Atomic nuclei are objects with a complicated internal structure but many aspects of their behavior can be understood in terms of relatively simple models. Since early times in nuclear physics many nuclear models have been developed. Among them, two basic types are of special importance. The shell model which converts the nuclear many-body problem to the independent movement of particles in a potential well, and the collective model which describes low energy excitations as the manifestation of the coherent motion of nucleons. In the article we review, in a nutshell, basic ideas which significantly influenced our understanding of nuclear phenomena., Atómové jadrá sú komplexné objekty so zaujímavými vlastnosťami a bohatou vnútornou štruktúrou, Dôležité informácie o dejoch vnútri jadier sa dozvedáme zo štúdia ich spektier a skúmaním jadrových reakcií. Pochopenie dejov vnútri jadier je nevyhnutnou podmienkou pre ich využitie v jadrovej energetike, medicínskych aplikáciách ale aj pre porozumenie procesom produkcie prvkov vo hviezdach., and František Knapp.
V sérii příspěvků [1-6] jsme čtenářům Českoslvoenského časopisu pro fyziku představili úlohy z minulých, zejména mezinárodních fyzikálních olympiád (MFO). V tomto příspěvku se naopak pokusíme předejmout, jaká úloha se objeví na letošní 44. MFO, která se bude konat v Dánsku., Martin Kapoun [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Starting with the basic principles of light emitting diodes (LED), the history of blue LED development is briefly described in order to justify and explain the awarding of the Nobel Prize for physics in 2014 to I. Akasaki, H. Amano and S. Nakamura. Exploitation of blue LEDs in lighting techniques enables a substantial decrease in energy consumation and enables emerging smart applications, which could be considered as the most important lighting revolution after the introduction of incandescent bulbs more than a century ago., Jan Valenta, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury
Úspěšné vyučování vyžaduje nejen učitele, který umí a chce vyučovat, ale také žáka, který se chce učit. I dnešní žáky lze vyučovat způsobem, který je nadchne a tím k učení povzbudi. Motivace mladých lidí k zájmu o studium technických a přírodovědných oborů je předmětem projektu Podpora technických a přírodovědných oborů (MŠMT). V této souvislosti se projekt zabývá také výukou a přípravou učitelů fyziky, matematiky, biologie a chemie. V současné době se připravuje závěrečná konference o projektu, která proběhne 7. až 8. listopadu 2012 v Praze (ptpo.reformy-msmt.cz)., Miroslav Brzezina [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Už žáci vyšších tříd základní školy vědí, co je Avogadrova knstanta. Méně se však ví, že její hodnota je v dnešní době známa s obrovskou přesností pouhých čtyř až pěti miliontin procenta [1, 2, 3]. Ještě méně je známo, že ji takto přesně lze určit fakticky přímo - z měření hustooty a rozměru základní buňky (mřížkového parametru) vhodné krystalické látky, konkrétně křemíku. Nejméně taková musí proto být přesnost měření mřížkového parametru. Pomocí současných rentgenografických metod využívajících synchrotronového záření a špičkových přístrojů jí skutečně lze nejen dosáhnout, ale ještě o dva řády překonat. Co však je zcela neuvěřitelné, je přesnost několika desetitisícin procenta, jíž se při měření mřížkových parametrů dosahovalo již v šedesátých letech minulého století, v době obyčejných rentgenek, záznamu na fotografický film a bez jakékoli výpočetní techniky včetně kalkulaček! Zásluhu na tom mají grafické a výpočetní metody, které zdánlvě jednoduchým, ale takřka geniálně promyšleným způsobem zdokonalil tehdy doktor Martin Černohorský, který v té době vedl laboratoř v Ústavu fyziky kovů Československé akademie věd. Pomocí nich dosáhl lepší přesnosti měření mřížkových parametrů krystalických látek než přední světové laboratoře. O těchto metodách stručně pojednává předkládaný příspěvek, věnovaný prof. RNDr. Martinu Černohorskému, CSc., k jeho významnému žvotnímu jubileu., Jana Musilová., and Obsahuje seznam literatury