Zvířata představují pro člověka prioritizované stimuly, je jim věnována větší pozornost než neživým objektům a tento zájem je doprovázen nejen pozitivními, ale také negativními emocemi, jako je strach a odpor. Obě emoce mají významnou adaptivní roli v situacích, které mohou být pro člověka potenciálně nebezpečné. Strach reaguje na přítomnost predátora či jiného strachového stimulu, který jej bezprostředně ohrožuje, zatímco odpor se vyvinul jako ochrana před chorobami a infekcemi. Tyto emoce však byly důležité nejen v evoluční minulosti člověka, do značné míry nás ovlivňují i dnes, přestože se se zvířaty ve volné přírodě setkáváme stále méně. Strach a odpor hrají zásadní roli také ve fobiích ze zvířat.
Tato práce tedy shrnuje naše dosavadní poznatky o negativních emocích, které v lidech vzbuzují zvířata. Zabývá se rozdíly mezi fungováním strachu a odporu, jejich vzájemným vztahem a také psychopatologiemi. V neposlední řadě se pak věnuje tomu, které konkrétní znaky zvířat ovlivňují nejen jejich přednostní vnímání, ale také pociťování specifických emocí, strachu a odporu, u různých skupin zvířat. and Animals represent prioritised stimuli for humans, they are given more attention than inanimate objects, and this attention is accompanied by not only positive emotions, but also negative ones, such as fear and disgust. Both of these emotions play an important adaptive role in potentially dangerous situations. Fear represents human reaction to the presence of a predator or another fear-inducing stimulus posing an immediate threat, while disgust has evolved as a protection against diseases and infections. These emotions were significant during human evolutionary history, but they continue to influence us to this day, despite humans coming into contact with animals in the wild with increasing rarity. Fear and disgust are also a substantial part of animal phobias. This work summarises our findings so far regarding negative emotions caused by animals. It deals with differences between the function of fear and disgust, their relation to each other, and their psychopathologies. Last but not least, it also discusses which specific features of animals influence their prioritized perception and experiencing of fear and disgust evoked by distinct animal groups.
Příspěvek se věnuje problematice metod emoční indukce (MIPs; Mood Induction Procedures) a dokumentaci výzkumu zaměřeného na jejich aplikaci, resp. na zhodnocení vlivu čtyř indukovaných emočně nabitých situací na emoční sebereflexi u 41 vysokoškolských studentů (M/Ž, ≈ 21 let). Cílem výzkumu (EH-IPCH; 2010–2012; Plzeň, Hradec Králové, Brno) bylo především popsat subjektivní vnímavost účastníků výzkumu vůči uměle navozeným situacím a zároveň blíže charakterizovat komponenty výsledného emočního prožitku. Výsledky výzkumu poukázaly na zjevnou rozdílnost mezi emoční sebereflexí probandů v situaci indukce a sebereflexí v běžném, klidovém stavu; indukce tedy bylo možné považovat za úspěšné. Byly také zjištěny určité rozdílnosti v rovině sebereflexe mužů a žen – ženy byly k prožitku emoce o něco citlivější než muži. Příspěvek poukazuje na výzkumný potenciál i limity představených metod, ale také na perspektivy, které může studium emočních změn a emoční sebereflexe v kontextu společenskovědních disciplín přinést. and The article deals with the methodology of Mood Induction Procedures (MIPs), and presents the results of a research which employed MIPs to evaluate the influence of four different emotionally demanding situations on emotional self-reflection of 41 university students (men and female, average age 21). The primary aim of the given research (EH-IPCH; 2010–2012; Plzeň, Hradec Králové, Brno) was to describe participants’ sensitivity to “artificial” emotional situations, and to characterize components of the resultant emotion. The research findings point to a significant difference between emotional self-reflection of probands when comparing the induction (i.e. experimental) situation and the ordinary (non-experimental) situation; therefore, inductions have been considered successful. Moreover, certain differences have been observed when comparing self-reflection of men and women – women tend to be more sensitive to emotional situations than men. The paper calls attention to both the research potential and limits of MIPs in the context of social science disciplines.
While fear of crime is frequently discussed internationally, it is currently addressed by only a limited number of Czech studies. The aim of the paper is to present the main methodological concepts that have infl uenced the research on fear of crime and the design of indicators by which this phenomenon is measured. Furthermore, we evaluate and compare fear of crime measures in three surveys - the Euro-Justis pilot project, the fi fth wave of the large-scale international European Social Survey and a survey of the Public Opinion Research Centre - and provide information about whether and to what extent people fear crime. The results of the analysis suggest that the wording and type of questions could be crucial in measuring fear of crime and that although a signifi cant proportion of respondents declared being fearful their “fear experiences” are found to be relatively rare., Eva Moravcová., and Obsahuje bibliografii
Článek pojednává o fobii z hlediska psychosémantického přístupu. Pomocí systému významu (Kreitler, Kreitler, 1990) byly porovnávány významové profily skupiny fobiků a kontrolní skupiny. Tato studie podpořila výzkumnou hypotézu, že jedinci vykazující zřetelné fobické strachy se budou lišit od kontrolní skupiny ve způsobu zpracování významu, operacionalizovaném jako četnosti užití jednotlivých významových proměnných. Chceme-li vystihnout charakteristické rysy fobiků, je třeba zmínit především pasivitu ve smyslu neochoty aktivně zasáhnout do běhu věcí v okolním světě, zaměření na vnitřní prožitkový svět a fantazii a emoční nestabilitu. Při podrobnější analýze bychom zmínili ještě specifický kognitivní styl spočívající ve velmi zdatném využívání analytického a abstraktního myšlení při kontrole okolního prostředí. V kontrastu k němu se zde ale projevuje nechuť či neschopnost kognitivně ovládnout svůj vnitřní prožitkový svět, ve kterém emoce dominují nad racionálními složkami. Ani ve vztahu k vnějšímu prostředí se ale nezaměřují na skutečnou podstatu věci, ale spíše přeceňují detaily a emočně nabité signály. To může vést až k rigiditě chování.
Tato studie se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi citovou vazbou k rodičům a pociťovanými strachy v rané adolescenci. K získání dat byly použity dotazníkové metody, pro zachycení citové vazby metoda IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment), k měření strachu jsme použili FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, druhá revidovaná verze). Zkoumaný soubor byl tvořen 291 adolescentem (165 dívek, 126 chlapců) ve věku od 12 do 14 let. Dívky a starší adolescenti vykazují vyšší míru strachu než chlapci a mladší adolescenti. Kvalita citové vazby k matce byla zjištěna jako prediktor celkové míry strachu i jednotlivých strachů souvisejících s rodinným prostředím, specifická zjištění pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny jsou diskutována. and The study focuses on the relationship between the parental attachment and fears in early adolescence. A sample of 291 adolescents aged 12 to 14 (165 girls and 126 boys) completed the 78 item FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, second revision) and 25 item IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment). The results show that girls perceive themselves as more fearful than boys. Fear seems to increase with age. We also found the quality of attachment to mother to be a predictor of both the overall fear score and of the specific fears related to family environment. Gender and age differences are discussed.
Dental management behavior problems are thought to be both multifactorial and multidimensional, consisting of physiological, behavioral and cognitive components. The stress response to pain or even the anticipation of distress initiates activation of the hypothalamic-pituitary-adrenal axis and causes an increase of cortisol and catecholamines. The literature on the role of hormones in dental management behavior problems comprises about one hundred papers, which have mainly been focused on this activation of the HPA axis in various situations in dental care. They have generally used salivary cortisol as a marker of the activity of the HPA axis, sometimes combined with salivary alpha amylase. Here we summarize the literature data on the role of stress hormones in dental management behavior problems., M. Dušková, J. Vašáková, J. Dušková, J. Kaiferová, Z. Broukal, L. Stárka., and Obsahuje bibliografii
Výzkum se zabývá obsahem strachů u dětí v období mezi předškolním a středním školním věkem. V rámci longitudinální studie zjišťuje intenzitu strachů z předem určených objektů, jejich proměnu v čase a rozdíly v závislosti na pohlaví. Výzkum je rozdělen na dvě fáze. V první fázi byly zjišťovány intenzity strachů u 40 dětí z mateřských škol a 39 dětí z druhých tříd základní školy. V druhé fázi bylo šetření replikováno u stejných skupin po dvouletém odstupu. Studie prezentuje základní informace o podobách strachu ve výše uvedeném období, předkládá data o proměnách reprezentací strachů v dětských představách, uvádí přímé intenzity strachů z jednotlivých objektů a zasazuje je do vztahů se současnou tuzemskou i zahraniční literaturou., The research is dealing with content of children‘s fear in the period between pre-school and middle school age. In the scope of a longitudinal study it focuses on the intensity of fears from predetermined objects, their change in time and differences according to the gender. The research is divided in two phases. In the first phase, the intensity of fears was investigated within 40 children from nursery schools and 39 children from second classes of primary school. In the second phase, the investigation was replicated in the same groups after two years. The study presents basic information about the forms of fear in the above-mentioned period, presents data about changes in the representation of fears in the child's mind, mentions direct intensities of fears from the individual objects and sets them into relations between current domestic and foreign literature., Martin Brummer, Hana Valentová., and Obsahuje bibliografické odkazy