Tapiserie (366 x 214 cm)., Blažková 1969#, 48, 54., and Kartony vytvořil patrně Jan van Orley a Augustin Coppens, tato série byla utkána v bruselské dílně Jodoca Vose. V Bruselu však byla v 18. století utkána několikrát (Auwercx). Tkané výjevy jsou ilustrací francouzské didaktické novely o Telemachových dobrodružstvích sepsané na námět Homérovy Odyssey francouzským teologem, básníkem a spisovatelem F. Fénelonem pro svého svěřence, vnuka Ludvíka XIV., burgundského vévodu Ludvíka v letech 1693-1694 (François de Salignac de la Motte Fenelon, Les Aventures de Télémaque Fils D'Ulysse). Dílo bylo vydáno poprvé roku 1699 (pak roku 1717, s ilustracemi (G. Volpato) roku 1762 v Lausane, 1768 v Benátkách). Odysseův syn Telemachus doprovázený moudrým rádcem Mentorem, ve skutečnosti Minervou v podobě Mentora, se vydal hledat svého otce a cestou prožívá různá dobrodružství.
Tapiserie (175 x 105 cm). Scéna v krajině, v popředí tři ženské figury, jedna polosedí, dvě stojící, figura otočená zády k divákovy drží luk, na zádech má toulec se šípy., Blažková 1969#, 48, 54., Blažková 1974#, č. k. 58., and Kartony vytvořil patrně Jan van Orley a Augustin Coppens, tato série byla utkána v bruselské dílně Jodoca Vose. V Bruselu však byla v 18. století utkána několikrát (Auwercx). Tkané výjevy jsou ilustrací francouzské didaktické novely o Telemachových dobrodružstvích sepsané na námět Homérovy Odyssey francouzským teologem, básníkem a spisovatelem F. Fénelonem pro svého svěřence, vnuka Ludvíka XIV., burgundského vévodu Ludvíka v letech 1693-1694 (François de Salignac de la Motte Fenelon, Les Aventures de Télémaque Fils D'Ulysse). Dílo bylo vydáno poprvé roku 1699 (pak roku 1717, s ilustracemi (G. Volpato) roku 1762 v Lausane, 1768 v Benátkách). Odysseův syn Telemachus doprovázený moudrým rádcem Mentorem, ve skutečnosti Minervou v podobě Mentora, se vydal hledat svého otce a cestou prožívá různá dobrodružství.
V levém dolním rohu alegorie českých řek. Bohatá výtvarná výzdoba. mapa vyšla ve druhém vydání u Jana Fridricha Rüdigera v Norimberku roku 1742, který k mapě připojil poliometrii (ukazatel mílových vzdáleností) významných měst Českého království.
Hlavní průčelí, nádvorní portál. Po stranách dvě pískovcové sochy sedících ženských postav. Žena na levé straně drží v pravé ruce kopí, v levici štít, na hlavě má helmu - Belona?. Napravo sedí nahá žena, přes hlavu a na zádech jí súplývá lví kůže, v levé ruce drží kyj? (socha je poškozená)., Poche 1980#, s. 254., Vlček 2001#, 438., and Římská bohyně války Bellona byla v antice zobrazována jako ozbrojená žena - přilba, meč, brnění, pochoděň a kopí, též se štítem. Žena se lví kůží, Herkulovým atributem, nemůže být nikdo jiný, než Omfalé. Alegorický váznam soch je nejasný, dvojice by však mohla vyjadřovat protiklad války a míru.