Při záchranném výzkumu na návsi obce Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí) byl zachycen objekt přibližně kruhového půdorysu, interpretovaný jako studna. Svrchní část výplně tvořila vrstva s keramikou ze 13. stol., spodní část vyplňovaly sedimenty svědčící o postupném zanášení, s ojedinělými keramickými zlomky stejného stáří. Studna zanikla v průběhu 13. nebo ve starším úseku 14. století. Vzhledem ke své poloze představuje důležitý doklad proměn osídlení a vývoje v blízkosti raně středověkého mocenského centra, funkčního do 13. století. and Rescue excavations on the village square of Vraclav (Pardubice Region) uncovered a feature with a circular ground plan that was interpreted as a well. The upper part of the fill was composed of a layer with pottery from the 13th century; the lower portion of the fill was made up of sediments that showed gradual siltation, including isolated pottery fragments of the same age. The well became defunct during the course of the 13th century or in the early years of the 14th century. Due to its position, the well represents important evidence of transformations in settlement and development in the vicinity of an early medieval centre of power that functioned until the 13th century.
Počátky existence vesnic a jejich plužin na Šumavě jsou úzce spojeny s nástupem nových středověkých zemědělských technologií. Předmětem studie je hydropedologie terasových polí dvou vybraných vesnic, příklady dalších polních systémů jsou sledovány z hlediska krajinné archeologie. Dlouhý a kontinuální vývoj orných ploch je determinován fyzikálními vlastnostmi půdy. Humus byl v procesu půdního třídění a odnosu přemísťován a akumulován na hranách terasových polí. Hlavním cílem práce je popsat jejich vodní režim. Bilance vodního režimu půdy byla sledována od srpna 2001. U dvou vybraných komplexů terasových polí byly do půdy instalovány tenzometry. Byly sledovány srážky, transpirace a výtok vody z půdy a tyto parametry zachyceny do kumulativních diagramů. V práci je diskutován vodní režim středověkých a novověkých zaniklých polí. Především je sledován a diskutován proces změny středověkých a raně novověkých polí na pastviny v souvislostech s klimatickými změnami v 17. století. and The origins of the Bohemian Forest villages are broadly connected with medieval arable technological improvement. The hydropedology of two village field systems is studied, three other examples support the study from the perspective of landscape archaeology. The long and continual development of arable land has influenced the physical properties of the soil. Hand-in-hand with soil skeleton sorting and removal, the humic topsoil had been translocated and accumulated at the field edges. Main aim is to describe the soil water regime on the terraced field complexes. The soil water balance has been observed since August 2001. Soil water tensiometers have been installed on four places in two field systems. The precipitation, transpiration and leakage totals, depicted in the charts in cumulative form, show the soil water regime stages. The interpretation of former arable field terraces in the system of the Medieval and Early Modern period are discussed. The process of functional change from arable fields into pastureland probably started in connection with climate deterioration in the 17th century.