Poslední díl seriálu seznamuje se dvěma opravdu blankytně modrými hořci. Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) má těžiště rozšíření v prostoru střední Evropy, Alp a Balkánu. Nedávné studie potvrzují, že jde o vytrvalý, relativně krátkověký druh. Pozoruhodná je jeho schopnost vegetativního rozrůstání z adventivních pupenů. Ty dávají vzniknout novým nadzemním lodyhám, které jsou neodlišitelné od samostatných oddělených rostlin. Experimentální studie ukazují, že je velmi obtížné stanovit optimální obhospodařování jeho lokalit. Seč v tradičních termínech (červen) výrazně ničí jeho lodyhy. Stejně tak je druh náchylný na zarůstání lokalit křovinami a nedostatek prostoru (mezer v porostu, tzv. gapů) ke klíčení. Hořec křížatý (Gentiana crutiata) roste roztroušeně téměř v celé Evropě a západní Asii. Jde o vytrvalý druh. Jeho dlouhodobé přežívání na lokalitě je však závislé zamezení zarůstání a možnosti vyklíčení semen na obnažených, disturbovaných plochách. Často roste, obdobně jako další druhy hořců a hořečků, na místech, kde byla disturbance prováděná pasenými zvířaty nahrazena aktivitami moderního člověka (jízda na koních, motorkách, čtyřkolkách, též ve vojenských újezdech na dopadových plochách či tzv. tankodromech). Hořce a hořečky jsou přírodním a kulturním dědictvím naší krajiny. Cílem seriálu bylo ukázat, že jako takové má smysl jejich biotopy chránit a obhospodařovat., The last part of our series introduces two species. The Fringed Gentian (Gentianopsis ciliata) occurs in Central Europe, in the Alps and in the Balkans. It is a perennial but relatively short-lived species, remarkable for vegetative propagation from adventitious buds. Tailoring management of its sites is very difficult – traditional mowing in June destroys many of the stems, but the inhibition of succession and the creation of gaps are essential for successful propagation of the species. The perennial species Cross Gentian (Gentiana cruciata), scattered across Europe and western Asia, occurs in places where traditional disturbances by grazing animals are often replaced by human leisure activities or military training. The inhibition of shrub succession and small-scale soil disturbances are essential for survival of this species. The main aim of our series was to justify the protection of Gentians and suggest appropriate management of their habitats., and Zdenka Křenová, Jiří Brabec.
Filamentous microscopic fungi (moulds, predominantly from the phylum Ascomycota), a very diverse and versatile group of organisms, are able to colonize any kind of substrate. This article presents a short survey of some microfungi inhabiting our households. Examples are given of toxigenic fungi, xerophiles, psychrophiles, necrotrophs and sugar fungi. and Alena Kubátová.
Lathyrus pisiformis (Pisiform Grass Pea) has to be counted among the most endangered species in the Czech Republic, with only two recent localities in the central part of Bohemia. In the past, the species was found at one other site – in the pheasantry near Budeničky (north of the town of Slaný), but this population is now extinct. and Michal Štefánek.
by O. Nordgaard. The protist plankton and the diatoms in bottom samples / by E. Jørgensen., KČSN - signatura S-E 128, Poškozené desky., and Desky skenovány z jiné signatury. S-E 128
pro potřeby školní jakožto doplněk svého Rostlinopisu sepsal Gotthard Smolař, Obsahuje bibliografii a rejstřík, and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Článek přináší informace o netýkavce žláznaté (Impatiens glandulifera, syn. I. roylei), jedné z nejznámějších zavlečených invazních rostlin na našem území. Nabízíme podrobnější pohled na její biologické vlastnosti, základní informace, jak se k nám tento druh dostal, a pokusíme se vysvětlit, proč se na našem území tak úspěšně šíří. Nastíníme i výhled dalšího možného vývoje., We provide information on the origin, biological characteristics and distribution pathways of the Himalayan Balsam (I. glandulifera, syn. I. roylei), one of the well-known alien invasive plants in the Czech Republic (Central Europe). We also explain the mechanisms behind the successful spread of the species and sketch its future development., and Hana Skálová, Jan Čuda.