Kresba perem a štětcem (180 x 137 cm). Na schodovém soklu sedí pootočená zády nahá ženská postava, v levé ruce drží paletu se štetci, pravá ruka spočívá na stehně, dívá se na stojan s obrazem. Na obraze nahá žena s dítětem, patrně Venuše s Amorem. and Volrábová 2007#, 62-63.
Kresba (205 x 304 mm). Scenérie v ulicích města. Ženská postava (Mír) prochází městem, v levé ruce drží skloněnou pochodeň, kolem po zemi rozesety zbraně a brnění. Další přinášejí chlapci a kladou je před ní na hromadu. Žena gestem pravé ruky osvobozuje spoutané vězně klečící po její pravici. and Zlatohlávek 1997#, 234, č. XLI.
Otisk stříbrného niella (44 x 26 mm), sedící alegorická postava města Řím., Zlatohlávek 1997#, 53, č. 24., and Pochází ze sbírky Vojtěcha Lanny (1884).
Olej na plátně (90 x 80 cm). Poprsí mladé ženy, ňadra odhalená, ve vlasech vavřínový věnec, stojí u sochařského stojanu, na něm socha mladíka a špachtle. and Vlnas 2005, 105-106.
Kresba perem a štětcem ((320 x 195 mm). Kompozice na malé vyvýšenině u vodní hladiny. Na skalisku sedí mladý muž s vavřínovým věncem na hlavě, hraje na lyru, sedí na hřbetě velké ryby, která z tlamy vyvrhuje dítě, jinocha a starce, ten se zavřenýma očima již leží pod vodou., Volrábová 2007#, 132-133., and Patrně návrh na městskou kašnu se symboly života a smrti. Latinský nápis by mohl být parafrází textu básně Johanna Jacoba Balde, ze sbírky De Vanitate Mundi, 1636. Pokud by tomu tak bylo, muselo by se jednat o jiného autora než H. Krumpera, který zemřel roku 1634.
Olej na plátně (86 x 86 cm): Alexandr roztíná gordický uzel., Preiss 1979#, 41, č. k. 4., and Skizza k nástropnímu obrazu (soffito) na stropě zimní rezidence salzburského arcibiskupa, výjev z cyklu příběhu Alexandra Makedonského, kterou realizoval M. Altomonte ve spolupráci s J. M. Rottmayrem v letech 1709-1714.
Mědiryt (36, 7 x 52, 6 cm): nahý Amor přistupuje k lůžku, na němž spí nahá Psýché. Putto Amorovi sundavá toulec, luk leží před ním. Nahoře putto zdvihá závěs nad postelí a nalevo putto hasí oheň vodou, kterou vylévá z hrnce., Fučíková 1997#, I/336, and Podle připojeného nápisu je rytina zhotovena podle terrakotového reliéfu B. Sprangera, který se však nedochoval. Nápis pod výjevem odkazuje na pasáž v Apuleiových Proměnách, kde Venuše žádá Amora, aby ztrestal Psychu za to, že ji zastínila svojí krásou. Výjev však ukazuje Amora, kterého krása Psyché uchvátila natolik, že se do ní sám zamiloval a unesl ji do svého zámku. Trojice putti tento zvrat svými činnostmi komentuje. Levý putto ukazuje pravicí schovanou pod závěsem na Psyché a levicí lije vodu na Amorovu pochodeň, čímž naznačuje, co Venuše od Amora očekávala, totiž že její kráse nepodlehne. Zbývající putti naopak vyjadřují Amorovy myšlenky, prostřední zdvihá závěs a pravý mu sundavá toulec, z něhož měl vzít trestnou střelu. Inspirací pro zobrazení spící Psyché byla slavná antická socha spící Ariadny z vatikánských sbírek. Sprangerovi ji mohl zprostředkovat Giambologna svojí spící Nymfou, podle níž zhotovil bronzovou sošku Antonio Susini (Spící Nymfa, circa 1575, Vídeň), jež byla součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II.
Lavírovaná kresba perem (349 x 235 mm). Scéna v krajině, v popředí Amor kolem pasu šerpa s toulcem a šípy, v pravé ruce drží šíp. V průhledu krajina s architekturou, řekou a mostem, v pozadí hory., Slavíček 1993#, 193., and Volný výřez obrazu Palma Vecchia Venuše s Amorem.
Bronzová soška Amora střílejícího z luku (křídla, luk chybí), stojí na levé noze, pravá pokrčená., Chlíbec 2006#, 134-135, č. 57, obr. 135., and Bronzový odlitek pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25). Replika stejného typu je ve Florencii, Museo Nazionale del Bargello inv. č. 54.