Nástropní freska: uprostřed říčky říční bůh Numicius (vavřínový věnec, dlouhý bílý vous, plášť) lije vodu z mušle na hlavu polonahého Aenea stojícího ve vodě, za hrdinou na břehu jeho zbroj (přilba, kopí). Nalevo na oblaku Venuše s Amorem, před ní jedna z holubic, která táhla její vůz. Nahoře dva putti s Aeneovým bílým pláštěm. and Mádl 2008#.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Malba na aversu vějíře: Minerva (přilba, gorgoneion, štít, kopí) na oblaku (sova), snáší se k Apollónovu chrámu, před nímž jezírko s vodotryskem. Z chrámu vychází Apollón (plášť, lyra, toulec), okolo pět Múz. Múza napravo hraje na strunný nástroj. V průhledu krajina s horami, na obloze Pégasos. Kartuše s Minervou a Apollónem je lemována na obou stranách menšími kartušemi, v levé dvojice Amorů se zapálenými pochodněmi, v pravé dvojice Amorů napíná luk. and Vlnas 2001#, 108 č. I/2.134.
V zámecké zahradě nika se sochou Amazonky, u boku toulec, opírá se o oštěp, na zemi u její levé nohy leží přilba, u její pravé nohy lehký štít (pelta)., Spinola 1999#, s. 48 č. 59., and Podle antické řecké sochy Amazonky (typ Mattei) z let 440-430, známé z antických římských kopií, náchodská socha je kopií sochy ve Vatikánských muzejích (Museo Pio Clementino, La galeria delle statue), která byla ve sbírce Mattei přinejmenším od roku 1613. Originál bývá připisován Feidiovi a akce Amazonky je různě interpretována (po zranění se opírá o kopí, naskakuje na koně nebo odstrkuje loď bidlem).
Španělský sál, na nástropní fresce příchod Octavia I. Piccolominiho na Olymp. Na Olymp věčné slávy ho uvádí Mars, Saturn (Chronos), Minerva a Ctnosti., Wachsmanová 1957#., and Svobodová, Křížová 2003#.
Plastika. Stojící ženská postava, v levé ruce štít, v pravici kopí, na hlavě přilba., Horejc 2016, s. 182., and Téma bohyně Athény zpracoval Horejc v různých variantách v letech 1916-1925.