Mědiryt (43, 8 x 31, 5 cm): nahá Omfalé s Herkulovou lví kůží na hlavě sedí před Herkulem (ženské šaty), který přede. Za Omfalé stará služka, za Herkulem stůl s mísou s ovocem, za ním ženy, nahoře Amor odhaluje závěs nad výjevem., Fučíková 1997#, I/351, and Dole je báseň, která osvětluje mravoličný smysl výjevu - Herkula, "který se nebál války (Marta) ani smrti" přemohla láska k Omfalé. Pro charakterizaci poníženého postavení Herkula jsou služky v pozadí jsou stejně důležité jako jeho ženský oděv a předení, služky se v těchto výjevech objevily poprvé v záalpském umění, u Lucase Cranacha. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.
Kresba perem (20,3 x 14 cm): Herkules (ženské šaty) přede, před ním nahá Omfalé se lví kůží na hlavě, opřená o kyj. Kyj se snaží zvednout Amor., Fučíková 1997#, I/281, and Patrně list do památníku, který podle nápisu soudě patřil Sprangerovu příteli. Kompozice mohla být odvozena z obrazu Paola Veronese, Mars a Venuše, c. 1570, MMA, New York, který byl v pražské Rudolfově sbírce. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.
Olej na plátně (156 x 169 cm). Scéna v krajině na pozadí skal, v průhledu hořící město. V popředí trojice postav- uprostřed muž s kyjem na pravém rameni - Herkules, po jeho pravici žena - Minerva (Virtus) s knihou, na zemi sedí obklopená bohatstvím mladá dívka - Venuše (Voluptas). S oblak se snáší putto, v obou rukách drží věnce, kterými věnčí Herkula a Minervu., Slavíček 1993#, 226-228., and V nostické obrazárně prokazatelně 1819, v roce 1945 převedeno do NG.
Kresba perem (29, 8 x 14, 9 cm): nahý Herkules rozkročený, šaty přehozené přes pravou ruku, otáčí se dozadu, v pravici před sebou drží jablka, v levici za zády kyj., Fučíková 1997#, 99, I/316, and Patrně studie pro pražskou sochu Herkula (Praha, NG, Vries, Stojící Herkules).
Pískovcová plastika (207 cm), částečně poškozená. Figura nahého Herkula, lví kůže kolem beder, nad hlavou pozdvihuje kyj, na zemi drží mezi nohama trojhlavou obludu., Blažíček 1976, 94., and Původně sochařská výzdoba kašny v zahradě Kolovratů-Novohradských na dnešních Příkopech. Autor se inspiroval Bendlovou plastikou v Královské zahradě na Pražském hradě (1670).
Mramorová sousoší (v. 27, 5 cm): Herkules (lví kůže) obkročmo na zádech býka, drží ho za roh a tlamu., Chlíbec 2006#, 270-271, č. 128., and Ve sbírkách NG od roku 1961, pochází ze sbírky E. Filly.
Grafický list, chiaroscuro ze dvou desek (293 x 225 mm). Figurální scéna v architektuře: Herkules, jako symbol Ctnosti, vyhání z chrámu Múz ženu nesoucí v náručí vzácné umělecké předměty (Hrabivost). Výjevu přihlíží Apollón, Minerva a děvět Múz., Zlatohlávek 1997#, s. 121., and Autorem návrhu je Baldassare Tommaso Peruzzi. Výjev je v katalogu NG nazván Herkules vyhání Závist z chrámu Múz (Zlatohlávek, č. kat. 54). Poselství této alegorie však patrně vyjadřuje přesvědčení, že pěstování všech umění podkopává Hrabivost.
Rytina: scéna před chrámem, Herkules s kyjem v napřažené pravici vyhání Závist, za ním, před chrámem skupina Múz s Minervou ve zbroji., Zlatohlávek 1997#, 121, č. 54., and Darováno r. 1981 (Hugo Richter), na zadní straně razítko FQ v trojúhelníku (sběratel F. Quiring z Eberswaldu). Rytina podle Baldassara Peruzziho.
Mědiryt (175 x 115 mm). Na travnaté půdě vyrůstá strom, na jedné z větví zavěšená tabulka s nápisem (DIVO.HERCVLI.) U stromu Herkules, oběma nohama stojí na zemi, přes hlavu má přetaženou lví kůži, drží kolem pasu Antaia, jehož nohy se komíhají ve vzduchu. Na zemi leží kyj., Zlatohlávek 1997#, 37, č. 10., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Jeden z výjevů ilustrujících cyklus Herkulových hrdinských skutků. O tématu srov.: Exemplum: Herkules a Antaios