Search

Start Over Original context has metadata only false Date Unknown

569933. Zloději nebo strašidla: čeho se bojí české děti?

Creator:
Brummer, Martin and Valentová, Hana
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
strach, školy, fear, schools, obavy, předškolní věk, mladší školní věk, střední školní věk, worries, pre-school age, primary school age, middle school age, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Výzkum se zabývá obsahem strachů u dětí v období mezi předškolním a středním školním věkem. V rámci longitudinální studie zjišťuje intenzitu strachů z předem určených objektů, jejich proměnu v čase a rozdíly v závislosti na pohlaví. Výzkum je rozdělen na dvě fáze. V první fázi byly zjišťovány intenzity strachů u 40 dětí z mateřských škol a 39 dětí z druhých tříd základní školy. V druhé fázi bylo šetření replikováno u stejných skupin po dvouletém odstupu. Studie prezentuje základní informace o podobách strachu ve výše uvedeném období, předkládá data o proměnách reprezentací strachů v dětských představách, uvádí přímé intenzity strachů z jednotlivých objektů a zasazuje je do vztahů se současnou tuzemskou i zahraniční literaturou., The research is dealing with content of children‘s fear in the period between pre-school and middle school age. In the scope of a longitudinal study it focuses on the intensity of fears from predetermined objects, their change in time and differences according to the gender. The research is divided in two phases. In the first phase, the intensity of fears was investigated within 40 children from nursery schools and 39 children from second classes of primary school. In the second phase, the investigation was replicated in the same groups after two years. The study presents basic information about the forms of fear in the above-mentioned period, presents data about changes in the representation of fears in the child's mind, mentions direct intensities of fears from the individual objects and sets them into relations between current domestic and foreign literature., Martin Brummer, Hana Valentová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

569939. Zlom mezi „totalitou” a „demokracií”

Creator:
Suk, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor považuje tázání po alternativách dějinného vývoje za jasně stanovených obecných podmínek za přirozenou součást historického myšlení. V této studii se prostorem virtuálně historických úvah stává „sametová revoluce“, tedy krátké období pádu komunistického režimu a prosazení demokracie v Československu v listopadu a prosinci 1989. Autor hledá v historických pramenech vývojové křižovatky a pokouší se v základních obrysech naznačit směry či cesty, jimiž se političtí aktéři a společnosti mohli vydat, ale nevydali. Vychází přitom vždy z předpokladu, že se změnil jeden důležitý faktor uplynulého dění. Nejprve si klade otázku, zdali se rýsovala nějaká možnost zásadní změny ještě před listopadem 1989, a řeší ji s ohledem na vyzařování vlivu Gorbačovovy „perestrojky“. Za její legitimní potenciální československé aktéry označuje vyloučené reformní komunisty soustředěné kolem Klubu pro socialistickou přestavbu Obroda, kteří navazovali na ideály „pražského jara“ 1968, avšak „normalizačním“ režimem byli potlačeni stejně jako každá jiná opozice. Za situace, kdy Sovětský svaz z vlastního rozhodnutí přestal dění v ostatních státech východního bloku přímo ovlivňovat, což v Československu znamenalo petrifikaci „konzervativních“ mocenských struktur, vidí Suk šanci reformistů jako velmi malou. Poté se zabývá základními interpretacemi „sametové revoluce“ jako spiknutí, které se vyskytly během devadesátých let. Jádro studie tvoří zvažování pravděpodobnosti, konkrétní podoby a případných důsledků následujících šesti vývojových potencialit: 1. po brutálním policejním zásahu 17. listopadu 1989 na Národní třídě by se neroznesla falešná zpráva o zabití studenta Martina Šmída, která mobilizovala československou veřejnost; 2. vedení Komunistické strany Československa by se uchýlilo k nějaké variantě násilného řešení situace s pomocí armády podle „čínského vzoru“; 3. v revolučních dnech by se spojilo dosavadní komunistické vedení s bývalými reformními komunisty za účelem udržení pozic socialismu; 4. v prosinci 1989 by Občanské fórum ve Federálním shromáždění neprosadilo zvolení Václava Havla prezidentem republiky a místo toho by v příštích měsících o prezidentovi rozhodovali občané v přímé volbě mezi několika kandidáty, jak to navrhovala komunistická strana; 5. Občanské hnutí a Veřejnost proti násilí jako revoluční reprezentace by odmítly kompromisní předání moci v podobě jednání u „kulatého stolu“ a místo toho by si diktovaly podmínky vítěze, včetně zavedení většinového volebního systému; 6. političtí aktéři „sametové revoluce“ by se hned v prvních měsících efektivně, soustředili na problém vyrovnání s komunistickou minulostí, který v podobě ostrého antikomunismu začal od ledna 1990 začal otřásat politickou scénou a zůstává dodnes velmi palčivý., The consideration of hypothetical alternatives to historical development in clearly established general conditions are, the author believes, a natural part of historical thinking. In this article he looks at the ‘Velvet Revolution’, that short period from the collapse of the Communist régime to the pushing through of a democracy in Czechoslovakia in November and December 1989, which for him becomes the space for such hypothetical reflections. In the historical records he seeks the key junctures in developments, and tries to outline the directions or paths that the political actors and members of the public could have set out on, but did not. In each case he starts from the assumption that one important factor of the previous events has changed. First of all, he asks whether a possibility of fundamental change had begun to emerge even before 17 November 1989, and he seeks to answer the question with regard to the influence of Gorbachev’s perestroika. He calls the Reform Communists, who had been expelled from the Party, the legitimate potential Czechoslovak actors of perestroika. These Communists were based around the Klub pro socialistickou přestavbu Obroda (Renewal, the Club for Socialist Restructuring), and sought to continue the ideals of the ‘Prague Spring’ of 1968. Like every other potential opposition group, however, they were kept down by the ‘normalization’ régime. In circumstances in which the Soviet Union, of its own accord, was ceasing to intervene directly in the affairs of the other Soviet bloc states (which in Czechoslovakia meant the petrification of the ‘conservative’ structures of power), the reformists’ chances were, the author argues, very limited. He then considers the fundamental interpretations, which emerged in the 1990s, of the Velvet Revolution as a conspiracy. The core of the article is a consideration of the probability, the concrete forms, and possible consequences of six possible outcomes of developments: (i) after the brutal police action against the demonstrators on Národní třída, Prague, on 17 November 1989, the would not have led to the spreading of the false report about the killing of a student named Martin Šmíd which mobilized the Czechoslovak public; (ii) the leadership of the Czechoslovak Communist Party would have tended to some kind of violent solution to the crisis with the help of the army on the ‘Chinese model’; (iii) in the revolutionary days the existing Communist leadership would have joined forces with the former reform Communists with the aim of preserving a Socialist régime; (iv) in December 1989 the Civic, and Forum would not have managed to get the Federal Assembly to elect Václav Havel President of Czechoslovakia, and in the following months the president would have been elected by popular vote from amongst several candidates, as had been proposed by the Communist Party; (v) the Civic Forum and the Public Against Violence as the revolutionary representatives would have rejected the compromise solution of handing over power at ‘Round Table’ negotiations, and would instead have dictated the terms and conditions of the victory, including the introduction of a plurality electoral system; (vi) the political actors of the ‘Velvet Revolution’ would, in the first month, have effectively concentrated on the problem of coming to terms with the Communist past, which, in the form of uncompromising anticommunism, began from January 1990 onwards to convulse the political scene, and remains a sore point to this day.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »