Článek se zabývá vývojem pohřebních aktivit v lokalitě Velké Žernoseky (okr. Litoměřice) zkoumané již na konci 19. a na počátku 20. století. Nachází se zde především pohřebiště únětické kultury a také největší skupina hrobů baalberské fáze kultury nálevkovitých pohárů v Čechách. Cílem studie je sledovat vzájemnou interakci těchto kultur v rámci pohřebního areálu, ve které hrály důležitou úlohu mohylové náspy. Druhým tématem je vnitřní rozdělení únětického pohřebiště do několika skupin, které může odrážet pohřební aktivity jednotlivých rodin. Analýza prostorového rozmístění baalberských hrobů a orientace a zahloubení únětických hrobů ukazuje, že hroby kultury nálevkovitých pohárů byly původně kryty mohylami, do nichž byla později zapuštěna část únětických hrobů. Pohřebiště únětické kultury je členěno do několika oddělených skupin, které reprezentují jednotlivé rodiny. and The article addresses the history of burial activities at the Velké Žernoseky site (Litoměřice district), which was investigated as far back as at the end of the 19th century and the beginning of the 20th century. The site primarily involves a Únětice culture cemetery as well as the largest group of graves from the Baalberg phase of the Funnel Beaker culture in Bohemia. The aim of the work is to study the interaction between the cultures in the burial grounds, where barrows played an important role. The second subject is the internal division of the Únětice culture cemetery into several groups, a situation that could reflect the burial activities of individual families. An analysis of the spatial organisation of the Baalberg phase graves and the orientation and depth of the Únětice culture graves indicates that the Funnel Beaker culture graves were originally covered by barrows into which some Únětice culture burials were later made. The Únětice culture cemetery is divided into several separate groups representing individual families.
Česká část Slezska, onen „plot Slezska”, jak to vyjádřila již Marie Terezie, je okrajem slezského území. Úzký vztah mezi Opavskem a Horním Slezskem v období lužické kultury se výrazně projevuje i na pohřebišti v Kietrzi. Zemědělské osídlení se soustředilo podél řeky Opavy a na Hlučínsku, ale početné předměty mimořádné kvality z rozsáhlých pohřebišť v okolí měst Opavy a Krnova naznačují tehdejší význam této oblasti. Již pro dobu bronzovou je doložena těžba zlata v Suché Rudné. K rozkvětu oblasti v období lužické kultury jistě přispěly i kovy z Jeseníků. and The Czech Silesia is, as already the empress Maria Theresia stated, only a ‘fence’ of the country, a narrow strip; its Lausitz culture is close in its character to that of Polish Silesia, well known especially from the cemetery of Kietrz. The agricultural settlement is located along the Opava river and in the Hlučín district only, but exceptionaly bronze objects from large cemeteries around the towns of Opava and Krnov show a particular importance of this marginal region. The mining of gold at Suchá Rudná is attested already for the Bronze Age, and the metals in the Jeseníky Mountains apparently contributed to the flourishing of the area during the development of the Lausitz culture.