Identita může zahrnovat různé domény: morální, spirituální, profesní, etnickou, genderovou, vztahovou, politickou. U mladých lidí z etnických minorit je v identitě časté centrální téma etnické identity. V současné době v ČR dospívá početně zastoupená druhá generace Vietnamců. Výzkumy zabývající se identitou u této populace v ČR však zatím chybí. Cílem této práce bylo zachytit, jak uvažují nad svou identitou mladé české Vietnamky (18-22 let) v těchto doménách: vzdělávací a profesní, partnerská, etnická, osobní. V kvalitativním výzkumu u 6 participantek byla využita metoda interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výzkum prokázal některé shodné prvky v identitě se skupinou amerických Vietnamců 1,5. a 2. generace – zejména v hodnotovém ukotvení, významu rodiny a vietnamské komunity při exploraci identity a vytváření životních závazků. Výsledky z tohoto výzkumu jsou využitelné zejména pro zvýšení kulturní senzitivity školních poradenských pracovníků na středních a vyšších odborných školách, případně poradenských pracovníků vysokoškolských poradenských center, pracujících i s populací českých Vietnamců. and Identity can include different domains-moral, spiritual, gender, career, relationships, ethnic, politic. The ethnic identity is very important and central theme of identity among young from ethnic minority groups. In the present time, the second generation of Vietnamese Czech youth is growing up in the Czech Republic. There is lack of research describing the exploration of their identity. The aim of this study was establish, how young (18-22) Vietnamese Czech women think about their identity in the educational and career, relational, ethnic and personal domain. The qualitative study on six participants used interpretative phenomenological analysis (IPA). The results indicated similar patterns among Vietnamese Czech young women and Vietnamese Americans, especially in the area of life values and importance of the family and vietnamese community in the process of exploration identity and making commitments. The present findings should be used to increase culture sensitivity at school and university counselors and advisors working with Vietnamese Czech students.
Tento článek se pokouší zodpovědět na otázky související s problematikou konstrukce pohlavní identity v právním řádu. V této souvislosti se zabývá i nejasnostmi ohledně chápání pohlaví a pohlavní identity v různorodých pozicích, jak je uchopeno biologicky (sex), sociálně (gender) a psychicky. Zároveň tato stať poukazuje i na problematiku možného rozkolu právní identity (nazírané) s identitou subjektu (vnímanou). Jako příčinu možných problémů v konstrukci právního řádu spatřuje článek v zpředmětňování kategorie „identita“. V závěru jsou nastíněny praktické problémy českého právního řádu, které vznikají právě z artefaktů historického vnímání právní identity a poukázáno i na možné praktické řešení. and This article attempts to answer questions related to issues of the construction of sexual identity in the legal system. In this context, it deals with the uncertainty regarding the understanding of gender and sexual identity in diverse positions - biologically (sex), socially (gender) and mentally. At the same time, this paper points out the problem of possible disruption betwen the unity of the legal identity and subjective identity. The article sees the objectification of "identity" to be a possible cause for the problems the legal construction of identity faces. In conclusion, it outlines the practical problems of the Czech law that arise from the artifacts of historical perception of legal identity and points out the possible practical solution.
Sdělení představuje první zkušenosti s českou adaptací metody GIDS, Groningen Identity Development Scale, H. Bosmy (1985) aplikované v rámci výzkumu sedmnáctiletých respondentů longitudinální studie ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood). Jedním z cílů je stanovení závazků, které si mladý člověk formuje ve čtyřech oblastech – škola / volný čas / budoucí profese, přátelské / partnerské vztahy, život / svět / společnost a rodiče. Pro každou oblast je GIDS administrována ve třech krocích – rozhovor, formulace závazku, dotazník. Prostřednictvím dotazníku (11 položek) se zjišťuje síla závazku a míra explorace. V rámci našeho výzkumu byly výroky kategorizované z hlediska důvěryhodnosti (sugesce tazatelkou, dodržení pravidel, konzistentnost) a typu (subjektivní důležitost, osobní zaangažovanost, stabilita, zodpovědnost). Velikost souboru se lišila pro psychometrické analýzy dotazníku (N = 1200) a pro kategorizace výroků (N = 124). Výsledky potvrzují existenci dvou relativně na sobě nezávislých škál – síly závazku, která v sobě zahrnuje také jeho stabilitu, a množství explorace, představující prozkoumávání oblasti, které se výrok týká. Reliabilita obou škál i dotazníku jako celku, se pohybuje na střední úrovni.
Ve svém příspěvku autorka vychází z dlouholeté praxe psychologa působícího
v republikových bezpečnostních sborech. Věnuje se tématům individuální a skupinové identity v prostředí totalitní a posttotalitní společnosti a bezpečnostních institucí. and In her contribution the author builds upon her longstanding experience as a psychologist in Czech security forces. She discusses the themes of individual and group identity in an environment of totalitarian and post-totalitarian society and security institutions.
Ve svém příspěvku autorka vychází z dlouholeté praxe psychologa působícího
v republikových bezpečnostních sborech. Věnuje se tématům individuální a skupinové identity v prostředí totalitní a posttotalitní společnosti a bezpečnostních institucí. and In her contribution the author builds upon her longstanding experience as a psychologist in Czech security forces. She discusses the themes of individual and group identity in an environment of totalitarian and post-totalitarian society and security institutions.
The paper presents an analysis of Deepa Mehta’s film trilogy (Water, Fire, Earth) through the concept of a border identity. The Protagonists of Deepa Mehta’s Film Trilogy may serve as examples of border identities or identities “in-between” (cf. Homi Bhabha). The “in -betweeness” is illustrated through the lens of various categories and their intersections – especially those of gender, sexuality, social status, religion (religious community) and tradition/individual freedom in general. For all the films, overstepping traditional taboos is typical, be it the mythological taboos, those of collective communal identities, traditional gender roles and stereotypes or compulsory heteronormativity. Within these frameworks, the dominance of the power discourses and the (in)visibility of the marginalized ones is thematized. While the main characters of the three film stories are female, they (in some cases) only seemingly play a leading role and the real acting heroes are the men. The most obvious example is the story of the Earth where the moral conflict takes place between the two male heroes. The author also notices the figuring of the females as mostly victims of the social order and male violence. However, this critical remark is not articulated to question the real aspect of the discrimination, but rather to point to the risks of a simplified picture of victimization of women which have been, in the context of Asian studies, analyzed by Chandra Talpade Mohanty and other postcolonial theorists., Blanka Knotková-Čapková., and Obsahuje bibliografii
Článek zkoumá transformaci komunistické identity ve východním bloku po roce 1956, přičemž poukazuje jak na okamžiky jejího úpadku, tak na pokusy znovu tuto identitu vytvořit. Věnuje se tomu, jak se komunistická identita přetvářela a proměňovala mimo nejvyšší kruhy stranického vedení, mezi řadovými členy strany. Po dvacátém sjezdu sovětských komunistů a následujících událostech roku 1956 čelil pocit sounáležitosti komunistických stran a společnosti vážné výzvě, kterou představovaly obrozené národní, etnické, konfesní či náboženské identity. Renesance těchto partikulárních identit v roce 1956 těžce narušila zastřešující utopický příběh komunistické budoucnosti. Na druhou stranu však víra v komunistické panství oslabena nebyla. Tato studie nabízí tezi, že se objevila jakási náhražková utopie schopná sjednotit partikulární identity v sourodý významový celek, jenž se opíral o představu strany coby lokálního a národního aktéra. Autor popisuje tuto změnu jako posun od programatické utopie k procesuální utopii, která podle něj spočívala na prostorově decentralizovaných a časově fragmentovaných příbězích. and Pavel Kolář.
Tento článek definuje trans jako širokou paletu osobnostních (genderových) projevů, které stojí v kontrastu s tendencí společnosti přijímat (přejímat) hluboce zakořeněné představy o tom, co je "normální" a "přirozené", a tendencí chovat podezření vůči takovým projevům osobnosti, které se zdají být s těmito normami v rozporu - změna pohlaví se pak zdá být "nepřirozená". Tento článek si klade otázky ohledně vztahu (trans) genderu k demokratické představivosti společnosti. and This article defines the phenomenon of trans as an expression of the wide range of personal (gender) expressions and contrasts this idea with the tendency of societies to adopt deeply rooted ideas about what is "normal" and "natural", as well as the tendency to act with suspicion against such manifestations of personality that seem to be in conflict with these standards - sex change then appears to be "un-natural." This article raises questions about the relationship between (trans)gender and democratic imagination.