Obraz na víku hodin: nahá Andromeda je připoutaná na skalisko, napravo je skupina s jejími rodiči, v popředí jsou mořské Nymfy. Nalevo Perseus (přilba, štít, meč) sedí na Pegasu a útočí ze vzduchu na nestvůru. V pozadí přímořská krajina s městem., Prag um 1600#, II, č. 746 s. 262, and Součástí výzdoby kuličkových hodin Christopha Margrafa byly dva obrazy, Diana a Aktaión a Osvobození Andromedy, jež se těsně drželo grafického listu od Jacques de Gheyn (podle Carel Van Mandera) z roku 1588. O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu.
V popředí stojí tři nahé bohyně, nalevo Venuše s jablkem, napravo Juno a Minerva, uprostřed sedí Paris v soudobém oděvu, vzadu vlevo přihlíží Merkur s caduceem. Vyjev je zasazen do severské horské krajiby, na kopci napravo městské hradby. and Fučíková 1997#, II/233.
Stříbrná medaile: Na reverzu Paris (frygická čapka) předává jablko nahé Venuši, u jejích nohou stojí Amor. Nad Venuší ve vzduchu putto, který ji korunuje vítězným věncem. Napravo nahá Juno (čelenka) s pávem u nohou, a téměř nahá Minerva (přilba, oděv pod ňadry a přes boky) se sovou u nohou. V popředí říční bůh, za ním Merkur (okřídlená čapka, caduceus). Výjev se odehrává v otevřené krajině, na obzoru kopec s tvrzí na vrcholu, na nebi Sol se slunečním vozem., Fučíková 1997#, II/55, and Na averzu Jupiter s orlem a bleskem sestupuje k ležící Danaé, služebná sbírá zlaté mince padající z nebes. Antický mýtus je i na reverzu prostředkem k moralizující poselství. Po formální stránce se Vermeyen inspiroval Paridovým soudem Hanse von Aachena z roku 1585 (Douai), k jehož popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589.
Bronz: Rudolf II. je zobrazen v pancíři, na němž nalevo Victoria (křídla, nahá, věnec a palmová ratolest) a napravo Fama (křídla, nahá), troubí na trumpetu, druhou má v levé ruce. Obě personificace jsou zobrazeny nad trofejemi., Fučíková 1988#, s. 126, and Jednodušší než busta z roku 1603 (viz: Wien, KM, Vries, Poprsí Rudolfa II.), ale portrét realističtější.
Bronz (112 cm): Rudolf II. je zobrazen v pancíři, nalevo Victoria (palmová ratolest a věnec), napravo Fama troubí na dvě trubky, obě nahé. Na podstavci orel, Kozoroh, Jupiter a Merkur., Fučíková 1997#, I/122, and Inspirováno bustou Karla V. (Leone Leoni), kde také podstavec podle antických vzorů. Postavy na podstavci mají symbolický význam: orel = antické císařství, Kozoroh = císař Augustus, Jupiter = císařský majestát, Merkur = moudrost. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.
Nalevo v popředí stojí nahá Salmakis (složitý účes, kožené boty), levou nohu má pokrčenou v koleni a pravou rukou ji rozvazuje. Před obličejem si drží levou rukou cíp bílých šatů, červený plášť již leží na zemi. Dívá se na nahého Hermafrodíta (zlaté kudrnaté vlasy, bezvousý), který sedí na břehu tůně, pravou nohu má ponořenou ve vodě, levou nohu má přehozenou přes pravé koleno a chodidlo drží v pravé ruce. Mezi nymfou a Hermafrodítem je velký strom, jehož kmen se sklání nad tůň. Výjev zobrazuje odmítnutou Salmakis, která tajně pozoruje při koupeli syna Merkura a Venuše/ Herma a Afrodíty., Fučíková 1997#, I/77., and Součást Sprangerova ovidiovského cyklu. Sedící Hermafrodit je variací na téma slavné antické římské sochy sedícího chlapce vytahujícího si trn z paty.
Řekové (nazí, přilby, pláště, štíty, meče) bojují s Amazonkami (tuniky, meče) na koních., Kotalík 1982#, s. 65, č. k. 8., and Antický řecký sarkofág byl součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II, který jej dostal darem od augsburské bankéřské rodiny Fuggerů, později byl odvezen z Prahy do Vídně. Sarkofág byl publikován: Montfaucon 1722, 4, 1, tab 72.
Kamej: polopostava Lukrécie v krátké tunice, v pravé ruce drží dýku, kterou si vráží do hrudi., Fučíková 1997#, II/54, and Kamej vznikla v Miláně kolem 1590-1600, montáž v Praze kolem 1602.
Olej na plátně (161, 5 x 100 cm): Bacchus (ovčí kůže přes rameno, révový věnec, nahý) s hroznem vína odchází ruku v ruce s Ceres (koruna z klasů, dlouhé šaty s odhalenými ňadry), v ruce drží kosu ?. Za nimi je vzadu oheň, u kterého sedí schoulená Venuše a ohřívá si ruce nad plameny, naproti ní sedí Amor, na zemi před nimi luk a toulec., Fučíková 1997#, I/90, and Doslovná ilustrace rčení "Sine Cerere et Baccho friget Venus/ Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla). Předlohou byla rytina G. de Jode (Haechtanus 1579, s. 15). K emblému je připojen text, který vysvětluje její smysl: jeden hřích vede ke druhému. Pod obrázkem je citát ze Starého zákona (Ecclesiasticus 3, 32: Sapiens cor et intelligibile abstinebit se a peccatis, et in operibus justitiae successus habebit/ Moudré srdce, které má porozumění, se vystříhá hříchu a bude mít úspěch ve spravedlivé věci).
Bronzová soška (45 cm): zmenšená kopie antické jezdecké sochy Marka Aurelia., Prag um 1600#, II, č. 509 s. 34., and Vzhledem k tomu, že antická broznzová jezdecká socha císaře Marka Aurelia byla v Římě vždy vystavena (nejprve před papežským palácem v Lateránu, po roce 1473 na Kapitolu), byla jednou z nejčastěji kopírovaných památek (srov. Bober, Rubinstein 1987, n. 176). Nejstarší dochovaná kopie je v Drážďanech, zhotovil ji Filarete (Antonio Avelino) v roce 1465 ve Florencii, jež byla hlavním zdrojem minaturních kopií antických soch pro záalpské zákazníky. Tato soška byla zhotovena pro arcivévodu a pozdějšího císařa Matyáše.