Teorie fikčních světů se ve světovém kontextu rozvíjí od sedmdesátých let minulého století a od svých počátků je inspirována nejrůznějšími logickými a filozofickými koncepty. Dnes její plně ustavená forma nabízí konkrétní nástroje a strategie vhodné pro řešení široké škály literárně teoretických problémů. Samotné založení teorie fikčních světů je spojeno se jménem Lubomíra Doležela, který později její vývoj obohacuje o klíčové rozlišení mezi extensionální a intensionální strukturou fikčních světů. Tato distinkce rozvíjí budoucí instrumentální potenciál celé teorie. Nicméně i díky Doleželovu následnému bádání v oblasti fikčních a historických narativů se jedním ze současných použití této teorie stala její aplikace na otázky identity literatury a podstaty fikce a fikčnosti literárních děl., The theory of fictional worlds has developed, in the world context, since the 1970s and has, from its beginnings, been inspired by various logical and philosophical concepts. Today, in its fully established form, it offers concrete instruments and strategies suited to the solution of a wide range of literary-theoretical problems. The actual founding of the theory of fictional worlds is linked with the name of Lubomír Doležel, who later enriched its development with the key distinction between the extensional and intensional structures of fictional worlds. This distinction has enhanced the future instrumental potential of the whole theory. Nevertheless, due also to Doležel’s subsequent research in the area of fictional and historical narratives, one contemporary use of this theory has become its application to the questions of the identity of literature and the basis of fiction and the fictionality of literary works., and Bohumil Fořt.
Text se zaměřuje na při jetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy un verzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu (na rozdíl od tehdejších biologů působících v Čechách). Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k Darwinově
výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků (Tyrš, Klácel, Volek)., The text is focused on the acceptance and perception of
Darwinism in 19th-century Bohemia, when the diffusion and interpretation of Darwin’s teachings were paradoxical connected with two professors of aesthetics from Charles-Ferdinand University in Prague, Josef Durdík and Otakar Hostinský. Although they somewhat simplified the theory of natural selection, they understood Darwin’s theory to be the arrival of a new paradigm (in contrast to contemporary biologists working in the Czech lands). This text presents and compares both aestheticians’ interpretations of Darwinism, mainly their stance on the theory of natural selection, the possibilities for applying this theory to aesthetics and art theory, as well as their relationship to Darwin’s interpretation of aesthetic phenomena in nature. As a supplement, a short emphasis on Darwin’s teaching in texts of other Czech aesteticians (Tyrš, Klácel, Vol ek) follows., and Karel Stibral.