Plastika, polychromovaná sádra, v. 75 cm., Horejc 2016, s. 181., and Dílo bylo vytvořeno v několika variantách (sádra). V roce 1917 byla plastika odlita v bronzu a použita na výzdobu náhrobku rodiny Reitspiesovy na Olšanských hřbitovech v Praze Vinohradech. Hrobka byla zrušena.
Malba na měděném plechu (35 x 47 cm). Hostina Olympských bohů v krajině (svatba Pelea a Thetis ?)., Slavíček 1993#, 200., and Ze sbírky Felixe hraběte Vršovce (zemřel 1723), před rokem 1907 se obraz dostal do sbírky Nosticů.
Olejomalba na dřevě (130 x 74 cm)., Šíp 1968, č. k. V (Hygia)., and Obraz zakoupil roku 1681 kníže Ferdinand August z Lobkovic pro své sídlo v Roudnici nad Labem. Tradičně je tento obraz uváděn pod názvem Kleopatra. Jaromír Šíp se domníval, že se jedná o Hygieiu, což je vzhledem k atributům pravděpodobnější námět.
Kresba (128 x 374 mm). Uprostřed mnohofigurální kompozice (převážně muži, Argonauti) stojí Jásón ve zbroji, oběma rukama drží nad amforou zlaté rouno. Za ním po jeho levé straně žena se sepjatýma rukama - patrně Médea., Zlatohlávek 1997#, 270, č. XLVII., and Ve sbírce NG od roku 1971.
Bronzový odlitek (v. 34, 5 cm). Mužská figura v antické zbroji a plášti, na hlavě vavřínový věnec, u pasu meč (dýka?), na dlani pravé pozdvižené ruky soška? Imperátor stojí na pravé noze, levá spočívá na globu., Chlíbec 2006#, 152-153, č. 66, obr. s. 153., and Dílo získáno do sbírek NG v roce 1946, v 19. století označeno za práci Roccatagliata.
Olej na plátně (69, 5 x 133 cm): Ixión na kole., Slavíček 1993#, 220-221., and Syn Lapitského krále Flegya, spáchal ohavný čin, když na svého budoucího tchána nastražil past, v níž zahynul. Jediný Jupiter mu odpustil trest, on se však pokusil svést Juno, když byl pozván ke stolu bohů na Olymp. Jupiter však jeho úmysl lstí včas odhalil. Proto byl posléze uvržen do Tartaru a vpleten na kolo, které se stále otáčí (obdoba trestu Tantala a Sisyfa). Obraz je patrně jedním ze čtyř podobných zobrazení utrpení v Podsvětí (Tityos, Tantalos, Sísyfos a Ixión), určených pro výzdobu interiéru některého paláce v podobě supraport.
Pískovcová plastika (v. 94, 5 cm). Polopostava (fragment) nahé bohyně, kolem beder drapérie, pravá ruka na prsou, ve vlasech šňůra perel., Neumann 1966#, 100-102, č.k. 14., and Socha byla roku 1880 sňata z atiky Clam-Gallasova paláce v Praze. Na atice stálo původně 17 soch, dochována jen část souboru: Jupiter, Venuše, Vulkán, Merkur, Apollón, Minerva (torzo) a dvě fragmentární poprsí. Neumann tuto sochu považuje za bohyni Juno.