Karneol oválného tvaru s řezbou - stojící nahý mladík, v pravici drží kaduceus, v levici klasy obilí, na hlavě má okřídlený klobouk., Frel 1966#, 263n., Chadraba 1984#, sv. I/1, 42., and Archeologický nález z Mikulčic (Hodonín), hrob č. 490. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Antickými gemami se zdobily velkomoravská nákončí a závěsky. Umělecká hodnota však byla patrně ceněna méně než hodnota karneolu, někdy byly nalezeny gemy osazené hladkou stranou na líc, takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty. Badatelé se domnívají, že důvodem mohla být víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější - bude-li o něm vědět pouze majitel; nebo v tomto případě měl být spíše skryt církevnímu dohledu, protože Merkur je pohanský bůh.
Terč ze stříbrného plechu byl nalezen v jednom z hrobů v předsíni kostela Na Špitálkách ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V oválném medailonu je zobrazen jezdec na koni, v tunice s dlouhými rukávy, pravicí drží uzdu, nad levou rukou dravý pták., Benda 1963#., and Doklad přejímání antického motivu triumfu vladaře. Stříbrný medailón, šperk snad moravského původu, byl nalezen našitý na zbytku mužského koženého opasku. Vyobrazení je interpretováno jako "sokolník". Kultura Orientu se v určitých historických obdobích vzájemně prolínala s řecko-římskou tradicí a proto se v umění často setkáváme s podobnými motivy. Tradiční motiv lovícího jezdce, jehož kořeny sahají v tradici řecko-římského umění až k Parthům, se později objevuje v umění dynastie Sasánovců (226 - 651) i v byzantském umění. Motiv panovníka na lovu odkazuje na jeho sílu a je interpretovatelný jako vladařský triumf. Místo ptáka může být zobrazen i okřídlený génius, zobrazený pták (či dvojice ptáků) lovce často pouze doprovází a jeho význam je především symbolický.Moravský terč byl poškozen, takže vůbec není jasné, zda pták sedí na mužově ruce, nebo je pouze zobrazen na pozadí. Několik stříbrných mís z 10. století, zdobených motivem panovníka-jezdce, s jedním nebo dvěma ptáky na pozadí, bylo nalezeno na Sibiři, na území obývaném kdysi Sarmaty, ale také v Bulharsku a dnešním Maďarsku.
Velkomoravská stříbrná ozdoba, nákončí opasku. Na lícní straně dvě masky, na rubu motiv muže s křížem zavěšeným na krku, s pozdviženýma rukama., Chadraba 1984#, sv. I/1, 40-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob. č. 100. Doklad přebírání pozdně antické (ranně křesťanské) ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Orant, postava s rukama do stran pozdviženýma s gestem modlitby, je ikonografickým schématem, které se objevuje v pozdně antickém umění. V raném 3. století jsou tato zobrazení častá v římských katakombách (mučedníci), Moravě nejblíže dochovány například nástěnné malby v Pannonii (Pécs, antická Sopiana, ranně křesťanské mauzoleum ze 3. - 4. stol.).
Velkomoravský šperk, stříbrná ozdoba opasku, nákončí, s motivem muže v tunice a kalhotách s pozdviženýma rukama na rubové straně. Lícní strana s hustou sítí spletených drátků a prolamovaných lamel s trojicí osově symetricky vsazených kamenů. Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob.č.100., Chadraba 1984#, sv. I/1, 40-41., and Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Postava je zde zobrazena v tunice a kalhotách, patrně se jedná o muže, s gestem vyjadřujícím modlitbu. Orant, postava s rukama do stran pozdviženýma s gestem modlitby, je ikonografickým schématem, které se objevuje v pozdně antickém umění. V raném 3. století jsou tato zobrazení častá v římských katakombách (mučedníci), Moravě nejblíže dochovány například nástěnné malby v Pannonii (Pécs, antická Sopiana, ranně křesťanské mauzoleum ze 3. - 4. stol.).
Velkomoravský šperk. Stříbrné nákončí opasku, na lícní straně fantastické zvíře (medvěd nebo žába (?)), na rubu motiv ženy s pozdviženýma rukama, v pravici drží tabulku a v levici roh hojnosti., Chadraba 1984#, sv. I/1, 41-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob 240. Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Zvíře zobrazené na rubu nákončí bývá interpretováno jako personifikace zla, postava jako bohyně vítězství Viktorie. Podobně je bohyně zobrazena např. na langobardských mincích ze 4. století (Ticinum), nebo na nadočnicové destičce přilby langobardského krále Agilulfa (590 - 614, Florencie, Bargello). Okřídlená bohyně zde drží v pravici tabulku s nápisem, v levici roh hojnosti. Tabulky s údaji o vítězných bitvách byly nošeny při antickém římském triumfu, rovněž roh hojnosti je římským triumfálním atributem.
Soubor litých bronzových opaskových kování. Čtyři nákončí s úponkou a kruhová kování s figurálním motivem (Nereida jedoucí na mořské obludě)., Lutovský 2001#, 78., and Archeologický nález z lokality Hevlín (Znojmo). Jeden z nejstarších příkladů antikizujících ornamentálních motivů v našich archeologických nálezech. Ornament je inspirován antickou rostlinnou úponkou (akant). Figurální motiv představuje Nereidu jedoucí na hippokampu. Jsou to motivy, které se často objevovaly na textilních nášivkách zdobících antické tuniky (dochovány pouze z Egypta, tzv. koptské textilie). Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byli i domácí tvůrci, kteří se mohli byzantskými motivy inspirovat.
Po stranách vstupního portálu do tzv. d' Elvertova křídla, pod balkonem polofigury dvou Herkulů, přes hlavu pokrávka - lví hlava, kolem těla ovázány tlapy lví kůže. and Portál přenesen v osmdesátých letech 19. století z paláce Mitrovských.
Kašna se sousoším: na soklu postava říčního boha (nádoba na vodu) a žena s rohem hojnosti, drží drapérii (oblak?), na ní orel, nad muší stojí Merkur (okřídlená čapka), v levé ruce kaduceus., Samek 1994,, and Sousoší z původní kašny Čtyř živlů (dvě mužské figury, žena s rohem hojnosti a Merkur) stálo na náměstí Svobody, kašna zrušena v 19. století a torzo sousoší přeneseno do Biskupského dvora. Figury byly patrně alegorickým vyjádřením živlů - Země, Voda, Vzduch, Oheň.
Bronzové torzo stylizované nahé ženské figury na soklu. and Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1044&qt=&qc= (27. 1. 2013)).