Nástěnné malby ve velké síni s erby na jižní stěně a figurálními světskými výjevy na delší východní a západní stěně. Malovaná výzdoba s akantovými rozvilinami, festony a kandelábrovými motivy na malovaných pilastrech. V arkýři západní stěny dva medailony s fiktivními portréty a postava stojící ženy, za ní obelisk, pravicí si do hrudi zabodává dýku - Lukrécie., Sedláček 1923#, s. 15., Poche 1977#, 147-148., and Malby byly renovovány v letech 1908-1913 (R. Říhovský), došlo ke zkreslení původní výzdoby.
Malířská výzdoba hlavního sálu sestávala nahoře z pilířové arkády s erby, okna začleněna do malovaného architektonického rámce., Sedláček 1923#, s. 15., Poche 1977#, 147-148., and Malby byly renovovány v letech 1908-1913 (R. Říhovský), došlo ke zkreslení původní výzdoby.
Rytina (11,9 x 11,4 cm): Lukrécie s odhalenými ňadry si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru. Za ní sloup a draperie., Fučíková 1997#, I/11., Fusenig 2010#, s. 258 č. 110., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově kresbě (Firenze, Lukrécie) a na obraze z roku 1601 (Praha, NG, Lukrécie).
Kresba černou křídou (19, 1 x 16, 5 cm): nahá Lukrécie si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru., Fučíková 1997#, I/153., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově obrazu z roku 1601 (Praha, NG, Lukrécie) a na Sadelerově rytině podle Aachenovy předlohy
Patrový nárožní dům se sgrafitovou figurální výzdobou. Na fasádě do ulice Plánické čtyři ženské postavy s různými atributy. Směrem od nároží do leva: okřídlená žena s hadem omotaným na pravém předloktí, v levé ruce drží zrcadlo (Prudentia), dále nahá žena s přehozenou drapérií, levá ruka se opírá o sloup, jehož část drží v pravé ruce (Fortitudo). Třetí je postava ženy v soudobém oděvu, v levé ruce drží uťatou hlavu, v pravé meč (Judita). Poslední je Lukrécie (Pudititia) - žena v soudobém oděvu, která si zabodává dýku do prsou. and Pasportizace okresů Zpč. kraje - prosinec 1985: rejstříkové číslo 26427 /4-2669.
Štukový reliéf v oválném rámu: Lukrécie v antikizujícím oděvu se chystá zabodnout si pravicí do prsou dýku., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Příběh cudné Lukrécie, který byl znám především z Liviových dějin a Ovidiova Kalendáře (Fasti), měl také politický podtext, neboť těsně souvisel s dějinami antického římského impéria. Štukatér se na Kratochvíli inspiroval Raffaelovou kresbou Lukrécie, jež vznikla patrně podle nedochované antické památky. Ve všeobecnou známost Raffaelova kresba vešla díky grafice Marcantonia Raimondiho. V křesťanské ikonografii měla tato postava alegorický význam Čistoty.
Olej na plátně (67,7 x 48,2 cm): nahá Lukrécie si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru., Fučíková 1997#, I/11., Fusenig 2010#, s. 258 č. 110., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově kresbě (Firenze, Lukrécie) a na Sadelerově rytině podle Aachenovy předlohy (Düsseldorf, Lukrécie).
Olej na plátně (127 x 180 cm). V popředí na loži pod drapérií polo ležící Lukrécie, zády k divákovi, nad ní se sklání Tarquinius, za ním černošská služka., Slavíček 1993#, 160-161., and Dr. Josef Hoser získal obraz před rokem 1843 ze sbírky Černínů.
Mědirytina (292 x 200 mm). Lukrécie se chystá k sebevraždě. Sedí nahá na lůžku, v klíně přehozena drapérie, v pravé ruce opřené o polštář drží dýku, levá v klíně přidržuje drapérii. Za ní, stolek s toaletními potřebami a drapérií, v průhledu okno s výhledem na hory a architekturu města., Zlatohlávek 1997#, 91, č. 36., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9).
Olejomalba na plátně (197 x 148 cm). Scéna v interiéru ložnice, Lukrécie vykračuje z lůžka, kolem nahého těla drapérie a kožešina, v pravé ruce drží dýku., Daniel, Prohaska 1995#, 134-136., and Získáno v roce 1977 ze sbírky Josef Váně a Erben, kde od let 1939-1977.