Cílem práce je poskytnout přehledné informace o důležitých mezinárodních evropských programech externího hodnocení kvality v molekulární biologii. Jednotlivé důležité programy jsou v článku stručně charakterizovány. Uvádíme spektrum hodnocených vyšetření a pojednáváme o postupech, jakými se hodnocení provádějí. Programy se sice nemohou prokázat takovým stupněm analytické a metrologické exaktnosti jako v klinické biochemii, toxikologii a v dalších oborech laboratorní medicíny, avšak na druhé straně je jejich pojetí mnohem komplexnější zejména v propojení analyticko-technických a klinicko-postanalytických aspektů. Ve sdělení je poukázáno také na edukační význam programů EHK a rovněž na fakt, že odborná způsobilost některých pracovišť, provádějících DNA analýzy, není na dostatečné výši, která by byla potřebná pro efektivitu a správnost těchto vyšetření., This review deals with recent information on important international european programs in molecular biology. We briefly characterize main European schemas for DNA analyses. Also we introduce list of analytes and methods used for assessment. Narrow connection between analytical and postanalytical processes is very important and typical characteristic for these programs. Published results reached in these programs clearly show their necessity as tool for education of laboratory personal. Proficiency of laboratories performed DNA analyses is not enough sufficient., Bedřich Friedecký, Lenka Plíšková, Radka Bolehovská, Vladimír Palička, and Lit.: 6
Cíl práce: Porovnání přesnosti (precision) za podmínek opakovatelnosti na dvou kontrolních materiálech (rekonstituovaných lidských sérech) na 4 analytických systémech (Kone, Spotchem, Piccolo a Vitros) pro 12 základních biochemických analytů (albumin, ALP, ALT, AMS, AST, bilirubin, močovina, vápník celkový, cholesterol, kreatinin, glukóza, celková bílkovina). Posouzení kompatiblity výsledků pocházejících ze systémů různého typu (Piccolo – „mokrá chemie“, menší POCT biochemický analyzátor, Spotchem – „suchá chemie“, menší POCT biochemický analyzátor, Vitros 950 – „suchá chemie“, laboratorní biochemický analyzátor, Konelab 60 – „mokrá chemie“, klasický velkokapacitní biochemický analyzátor). Materiál a metody: Stanovení byla provedena pomocí výše uvedených analytických systémů originálními postupy podle výrobce. Za účelem zjištění opakovatelnosti byly analyzovány komerční kontrolní materiály – rekonstituovaná lyofilizovaná lidská séra. Výsledky: Opakovatelnost jako variační koeficient byla typicky kolem 2,5 % s maximem 5 % s výjimkou následujících případů. ALP/Spotchem (14,9 % a 8,1 %) – trend v datech, ALT/Piccolo (18,0 %) – odlehlá hodnota, močovina/Piccolo (7,4 %) – celkově velký rozptyl, cholesterol/Piccolo (7,6 % a 6,0 %) – nenormalita dat a odlehlá hodnota. Reprodukovatelnost jako variační koeficient byla typicky do 7 %, vyšší (7–11 %) vykazuje ALT/Piccolo, bilirubin/Kone, močovina/Kone, Ca/Kone, kreatinin/Kone. Vychýlení bylo možno počítat pouze pro vápník, cholesterol, glukózu a kreatinin. Statisticky významné vychýlení (hladina významnosti 0,05) vykazuje Ca/Spotchem (-12 % a -15 %), cholesterol/Vitros (+5 %), glukóza/Kone (+5 %), glukóza/Spotchem (-12 %), kreatinin/Piccolo (+8 %), kreatinin/Vitros (+15 % a +14 %). Vzájemné porovnání výsledků z plazmy i séra od pacientů na všech analyzátorech je patrné z obrázků. Závěr: Opakovatelnost byla dobrá – variační koeficient byl maximálně 5% – až na výjimky, které byly způsobeny odlehlými hodnotami nebo nenormálním rozdělením (variační koeficienty 18,0 – ALT/Piccolo, 7,5 % a 13,6 % – cholesterol/Piccolo, 5,3 % – AMS/Spotchem) a trendy v datech (variační koeficienty 14,9 % a 8,1 % – ALP/Spotchem). Pouze v jediném případě byl při zachované homoskedasticitě celkově příliš velký rozptyl (variační koeficient 7,4 % – močovina/Piccolo). Reprodukovatelnost jako variační koeficient byla do 7 %, výjimečně do 11 %. Z důvodu malého počtu dat (n = 3–5) je třeba ji posuzovat obezřetně. Každý ze čtyř analytů (celkový vápník, cholesterol, glukóza, kreatinin), pro něž bylo možno hodnotit vychýlení, vykázal alespoň na jednom analyzátoru statisticky významný bias v rozmezí od -15 % do +16 %. Při vzájemném porovnávání byly nápadně nesrovnatelné výsledky získány v následujících případech: ALT/Piccolo/plazma – proporcionální negativní odchylka (nevhodná kalibrace ?); AMS ve všech pěti případech – celkově špatná srovnatelnost (metodická nejednotnost ?); bilirubin ve všech sedmi případech – v oblasti 5–15 µmol/l špatná srovnatelnost (malá citlivost ?); glukóza/Spotchem/plazma i sérum nevelká, ale zřetelná záporná aditivní odchylka (nevhodný blank?); celková bílkovina/Kone a Vitros v séru má malou ale zřetelnou zápornou aditivní odchylku vůči hodnotám na Kone a Vitros v plazmě (fibrinogen?)., Objective: The aim of the work was the comparison of precision under conditions of repeatability two reconstituted control human materials from 4 different analytical systems (Kone – Konelab 60, Arkray – Spotchem EZ, Abaxis – Piccolo and Ortho-Clinical Diagnostics – Vitros 950). At these analyzers was estimated 12 basic biochemical analytes (albumin, ALP, ALT, AMS, AST, bilirubin, urea, total calcium, cholesterol, creatinine, glucose, total protein). Judgment of comparability of results coming through different analytical systems (two small POCT analysers: Piccolo – “wet chemistry“ and Spotchem – “dry chemistry “ and two big biochemical analyzers with big capacity: Vitros 950 – “dry chemistry analyser“ and Konelab 60 – classical “wet chemistry“ analyser. Material and Methods: All estimations were conducted according to producer recommendations and using the original producer recommended reagents. For evaluation of repeatability were analysed commercial control materials (lyophilized human sera after reconstitution). Results: Repeatability expressed as coefficient of variation achieved typical value about 2.5% with maximum 5% with exceptions as follows: ALP/Spotchem (14.9% and 8.1%) – trend in data, ALT/Piccolo (18.0%) – outlier, urea/Piccolo (7.4%) – generally great variance of values, cholesterol/Piccolo (7.6% and 6.0%) – abnormality of data and outlier. Reproducibility expressed as coefficient of variation was typically to 7%, higher values (7–11%) were found as follows: ALT/Piccolo, bilirubine/Kone, urea/Kone, Ca/Kone, kreatinin/Kone. The bias value was posible count only for calcium, cholesterol, glucose and creatinine. Statistical significant bias (significance level 0,05) indicates Ca/Spotchem (-12% and -15%), cholesterol/Vitros (+5%), glucose/Kone (+5%), glucose/Spotchem (-12%), creatinin/Piccolo (+8%), kreatinin/ Vitros (+15% and +14%). Results comparison of patiens plasma and serum in all analysers is demonstrated at figures. Conclusion: Repeatability was good, coefficient of variation was max. 5%. Reasons of exceptions were caused by outliers or abnormal distribution (coeff. of variation 18% – ALT/Piccolo, 7.5% and 13.6% – cholesterol/Piccolo, 5.3% – AMS/ Spotchem) and by trends of data (coeff. of variation 14.9% and 8.1% – ALP/Spotchem). Only in one case (e.g. urea/Piccolo) was generally very large values distribution – coeff. of variation 7.4%. Reproducibility as coefficient of variation was found up to 7%, exceptionally up to 11%. Because of the reason of the small cohort of data (n = from 3 to 5) it is neccessary to evaluate reproducibility very carefully. Each of four analytes (total calcium, cholesterol, glucose, creatinine) for which was possible to evaluate bias appeared minimally on one analyte, at least in one of four compared analyzers, statistically significant bias in range from -15% up to +16%. In random cross comparison of achieved results were remarkably incomparable results in following cases: ALT/Piccolo/plasma – proportional negative bias (influence of calibration?); AMS at all 5 cases – generally poor comparability (methods heterogeneity?); bilirubine at all 7 cases – in range from 5 up to 15 µmol/l was generally found bad comparison (low sensitivity?); glucose/Spotchem/plasma and serum – not big but significant negative additive bias (blank?); total protein/Kone and Vitros in serum indicates no big, but significant additive bias against values measured on Kone and Vitros in plasma (influence of fibrinogen?)., Luděk Dohnal, Marie Kloudová, Petr Čechák, and Lit.: 6
Six sigma je nejúspěšnějším nástrojem řízení kvality výroby a procesů současnosti. Intenzita jeho používání v průmyslu včetně produkce in vitro laboratorních diagnostik je velmi vysoká. Oproti tomu je její používání v klinických laboratořích laboratorní medicíny na samém počátku. Předmětem sdělení je souhrn základních poznatků a informací, které by měly být součástí souboru potřebných znalostí odborníků pracujících v klinických laboratořích. Je uvedena kalkulace hodnot sigma ze zjištěného počtu chyb, závad a neshod v procesech a ze vztahů mezi hodnotami kontrolních limitů, bias a přesnosti. Výsledky Six sigma mohou být používány k hodnocení preanalytických, postanalytických i vlastních analytických procesů laboratorních vyšetření. Při korektním provedení kalkulací lze hodnoty sigma považovat za univerzální kritéria hodnocení indikátorů kvality a za účinný kvantitativní nástroj ke srovnání reálné úrovně kvality jak mezi laboratořemi, tak i mezi výrobními odvětvími. Six sigma může velmi účinně a názorně hodnotit relace mezi analytickými parametry měření a klinickými požadavky na jejich výsledky. Stejně tak dobře může posuzovat chybování neanalytických procesů ve vztahu k míře rizika zdravotní péče. Součástí sdělení jsou ukázky použití při standardizaci měření sérového kreatininu a kardiálních troponinů., Six sigma is the most successful worldwide used tool for quality management in last time. It is very often used in industry including the produce of laboratory in vitro diagnostics. The use in clinical laboratories is however at present day only rare. Summary of basic information and knowledge on this method is the objective of our presentation. We introduce calculation of sigma values from number of defects (errors) of processes and also its calculation from tolerance limits, bias and precision for assessment of analytical results. The Six sigma concept may be regarded as universal criterion for quantifi cation of quality indicators and also for comparison of quality level between laboratories. Six sigma can serve as tool for assessing the relation between analytical effi ciency and clinical requirements and for assessing the extraanalytical phases as sources for risk of healthcare of patients. The part of communication is demonstration of using the six sigma in standardization of serum creatinine and cardiac troponin I., Friedecký Bedřich, and Lit.: 9