Mědiryt (216 x 180 mm). Na pozadí hornatého terénu dvě bojující postavy a Hydra. Vlevo Herkules (lví kůže, kyj), vpravo Iolaos s pochodní, který útočí na obludu a ohněm zabraňuje vyrůst novým hlavám. Na zemi vlevo krab, který klepetem drží Herkula za nohu., Zlatohlávek 1997#, 97, č. 41., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Souboj s Hydrou je druhý úkol, který hrdina dostal od mykénského krále.
Mědiryt 210 x 180 mm). Scéna před Kakovou jeskyní. V popředí Kakus drží za ocas jednoho z býků stáda, které Herkules ukradl Geryonovi, další býci v průhledu na skále. Herkules útočí na Kaka kyjem., Zlatohlávek 1997#, 100, č. 44., and Pochází ze sbírky J. Hlávky, v roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků (Dodekathlos), které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizoda s Vulkánovým synem Kakem, není součástí těchto činů, ale souvisí s desátým hrdinským činem z 12 prací pro krále Eurysthea z Argu, a to s Geryonovým stádem.
Mědiryt (211 x 180 mm). V popředí na zemi ležící mužský akt, drží velkou nádobu, sklání hlavu k zemi. Vedle něho stojí Herkules, střílí z luku na kentaura, který unáší Deianeiru. v ruce drží drapérii., Zlatohlávek 1997#, 98, č. 40., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizodu převyprávěl Ovidius (kniha 9).
Mědiryt (210 x 178 mm). Na pozadí architektury hořícího města souboj Herkula (kyj, lví kůže) s tříhlavým psem, strážcem podsvětí. Na zemi leží nahý mrtvý muž, nad ním stojí Herkules, kyj napřažený proti psu, který na Herkula zezdola zdvíhá hlavy., Zlatohlávek 1997#, 95, č. 39., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. Souboj s Kerberem je posledním z úkolů, které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus).
Mědirytina, fragment (222 x 177 mm), poškozeno, chybí nápis vpravo od Herkula, který je na analogické nepoškozené rytině (srov. Collection Albert Blum a Université de Liege (inv. č. 24765): DIVO HERCVLI IZVOTO). Dvě zápasící mužské postavy, v pozadí strom, na něm lví kůže a toulec., Zlatohlávek 1997#, 19, č. 3., and Do sbírek NG zakoupeno v roce 1942 od Willyho Hofreitera. Srov. Exemplum: Herkules a Antaios.
Kresba perem (425 x 328 mm). Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy., Preiss 1979#, 52, č. k. 78., and Kresba (značeno V), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů. Ženská postva v tomto případě není obvyklá v zobrazení tohoto tématu, kdy byl Herkules přijat Jupiterem mezi olympská božstva. Preiss ji definuje jako Hébé, ale mohla by být spíše alegorickou postavou vítězství nad smrtí (palmová ratolest v levé ruce ženské alegorické postavy).
Pískovcová plastika (v. 28 cm): hlava antické bohyně ?, Neumann 1966#, 103-104., and Socha byla roku 1880 sňata z atiky Clam-Gallasova paláce v Praze. Na atice stálo původně 17 soch, dochována jen část souboru: Jupiter, Venuše, Vulkán, Merkur, Apollón, Minerva (torzo) a dvě fragmentární poprsí.
Bronzový odlitek (v. 10 cm): hlava Minervy (přilba)., Chlíbec 2006#, 112-113, č. 44., and Dílo je ovlivněno antickou předlohou, existuje více jeho replik (e. g. Vídeň, Kunsthistorisches Museum, Berlín, staatliche Museen).
Mědiryt (174 x 120 mm). Uprostřed kompozice most, na něm vzpínající se kůň, v sedle Horatius ve zbroji, v pravé ruce drží meč. Na mostě ležící postava vojáka se štítem, v pozadí architektura (Řím) a pyramida., Zlatohlávek 1997#, 35, č. 8., and Mědirytina pochází ze zámku Libochovice, do sbírek NG získáno roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Výjev údajně podle Raffaela ze souboru Čtyři římští kavalíři, Horatius Cocles bránící most před Etrusky.