The intersectional perspective represents, in Czech sociology, an untapped opportunity to examine the interaction between the different lines of inequality in the process of constantly changing social structure. This article aims to enrich current Czech sociological research in two ways. Firstly, it analyses and describes the impacts of the economic crisis on labour market relations in the Czech Republic. Secondly, it applies the intersectional perspective in a quantitative analysis of structural inequalities. In this perspective, we analyse the changing structure of the labour market between 2008 and 2012 at the intersection of gender, class (education), age and parenthood, using statistical indicators. Moreover, we use event-history analysis to capture the risk of job loss in the first phase of the crisis (2008–2010). Our analysis shows that the economic crisis deepened existing inequalities in the labour market, further differentiated female labour market prospects by educational attainment, especially in interaction with parenthood, and also rapidly deteriorated the labour market situation of men with low education, including fathers of small children., Alena Křížková, Lenka Formánková., and Obsahuje seznam literatury
Výzkumná studie vychází z problému nezaměstnanosti. Obzvláště obtížná je situace u osob dlouhodobě nezaměstnaných se zdravotním postižením. Jde o osoby, na něž je třeba se zaměřovat především s důrazem na uplatnitelnost na trhu práce. Výzkumný soubor tvořilo 240 dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postiţením (minimálně 12 měsíců od registrace na úřadě práce, 120 mužů a 120 žen, průměrný věk 45 let). Data byla zjišťována prostřednictvím metody Sparo. Na základě této metody bylo hlavním cílem výzkumu zjistit podobné osobnostní vlastnosti u této skupiny osob v porovnání s populační normou. Z podstatných zjištění vyplývajících z osobnostních vlastností v závěru předpokládáme, že je u těchto osob reálně spíše nemožné očekávat samostatnou zvýšenou aktivitu při vyhledávání zaměstnání, a proto se jeví jako velmi nutná potřebná zvýšená pomoc ve formě pracovně profesního a psychologického poradenství. and The research study focuses on the issue of unemployment. Particularly difficult is the situation of the long-term unemployed people with disabilities. These are the people we mainly need to focus on, regarding their employability. The research study is based on a sample of 240 respondents who were unemployed and disabled (at least 12 months registered at the Labour Office, 120 men and 120 women, average age 45). The data were obtained through the method called Sparo. Using this method, the main task was to identify similar personality traits of the disabled long-term unemployed compared to the population norms.
Based on the final findings derived from personal traits we assume, that with these people it is almost impossible to expect increased activity from their side while looking for a job and that is why the need for increased help in the form of professional and psychological counseling is needed. For this group we find as very helpful high assistance in professional and psychological counseling.
Stať přináší přehled nejnovějších poznatků publikovaných ve výzkumu syndromu vyhoření a souvisejících konstruktů. Věnuje se souvislostem syndromu vyhoření se sociálně ekonomickým kontextem. Zaměřuje se zejména na související poznatky z oblasti psychologie práce, pracovního stresu a psychologie organizace. Pojednává o nejnovějších výzkumných poznatcích o zapálenosti (engagement) a klíčových otázkách, které by měly být podle předních světových odborníků zkoumány v budoucnu., The paper brings the overview of latest knowledge published in studies on burnout syndrome and related constructs. It deals with links between burnout syndrome and socio-economic context. The study focuses especially on related knowledge from the field of work, work stress, and organizational psychology. It discusses the latest research results concerning engagement and key issues that should be – according to the leading world experts – studied in the future., Vladimír Kebza, Iva Šolcová., and Obsahuje seznam literatury
Placené zaměstnání se v naší společnosti stalo důleţitou součástí osobní identity, neboť uspokojuje potřebu finančního příjmu, umoţňuje společenský kontakt a strukturuje čas. Nezaměstnanost je vysoce stresující ţivotní událost, která způsobuje dopad nejen na psychické, ale i fyzické zdraví. Můţe tak vyvolávat psychické důsledky úzkosti, deprese atd. Na zdravotní stránce nezaměstnaných osob se významně spolupodílí psychologické faktory s fyziologickou predispozicí k nemocem. S ohledem na významné individuální rozdíly mezi nezaměstnaností a zdravím je obtíţné nalézt jednoznačnou souvislost. Mezi obzvláště ohroţenými jsou osoby s niţším socioekonomickým statusem. Hlavním záměrem této přehledové studie je především upozornit na značnou komplexnost problému nezaměstnanosti v oblasti výzkumu zdraví. and Paid employment is nowadays a very important part of one's identity as it satisfies the need for a wage-earning capacity, facilitates socialization and provides time structure. Unemployment is a very stressful life event that causes psychological but also physical health changes. We can mention feelings of anxiety, depression and so on. There is a very significant interaction between psychological factors and physiological proclivity for illness. There are also a lot of corresponding factors in relation to unemployment and health that cannot be fully described as there are significant differences between people. Especially people with lower socioeconomic status are at a health risk. The main aim of this study is to show the wide complexity of the unemployment problem in the area of health research.