Kresba (29, 7 x 41, 7 cm): Aktaión (antikizující oděv, úlášť, meč, kopí) vede psy na vodítku, ohlíží se na nahou Dianu v potoce, která se levicí zakrývá pláštěm, pravici pozdvihuje s varovně zdviženým ukazováčkem. Okolo polonahé Nymfy., Kaufmann 1985#, 74., and Jedno z nejstarších děl Hanse van Aachena inspirovaných antickou mytologií.
Olejomalba na desce (28, 9 x 23, 2 cm): polonahý Neptun (vousy, trojzubec), nahá Thetis, za ní Amor (luk), na voze taženém mořskými koni. Okolo Tritóni troubící na mušle a píšťalu, vpravo dole Tritón veze na hřbetě nahou Nymfu, u níž putto. Dva putti letí ve vzduchu před vozem., Kaufmann 1988#, 20.44., and Podle nápisu byl obraz darem příteli. Podle Sprangerovy předlohy udělal Jacob Matham roku 1614 grafický list (Bartsch 204). O tom, že se s Thetis chtěl oženit Jupiter i Neptun, se zmiňuje Pindaros v osmé isthmijské ódě z roku 478 před Kristem (8, 28-38). Neptuna objímajícho Thetidu v přítomnosti Amora zobrazil Perino del Vaga, Jacopo Caraglio v letech 1530-1570 podle kresby vytvořil rytinu (Bartsch 30).
Olej na plátně (68, 2x 95, 2 cm): polonahá Venuše Adónis sedí vedle sebe a objímají se. Vedle Venuše Amor schovávající se pod draperii, vedle Adónida dva sedící psi, které Adónis drží na vodítku. Objímající se dvojice sedí pod stromem, v průhledu vpravo hornatá krajina. and Jacoby 2000#, s. 140.
Akvarel na pergamenu (17, 8 x 13, 3 cm): Amor si vyřezává luk, Venuše (chitón a himation) přihlíží. Výjev je situován do lesa., Fučíková 1997#, I/176, and Amor se těsně drží Amora z Parmigianinova obrazu v pražské sbírce Rudolfa II. , kam se dostal v roce 1603 (dnes Wien, KM). V Praze Josef Heintz starší po roce 1603 vytvořil dvě kopie Parmigianinova obrazu, jedna je ve Vídni, druhá v Mnichově.
Olej na plátně (90, 5 x 120 cm). Figurální scéna v krajině se stromem, vpravo pod stanem trůn, na něm sedí Porsena, s korunou na hlavě, dole pod ním Mucius Scaevola ve zbroji, u trojnožky s plápolajícím ohněm, nad plameny ruka s mečem. V pozadí vojáci., Slavíček 1993#, 335., and Ve sbírce ze Sternbergu, Zásmuky, dílo doloženo 1704. Do Častolovic převedeno v roce 1949.