Professor Karel Krejčí publizierte in den 50. und 60. Jahren des 20. Jahrhunderts wertvolle Studien über die Problematik der tschechisch-ungarischen kulturellen Beziehungen und über die ungarische Literatur (Imre Madách, Tragödie des Menschen) im 19. Jahrhundert.
Karel Krejčí war einer der berühmtesten tschechischen Literaturhistoriker im 20. Jahrhundert. Sein Spezialgebiet war die slavische, und hier vor allem die polnische und tschechische Literatur. Diesen Gebieten hat er zahlreiche Bücher, Studien und Zeitschriftenartikel gewidmet (z. B. Geschichte der polnischen Literatur, Werke über Jakub Arbes und A. M. Tilschová). Er wirkte an der Philosophischen Fakultät der Karlsuniversität, wo er eine Reihe von Schülern hatte. Leider musste er Ende der 1950er Jahre die Universität verlassen. Danach arbeitete er im Slavischen Institut der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften bis zur Zeit der sog. Normalisierung.
Hlavní osou knihy je podle recenzentky konflikt mezi tradičními zájmy a hodnotami světa filmu na jedné straně a politickou snahou o jeho reformu v systému státního socialismu na druhé straně v Československu v poválečném čtvrtstoletí, především pak v padesátých letech. Autor přitom nevychází jen z podřízenosti kinematografie vládnoucí elitě, ale spíše z její proměnlivé autonomie. Staví na neobyčejně bohaté pramenné základně a efektivně využívá různé teoretické koncepty. Díky tomu dokáže zprostředkovat živý a plastický obraz mikrosvětů v pražských filmových ateliérech Barrandov, jejich neformálních vztahů a procesu zrodu filmového díla. Jedná se o strhující četbu pro poučenější čtenáře, kteří hledají metodologicky inspirovaný, otevřený výklad s bohatými odkazy i sebereflexí., According to the reviewer, the book The Barandov Factory: The world of filmmakers and political power 1945-1970 revolves around a conflict between traditional interests and values of the world of filmmaking and political efforts ro reform it within the Czechoslovak state socialism system during the twenty-five years after the war, mainly in the 1950s. The author´s starting assumptions include not only the subordination of cinematography to the ruling elite, but also a variable degree of the film industry´s autonomy. He builds on an extremely rich source base and employs various theoretical concepts in an effective manner. Thanks to the above, he can provide a vivid and plastic picture of micro-worlds in the Barrandov film studios in Prague, their informal relations, as well as the birth of a movie. He wrote a captivating book for more knowledgeable readers looking for a methodologically inspired and open account with ample references and self-reflection., [autor recenze] Alena Šlingerová., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Liberalization of political and ideological barriers after the fall of Communistic regime in Czechoslovakia in 1989 has led to intensification of research of period 1918-1948. Although it presents relatively short historical period, it involved some milestones like first Czechoslovak Republic, after-Munich fall of democratic parliamentary, the Second World War and transformation after the war, that altogether resulted in start of Communistic regime in February 1948. and Jaroslav Šebek.