našem území se ve starším římském období usazovali Germáni (kultura dobřichovská), tato honosná bronzová spona však byla vyrobena v jižní nebo východní Galii.