Olověná socha (240 cm): nahý Atlás (plášť přes rameno) stojí vzpřímeně, na zádech nese sférický astroláb, který drží oběma rukama (pozlacená země a hvězdy). and Plastika má olověný plášť na železné konstrukci, uvnitř plastiky byla objevena cínová destička se sdělením, že Atlas s armilariem byl na Astronomickou věž umístěn v roce 1723 na přání Františka Retze, provinciála české jezuitské provincie v letech 1718–1730 a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v období 1723–1724.
Reliéfní štuk, postava oblečené ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč., Adamová, Šouša 2004#, obr. 22., and Formálně je výjev téměř shodný s postavou Spravedlnosti na stropě zámku v Žehušicích.
Ve cviklech kupole chóru čtyři ženské figury: žena s olivovou a palmovou ratolestí - ctnost, žena se dvěmi dětmi - Křesťanská láska, žena s váhami a mečem - Spravedlnost, žena s hvězdou nad čelem, křížem a olivovou ratolestí - Naděje.
Monumentální portál s balkonovou balustrádou se sochařskou výzdobou, 6 alegorických plastik z travertinu. Sochy od leva: nahá žena, v rukách svitky (Literatura), nahý muž se sochou v levé a s kružidlem v pravé ruce (Sochařství), ženská postava s lyrou (Hudba), muž se sovou na pravém rameni a knihou v pravé ruce (Filosofie). Nahá žena s divadelní škraboškou a jablkem (Drama), muž s kladivem v pravé a kamenem v levé ruce (Stavitelství). and Čermáková 2003#, s. 6, 35.
Při zdi evangelijní strany lodi klášterního kostela náhrobek z červeného mramoru se sochařskou výzdobou (pískovec, lakovaná křída, v. cca 8 m). Sarkofág s polo ležící sochou zemřelého (v brnění maltézského velkopřevora, v ruce drží kříž) a alegorickou figurou Slávy, v levici drží věnec z hvězd, kterým Vratislava korunuje. O sarkofág se u nohou zemřelého opírá Saturn s křídly, přesýpacími hodinami a kosou (dnes chybí), za sarkofágem pyramida bez špice, u ní se vznáší Fáma s trubkou, píše na pyramidu oslavný nápis. Pod sarkofágem plačící žena, alegorie rozjímání., Blažíček 1976#, 109., and Významný český šlechtic, nejvyšší kancléř království českého, zemřel roku 1712 ve Vídni, v kostele sv. Jakuba v Praze byl pohřben roku 1713. Nejčastější personifikací času spojenou s pomíjívostí života je Saturn.
Vstupní portál se čtyřmi figurami. Dva Atlanti jako římští vojáci ve zbroji, po stranách postálu dva Atlanti jako hermovky. Postavy podpírají balkón, nad hlavami drží kamenné bloky., Ledvinka 1995#, 218-222., and Vlček 1996#, 392-393.
V místnosti, dnes označované jako svatební apartmá, fresková výzdoba stěn a stropu, iluzivní architektura, dvě stojící ženské figury v antické drapérii, na stropě alegorická figurální scéna.