Návrh obálky ke knize: RIBÉMONT-DESSAIGNES, Georges: Pštros se zavřenýma očima. Praha Aventinum, 1925. Koláž zobrazení antických soch v soudobých oděvech, na pozadí zříceniny antického chrámu., Bydžovská - Srp 2006, s. 16, obr.6, and Ve 20.-30.tých letech měly antické architektonické řády, ruiny a sochy značný ohlas ve scénografii i grafickém umění, například v knižní ilustraci. Často však, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny. Zde autor zobrazuje dvě notoricky známé antické sochy - římskou kopii Praxitelovy Venuše z Knidu a Polykleitova Doryfora.
Scéna v interiéru chodby domu. V popředí nahá dívka (Asiatka) s lebkou v levé ruce, za ní sedící voják opřený o zábradlí schodiště, pod schodištěm antická socha bohyně vítězství Níké a motýl (můra)., Bydžovská, Srp 2006#, s. 111, obr. 101., and Konfrontace unaveného vojáka v uniformě z I. sv. války s antickou bohyní vítězství, ke které autor přiřadil motýla, přestože v antice s ní nikdy nebyl spojován. Motýl je v antické ikonografii atributem Psýché (duše). Zde je antická socha vítězství protikladem ke smrti (můra, dívka s lebkou).
Zrcadlový motiv dolní poloviny nahého ženského těla přerušený okem, na pozadí antické ruiny., Bydžovská - Srp 2006, s. 35, obr. 20., and Ve 20.-30.tých letech měly antické architektonické řády, ruiny a sochy značný ohlas ve výtvarném umění. Pro recepci antiky v českém moderním umění byla významná výstava Poesie 1932, na níž se česká avantgarda přihlásila k antickému odkazu, ale tentokrát v novém, méně literárním pojetí. Antické narážky se v nové formě měly stát znepokojivým zdrojem představ, které korespondovaly s traumaty moderního člověka.Často, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny. V kolážích Karla Teigeho ze třicátých let jsou antické památky (architektura, Níké) v soudobém kontextu ženského těla citovány poměrně často (srov. koláže č. 24. z roku 1936, č. 76. z roku 1939, č. 106. z roku 1939 ze sbírek PNP v Praze; Bydžovská - Srp 2006, s. 34, obr. 17-19.) U Teigeho však tento zájem přetrvává i v pozdějších letech jeho tvorby.
Olej na plátně (64 x 52, 5 cm). Polopostava ženy, na pravém zápěstí okovy, ve vlasech perly, na krku perlový náhrdelník., Mžyková 1994#, 133-134, č. k. 86., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 45, 46, obr. 42., and Obraz vznikl v době působení Byse v Praze. Podle Mžykové (1994), spolu s obrazem Persea tvořil patrně dvojici protějškových polopostav, jako mozaiková instalace stěny, snad ve Strakově malostranském paláci (Jan Petr Straka z Nedabylic, MS, čp. 476).
V nice na fasádě domu, ze strany směrem do Pařížské ulice v úrovni prvního patra, kamenná plastika nahého chlapce, kolem těla drapérie, v levé ruce drží pohár, v pravici hrozen vína., Vlček 1996#, s. 505-506., Šámal, Rymarev 2005#., and Na této straně fasády byl původně také reliéf Vinobraní (zničen) a na štítě socha Štěstěny od stejného autora (odstraněna 1945-1949), výzdoba patrně souvisela s podnikáním majitele domu, Franz Schier bzl majitelem velkoobchodu s vínem.
Arkýř v nároží nesou dvě štukové plastiky, které v prvním patře rámují okna nárožního balkonu a podpírají arkýř nad oknem. Dvě nahé mužské figury v nadživotní velikosti, kolem těla drapérie. and http://www.socharstvi.info/
Po levé straně za vjezdovou branou, podél cesty vedoucí od brány k vile, terrakotová socha na soklu. Figura chlapce sedícího na pařezu, čte knihu, kterou drží v levé ruce, v pravici pochodeň. Na soklu čtyři reliéfy: Jupiter s orlem a žezlem, žena stojící u sloupku, v levé ruce zrcadlo- Moudrost ?, Saturn s kosou, požírá dítě, Múza s lyrou., Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Sochy včetně reliéfů na soklech jsou dílenskou produkcí některé továrny vyrábějící terrakotové výlisky. Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996.
Po levé straně za vjezdovou branou, podél cesty vedoucí od brány k vile, terrakotová socha na soklu. Figura stojícího chlapce, drží hrozen vína. Na soklu čtyři reliéfy: Jupiter s orlem a žezlem, žena stojící u sloupku, v levé ruce zrcadlo- Moudrost ?, Saturn s kosou, požírá dítě, Múza s lyrou., Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Sochy včetně reliéfů na soklech jsou dílenskou produkcí některé továrny vyrábějící terrakotové výlisky. Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996.
Nad dveřmi Hudebního salónu malované obdélné rámy s figurální výzdobou:, Laštovková, B. , Pražské usedlosti , Praha 2001., and Socha Caha, M., Broncová, D., ed, Kniha o Praze 5, Praha 1996. Buchner, A., Bertramka : památník W. A. Mozarta a manželů Duškových, Praha 1956. Nauman P., Ossendorf, K., Stavební vývoj a obnova pražské Bertramky, in: Zprávy památkové péče 1956/16, č. 6, s. 279.