Tématem knihy je analýza různých postojů k problému svobody slova v době pražského jara 1968. Autor na jejich základě vytvořil typologii pěti různých skupin aktérů: stalinistů, reformních komunistů, pragmatiků neboli realistů, nekomunistů a demokratické levice uvnitř Komunistické strany Československa. Recenzent ale pokládá za nejzajímavější v celé knize Stropnického kritiky současných interpretací pražského jara, jejichž hlavním cílem je podle autora podpořit dnes převládající liberální interpretační rámec světa. Zásadní pochybnost ale vznáší nad způsobem autorovy práce s prameny, neboť s nimi zachází selektivně, nerozlišuje mezi primárním a sekundárními zdroji a směšuje texty vzniklé v různé době, takže rezignuje na historickou linii výkladu., This book presents an analysis of various attitudes to freedom of speech during the Prague Spring of 1968. From these attitudes the author has assembled a typology of five different groups of actors: Stalinists, reform Communists, pragmatists or realists, non-Communists and left-wing democrats in the Czechoslovak Communist Party. What the reviewer considers the most interesting aspect of the whole book, however, is Stropnický’s criticism of current interpretations of the Prague Spring, the primary aim of which, according to the reviewer, is to support the now dominant liberal framework for interpreting the world. The reviewer, however, has serious doubts about the way the author works with his sources, that is, selectively, failing to differentiate between primary and secondary, mixing together sources that originated at different times, and thus abandoning the notion of a historical line in his interpretation., [autor recenze] Stanislav Holubec., and Obsahuje bibliografii
Autor referuje o konferenci "Středovýchodní Evropa v první polovině 20. století: Transnacionální perspektivy" (East Central Europe in the First Half of the 20th Century - Transnational Perspectives), která proběhla v Lipsku ve dnech 14. až 16. ledna 2016. Na její přípravě se jako hlavní organizátor a hostitel podílelo Společenskovědní centrum pro historii a kulturu středovýchodní Evropy (Geistwissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas - GWZO) ve spolupráci s pražským Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚSD AV ČR) a Mezinárodním sdružením pro současné dějiny Evropy (Association internationale d’histoire contemporaine de l’Europe - AIHCE). Šíři pohledů zajistila diverzita tematických okruhů, od hospodářství přes mezinárodní organizace, migrace a kulturu po teritorializaci, a také mezinárodní složení účastníků. Zpráva přibližuje některé z více než dvaceti příspěvků, které na konferenci zazněly., This is a report about the conference "East Central Europe in the First Half of the 20th Century - Transnational Perspectives", which took place in Leipzig from 14 to 16 January 2016. It was organized and hosted by the Centre for the History and Culture of East Central Europe (Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas - GWZO) in collaboration with the Institute of Contemporary History at the Czech Academy of Sciences, and the International Association of Contemporary History of Europe (Association internationale d´histoire contemporaine de l´Europe - AIHCE). A wide range of views was ensured both by the international background of the participants and by the diversity of the topic groups, ranging from economics to international organizations, migration, and culture to territorialization. The report discusses in greater detail some of the more than twenty papers given at the conference., Zdenko Maršálek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Historik Václav Chaloupecký (1882-1951) je dnes podle recenzentky do značné míry opomíjenou osobností - v českých zemích je přehlížen, protože zásadní roky své kariéry strávil na Slovensku, a na Slovensku je zase odmítán pro svůj "čechoslovakistický" výklad slovenských dějin. V historiografii je zapomenut, protože se jeho texty jeví z dnešního pohledu jako zastaralé. Jeho biografie z pera mladého historika Milana Ducháčka dle recenzentky nenaplňuje zcela své ambice. Chaloupeckého aktivity totiž nejsou dostatečně zasazeny do dobového kontextu, interpretace jeho díla překračuje meze popisnosti jen v několika pasážích a více než analýzou je chronologickou deskripcí, a kniha také vykazuje některá formální pochybení, komplikující četbu. Přesto však obsáhlá práce prozrazuje důkladnou znalost Chaloupeckého osobnosti a díla, profesionální erudici i literární talent autora., The historian Václav Chaloupecký (1882-1951) is, according to the reviewer, a largely forgotten figure today - in the country of his birth he is ignored because he spent the important years of his career in Slovakia, and in Slovakia he is dismissed for his "Czechoslovakist" interpretation of Slovak history. Historians have forgotten him because his work now seems outdated. According to the reviewer, his biographer, the historian Milan Ducháček, does not quite archieve his aims: He has failed to place Chaloupecký´s activities sufficiently into the context of his time; the interpretation and analysis of Chaloupecký´s work rarely go beyond mere description, and chronological description at that; moreover, the book suffers from problems of structure, making it unnecessarily difficult to read. None the less, this large work displays a thorough knowledge of Chaloupecký, the man and his works, and also the professional erudition and literary skill of its author., [autor recenze] Antonie Doležalová, and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
V této zprávě autoři informují o mezinárodním workshopu, který se uskutečnil v Praze ve dnech 4. a 5. listopadu 2013 pod názvem „Horizonty multi- a interdisciplinarity: Možnosti vytvoření badatelské sítě historiků vědy a techniky“. Oba byli spolu s Helenou Durnovou z Masarykovy univerzity v Brně organizátory tohoto setkání českých a norských badatelů, financovaného z programu Norských fondů, jehož cílem bylo vytvořit společnou výzkumnou i praktickou agendu českých a norských historiků vědy a techniky pro léta 2014 až 2017.