Červený karneol s postavou stojící ženy (Minerva), na hlavě přilba, v ruce kopí, levicí se opírá o štít., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Ženská postava vyřezaná na gemě z raného římského císařství představuje bohyni Minervu.
Oranžově červený chalcedon s řezbou, postava muže v helmici, v levé ruce štít, v pravé kopí, vstupuje na žebřík, opřený o hradbu., Benda 1989#, 18, obr. 22., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Námětem gemy z 2. - 1. stol. př. Kr. je dobývání městských hradeb.
Tapiserie (415 x 490 cm). Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia, stojí na palubě plachetnice, za ní záď lodi s odplouvající Kleopatrou., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Centrální výjev zobrazuje bitevní scénu na koních. V borduře, dole uprostřed, latinský nápis, v lemu značka dílny (B B) a signatura autora., Blažková 1978#, 74., and Tapiserie pochází z původního mobiliáře paláce, byly zakoupeny v 18. století. Zobrazena je birva u Sentia (Sentium), která se uskutečnila v roce 295 př. Kr., kdy se Publius Mus utkal ve třetí Samnitské válce s Galy a Etrusky. Římané zvítězili, ale Decius Mus v bitvě zahynul. Předlohou pro kartony k celé sérii oslavující činy Decia Muse byla plátna P. P. Rubense (olej na plátně v Liechtensteinských sbírkách ve Vídni, skizza v Madridu, Prado). Série o osmi kusech byla v Bruselu tkána několikrát v průběhu 17. století, a to s různými bordurami (v dílně Jan Raese a Franse Sweertse).
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Dobývání Tróje. Figurální scéna v kulisách architektury města, útočící skupina ozbrojenců, na zemi mrtví a ranění., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Figurální scéna v architektuře města, v popředí vpravo voják unášející ženu (na hlavě koruna), kolem skupina žen a vojáků., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Výjev z příběhu o Trojské válce. Výjev dříve považován za Únos Heleny, podle dřevorytu Virgila Solise (+1562). Solisovu ilustraci (Ov. met., lib. 13) však doprovází latinský text "Graeci Hecubam raptant". Pokud bychom inspiraci v Solisově dřevorytu přijali, pak by výjev odkazoval na únos Priamovi choti Hekuby. Toto čtení podporuje i koruna na hlavě unášené ženy.
Na stropě sálu štukový rám s malbou. Na oblaku sedící ženská postava, na hlavě přilba, v pravé ruce kord, po levé ruce štít, kolem Minervy putti, jeden z nich drží ratolest., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., and Vlček 2000#, 260-263.
Nástěnná malba: socha stojící ve výklenku s naznačeným stromem. Na podstavci Říman ve zbroji (meč, přilba), oběma rukama drží vzpírající se ženu v antikizující drapérii - představuje únos Sabinky., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46, and Vlček 1999#, 445-448.
Jeden kus ze série tapiserií s námětem Trojské války, Trójané přicházejí pro Helenu, podle příběhu Parida a Heleny. Figurální scéna v interiéru paláce. Vlevo skupina mužských a ženských postav, ústředními postavami jsou Helena s korunou na hlavě a Paris ve zbroji s olivovou ratolestí v levé ruce. Kolem nich fvě dvorní dámy a mužské postavy - Menelaos s korunou na hlavě a míroví vyslanci Odysseus a Diomedes ve zbroji. Za skupinou na schodech pes, v pozadí vpravo průhled do paláce se skupinou postav před trůnem., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Tapiserie byla utkána ve francouzské dílně v Aubussonu podle kartonu Isaaca Moillona (1614–1663). Podle tohoto kartonu bylo od roku 1652 utkáno více kusů, které mají několik typů bordury, nejblíže je bordura ze stejné série (l’Histoire de Pâris et d’Hélene) uložené ve sbírkách Musée des beaux-arts de Clermont-Ferrand (Les Grecs venant réclamer Hélene).