V této studii se autor zaměřuje na tři okruhy problémů, které pozoruje v oblasti přímé ambulantní péče o duševní zdraví v souvislosti s nemocí covid-19. Jedná se o problematiku: 1) neuropsy-chologických deficitů; 2) úzkostných a afektivních poruch; 3) psychotických poruch. K dosavadním přehledovým studiím z posledního roku se snaží doplnit pozorování z vlastní klinicko-psychologické praxe a upozornit na nutnost přípravy a dostatečné kapacity zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví., In this study, the author focuses on three areas of problems that are observed in the direct ambulatory care of mental health in connection with COVID-19 disease. These are the issues of: 1) neuropsychological deficits; 2) anxiety and affective disorders; 3) psychotic disorders. The author tries to supplement the previous overview studies from the last year with observations from his own clinical practice and draw attention to the need for preparation and sufficient capacity of health services in the field of mental health care., Martin Lečbych., and Obsahuje bibliografické odkazy
Reduced levels of vitamin or its metabolites have been reported in various psychiatric disorders. Insufficient levels of vitamin D in depressive patients have been confirmed by many authors, but there have been conflicting results in subjects with anxiety disorders. In the present cross-sectional study, levels of calcidiol were determined in groups of depressive men and women and in men and women with anxiety disorders and compared with age matched controls. Significantly lower levels of calcidiol were found in men and women with depression as well as in age matched patients with anxiety disorders., M. Bičíková, M. Dušková, J. Vítků, B. Kalvachová, D. Řípová, P. Mohr, L. Stárka., and Obsahuje bibliografii
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit vztah reminiscenčních aktivit (RA) a depresivity u seniorů žijících v institucionální péči. Sledována byla míra depresivity u seniorů starších 65 let. Byl sledován rozdíl mezi skupinou experimentální a kontrolní po 50 - ti seniorech. Metodika: Pro sběr dat a vymezení depresivity respondentů byl použit screeningový nástroj Škála deprese pro geriatrické pacienty (GDS). Studiem zdravotní dokumentace byla sbírána data, jako je věk, výsledky kognitivního testu MMSE a data z oblasti psychofarmakologické medikace, jelikož je to významný faktor ovlivňující míru depresivity. Hodnocení depresivity proběhlo ve dvou měřeních. U experimentální skupiny proběhla měření před a po absolvování strukturovaných RA. U kontrolní skupiny byla měření provedena ve stejném časovém období, jako ve skupině experimentální, ale již bez RA. Výsledky: Prevalence depresivity v celém souboru respondentů byla 43 %. Depresivita v experimentální skupině byla prokázána u 20 % respondentů. Ve stejném časovém období u skupiny kontrolní byla zjištěna depresivita u 23 % respondentů. Po absolvování RA klesla depresivita u experimentální skupiny o 4 %. Ve zkoumaném souboru bylo statisticky potvrzeno, že RA snižují míru depresivity u seniorů v institucionální péči. Přítomnost depresivní symptomatologie po absolvování RA u experimentální skupiny byla nižší než u skupiny kontrolní. Závěr: Deprese je vážným a život ohrožujícím onemocněním, které se podílí na snížení kvality života seniorů a jejich rodin. Správná diagnostika a léčba deprese vede ke zlepšení kvality života seniorů a jejich rodin. RA jsou významnou psychosociální nefarmakologickou intervencí, která může výrazně přispět ke zlepšení kvality života., Aim: The aim of this research was to determine the relationship between reminiscence activities (RAs) and depression in seniors living in institutional care. The rate of depression was studied in seniors over 65 years of age. Differences between experimental and control groups, each comprising 50 individuals, were assessed. Methods: The Geriatric Depression Scale was used for data collection and identification of depression in the participants. Medical records were used to ascertain their age, Mini Mental State Examination results and psychopharmacological drug use, a significant factor affecting the rate of depression. Depression was evaluated by two measurements. In the experimental group, the measurements were carried out before and after completion of structured RAs. In the control group, the measurements were carried out at the same times but no RAs were provided. Results: The overall prevalence of depression in all participants was 43%. In the experimental and control groups, the rates were 20% and 23%, respectively. After completion of RAs, the rate decreased by 4% in the experimental group. RAs were confirmed to lower the rates of depression in seniors in institutional care. Depressive symptoms were less frequent after RAs in the experimental group than in the controls. Conclusion: Depression is a serious and lifethreatening disease contributing to impaired quality of life of both seniors and their families. Correct diagnosis and treatment of depression lead to improved quality of life of seniors and their families. RAs are an important psychosocial nonpharmacological intervention which can significantly contribute to quality of life improvement., and Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová