Kresba perem a křídou (145 x 183 mm). Postava polo ležícího Bakcha, v levé ruce drží hrozny vína, v pravé pohár na nožce. Na zemi konvice, v pozadí keře révy. and Volrábová 2007#, 128-129.
Kresba tužkou na papíře. Scéna v krajině, ze země ční lidská noha a ruka. V pozadí náznak vegetace a architektura., Bydžovská, Srp 2006#, s. 104-109, obr. 92, 94-97., and Antická tématika zajímala Šímu delší dobu, a to již od konce třicátých let. Navázal na motiv částí lidského těla čnících z vody (Pád Ikarův) a vytvořil řadu studií pro pozdější obraz s námětem osudu Prométheova syna Deukalióna, který byl považován za zachránce lidského pokolení po potopě. Kresby jsou inspirovány Ovidiovým textem - "Kameny hozené Deukalioném se změnily v muže, Pyrrhou v ženy" (Ovidius, Proměny, Praha 1935, s. 21). První byla iniciála J k básni A la France v knize P. J. Jouva Kyrie (1938), v letech 1941-1943 následovaly studie k pozdějšímu obrazu s názvem Lidé Deukaliónovi.
Olej na plátně. Scéna v krajině, v popředí uschlé kmeny stromů, ze země ční lidská noha a ruka. V pozadí náznak vegetace, na obzoru bílá oblaka., Bydžovská, Srp 2006#, s. 108-109, obr. 99. Havlíková 2008., and Protějšek k obrazu Zoufalství Orfeovo.
Olej na plátně (67,7 x 48,2 cm): nahá Lukrécie si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru., Fučíková 1997#, I/11., Fusenig 2010#, s. 258 č. 110., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově kresbě (Firenze, Lukrécie) a na Sadelerově rytině podle Aachenovy předlohy (Düsseldorf, Lukrécie).
Olej na plátně (127 x 180 cm). V popředí na loži pod drapérií polo ležící Lukrécie, zády k divákovi, nad ní se sklání Tarquinius, za ním černošská služka., Slavíček 1993#, 160-161., and Dr. Josef Hoser získal obraz před rokem 1843 ze sbírky Černínů.
Mědirytina (292 x 200 mm). Lukrécie se chystá k sebevraždě. Sedí nahá na lůžku, v klíně přehozena drapérie, v pravé ruce opřené o polštář drží dýku, levá v klíně přidržuje drapérii. Za ní, stolek s toaletními potřebami a drapérií, v průhledu okno s výhledem na hory a architekturu města., Zlatohlávek 1997#, 91, č. 36., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9).
Na rubové straně obrazu Mostecké Madony je obraz jedoduchého okna s pergamenovými fóliemi v dřevěném rámu., Kotalík 1982#, 80, č. 42., and Zámerem autora bylo vytvořit optický klam (Mimesis). Využití nedokonalosti lidského oka v umělecké tvorbě známe především z dórské antické architektury (e. g. entaze sloupů), která tak dosahovala k iluze jiného prostoru. Mimésis, napodobení skutečnosti v umělecké tvorbě popsali antičtí autoři Platón a Aristoteles.
Kresba perem (94 x 147 cm). Dvoukolový vozík, v něm sedí dvě malé děti, na klíně jednoho z nich sedí malý Bakchus, na hlavě věnec, drží v levé ruce větrník. Vedle vozíku, který táhne běžící chlapec, tančící putto s tamburínou., Neumann 1974#, 197, č. k. 104, obr. 128., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and List vyříznutý ze štambuchu. Kresba vznikla asi v německém prostředí před cestou do Itálie, má ráz vzpomínkového záznamu ze štambuchu, odkud byla vyříznuta.
Mědirytina (270 x 421 mm). Scéna po narození Jupitera na Krétě, v jeskyni na hoře Ida, kam uprchla před Saturnem Jupiterova matka a kde jej nymfy krmily medem a mlékem. V popředí sedí mladý pastýř s kozím stádem a psem. Uprostřed muž drží kozu (nymfa Amalthea kojla Jupitera v podobě kozy) za rohy, za nohy jí drží žena (nymfa), na jejím klíně dítě (Jupiter) saje z vemene. Vedle ženy druhá nymfa, v levé ruce drží misku, pravou vybírá plástev medu z úlu., Zlatohlávek 1997#, 138, č. 69., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle Giulia Romana.
Bronzový odlitek jezdecké sošky Marka Aurelia (v. 23 cm bez soklu) ., Chlíbec 2006#, 160-161, č. 70, obr. s. 161., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírce je exemplář doložen roku 1819. Zmenšená kopie slavného antického sousoší, o typu srov. Exemplum: jezdecká socha Marka Aurelia.