Terakotová busta Lorenza de'Medici., Chlíbec 2006#, 222-226, č. 106., and Busta byla od roku 1859 součástí velkovévodových sbírek v Brandýse nad Labem, ve sbírce Národní galerie je od roku 1959. Doklad obnovy antického fyziognomického portrétu, při tvorbě busty bylo s největší pravděpodobností po antickém vzoru použito sádrového odlitku tváře.
Bronzový odlitek, poprsí Merkura (okřídlený klobouk, chlamyda)., Chlíbec 2006#, 72-73, č. 21., and Ve sbírkách NG od roku 1961. Soška je inspirovaná římskými prototypy z 1. století.
Kresba (300 x 148 mm). Studie nahé ženské postavy, hlava bohyně je modelována ve dvou polohách. Na levém rameni drží roh (sahá až k zemi, k jejím nohám) naplněný plody., Zlatohlávek 1997#, 300-301, č. LVII., and Ve sbírce NG od roku 1949, získáno ze sbírky Vincence Kramáře. Snad studie k výzdobě vily Barbaro v Maser (Zlatohlávek 1997, 300).
Bronzový odlitek (v. 25, 8 cm), akt stojící bohyně Ceres, nahá, na stuze uvázané přes rameno drapérie, která zakrývá klín. Na zemi snop obilí, bohyně drží druhý snop v obou rukách., Chlíbec 2006#, 184-185, č. 85, obr. s. 185., and Pochází ze sbírky Rohanů ze zámku Sychrov, v NG od roku 1945. Existuje větší množství stejných odlitků různé kvality.
Bronzová soška (v. 38,2 cm): císař Commodus v podobě Herkula (lví kůže) s malým chlapcem v levé ruce, v pravici držel kyj., Chlíbec 2006#, 376-377, č. 182., and Získáno do galerie v roce 1945. Zmenšená kopie slavné sochy z Vatikánských muzejí.
Mědirytina (403 x 271 mm). Skupina vojáků, pěší i jezdci ve zbroji, uprostřed mezi nimi vousatý muž - Androclus, u jeho nohy lev, jdou vstříc císaři (Hadrián ?), který přijíždí na koni (na hlavě vavřínový věnec). Před císařem voják ve zbroji vztahuje ruku na krk císařova koně. Za skupinou architektura chrámu., Zlatohlávek 1997#, 123, č. 55., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Na zadní straně razítko IG v kruhu (sběratel J. Grünling) a LM-P (Landesmuseum Prag). Rytina údajně podle Raffaela (srov. Bartsch XIV, č. 196: Kaiser Hadrian schenkt dem Sclaven Androclus die Freiheit) je téměř shodná s kresbou Raimondiho školy ze sbírek MoMA (No 80.3.190).Otrok Androclus, uprchlý, avšak znovu chycený, byl odsouzen k zápasu se šelmami v aréně. Náhodou se tam však setkal se lvem, kterému kdysi v poušti vyléčil zraněnou tlapu. Když jej lev spatřil, nenapadl jej, ale vděčně se k němu lísal. Androclus získal svobodu a vděčného lva darem. Příběh zpracoval Aulus Gellius v díle Noctes Atticae, které bylo v renesanci, vedle Pliniova díla Naturalis Historia, jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o antickém Římě (vydáno latinsky např. v Benátkách 1477, 1496, 1509).