Kresba. Dvě alegorické postavy, zobrazené na obou stranách téhož papíru, představují bohyně. Na lícové straně Pomona - stojící ženská postava, v klíně drží drapérii, ve které jsou různé plody. Na rubové straně Diana - stojící ženská postava kladoucí levou ruku na krk psa., Zlatohlávek 1997#, 302, č. LVIII., and Ve sbírce NG od roku 1949, ze sbírky Vincence Kramáře. Postava dívky držící v drapérii plody (Pomona nebo také alegorie Podzimu) je inspirována antickou plastikou, která byla až do 18. století považována za bohyni Pomonu (Florencie, Uffizi, římská kopie, 1. st. př. Kr.-1. stol. po Kr. , srov. Bober, Rubinstein 1991, 94, č. 58).
Na hudební galerii alegorie pěti smyslů: pět žen s atributy. Sluch: sedící žena, hraje na loutnu, na zemi dechové hudební nástrije a violoncello? Zrak: žena se prohlíží v zrcadle. Chuť: žena s ovoce, vedle ní opice pojídající ovoce. Čich: žena čichá ke květinám, u jejích nohou pes. Hmat: žena, na levé ruce drží ptáka, vedle ní želva. and Autor pracoval podle grafických předloh Cornelise Corta, rytiny podle Franse Florise (1561).
Strop Zlatého sálu se skládá z 30 osmibokých panelů s figurální dřevořezovou výzdobou - kazetový strop. and Strop sestavený z trámů a výplňových desek a lišt, je antickým konstrukčním prvkem, kontrukce byla původně kamenná, později dřevěná (Vitruvius, 6.3: lacunaria). V italské renesanční architektuře vzniká z tohoto typu stropu zdobný, nekonstrukční, architektonický prvek, který v podhledu vytváří ornamentální sestavy ze zapuštěných panelů různých tvarů (obdélné, čtverce, trojúhelníky, osmiboké...). Tyto panely jsou pak uvnitř zdobeny řezbou, ornamentální i figurální malbou. V renesančních Čechách se uplatňují ve větší míře od 2. poloviny 16. století, a to zejména ve výzdobě stropů sálů šlechtických sídel.