In her essay, the author deals with the traditional position of woman in Jewish society. Although woman’s life role may seem very restricted and insignificant, according to the tradition, Jewish woman is considered to be the pillar of the family and the key element in passing on the Jewish tradition to future generations. Women’s participation in religious life is limited, yet their main attention is almost exclusively directed towards family and child raising. their absence from religious rituals is perceived as a positive element which enables women to fully concentrate on their most important role of a mother. Jewish families are traditionally large. Among Jewish woman’s main tasks is the observance of family purification rules, preparation of kosher food, arrangements for family celebrations of Sabbath and festivals and child raising. Attention is also paid to the basic principles of matrimonial cohabitation, to the educational opportunities of Jewish women in the past, their charitable and associational activities and the most frequent ways of earning their living.
The study deals with the policy towards the Jewish minority in Slovakia during the first years of the interwar Czechoslovak Republic. In particular it examines the attitudes, semantics and everyday praxis of the members of the new political establishment. Whilst they attempted to solve the "Jewish question" as soon as on the turn of the 19th and 20th century by establishing cooperatives, after the World War I they used their new governmental authority for revising the so-called "liquor licenses" which were seen as a "Jewish privilege". This emphasis on the "practical" or "humanitarian" antisemitism - significant for the Czech and Slovak populism since the late 19th century - merged in the postwar period with the aggressive campaign against the "Judeo-Bolshevism" which was alleged as a threat for the new Czechoslovak state. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou
Článek interpretuje Humovu teorii asociace idejí především se zřetelem k podobnosti jako jednomu z principů asociace a k obecným idejím (či pojmům) jako zásadnímu produktu asociace. Na základě této interpretace autor tvrdí, že Humovo pojetí podobnosti a obecných termínů není podmíněno přijetím tzv. „mýtu daného“. V důsledku přijetí tohoto předpokladu však vyvstávají nové otázky, zejména proč asociací vznikají zrovna ty obecné pojmy, které reálně vznikají, a jak dochází k jejich intersubjektivnímu sdílení. Tyto otázky vedou k nutnosti doplnit obrázek mysli jako „zrcadla přírody“ ze začátku první knihy Humova Pojednání o lidské přirozenosti obrázkem mysli jako „zrcadla druhých“ z jeho druhé knihy., The article interprets Hume’s theory of association of ideas, primarily with respect to resemblance as one of the principles of association and to general ideas (or concepts) as a principal consequence of association. On the basis of this interpretation, the author argues that Hume’s conception of resemblance and general terms is not conditioned by the acceptance of the so-called “myth of the given”. As a result of accepting this assumption, however, new questions arise; in particular, why is it that just those general concepts arise that in fact arise and how are they intersubjectively shared. These questions lead to the need to supplement the image of the mind as a “mirror of nature” from the beginning of Hume’s A Treatise of Human Nature, book I, with the image of the mind as a “mirror of others” from book II., and Der vorliegende Artikel bietet eine Interpretation von Humes Theorie der Assoziation von Ideen, insbesondere im Hinblick auf die Ähnlichkeit als eines der Assoziationsprinzipien und auf die allgemeinen Ideen (bzw. Begriffe) als Grundprodukte der Assoziation. Auf Grundlage dieser Interpretation stellt der Autor die Behauptung auf, dass Humes Auffassung der Ähnlichkeit und der allgemeinen Begriffe nicht durch die Annahme des sog. „Mythos des Gegebenen“ bedingt ist. Infolge der Annahme dieser Voraussetzung treten jedoch neue Fragen auf, insbesondere die Frage, warum durch Assoziationen ausgerechnet jene allgemeinen Begriffe entstehen, die real entstehen, und wie es zu deren intersubjektiven Mitteilung kommt. Diese Fragen führen zu der Notwendigkeit, das Bild vom Denken als „Spiegel der Natur“ am Anfang des ersten Buches von Humes Abhandlung über die menschliche Natur durch das Bild des Denkens als „Spiegel der Anderen“ aus dem zweiten Buch zu ergänzen.