Svoboda 1978, 427-428. and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochoány jsou jeho studie hlavic, řím, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností. V tomto případě autor vymyslel peripteros bez celly, s iónskými hlavicemi zdobenými festony, který ve skutečnosti nemohl nikdy existovat.
Na schodišti nástěnné malby: Triumf Apollona (jako alegorie Světla zahánějícího Temnotu) Carla Innocenza Carloneho, ve dvou sálech piana nobile Shromáždění Olympanů a Alegorie Věd a Umění (Chronos, Athéna) (1727-1730)., Poche, Preiss 1973#, s. 60, 173, obr. 55, 56., and Vlček 1996#, 185-188.
Secesní nájemní dům, va fasádě průčelí ve štítě arkýře medailon s poprsím Minervy (dvě sovy). Ve druhém patře mezi okny, štukové reliéfy. Alegorie: na pozadí motivu pražského hradu žena, horní část těla odhalená, sedí na volutové hlavici sloupu (Architektura), žena, horní část těla odhalená, sedí před malířským stojanem, v levé ruce drží paletu (Malířství), nahý muž, sedí na soklu s egyptskými motivy, v ruce drží knihu, před ním zabodnut meč, u nohou má palmovou ratolest a okovy (Poesie), nahý muž, sedí, na klíně kniha, pravá ruka podpírá bradu, před ním rostlina, lebka, pod pravou nohou kniha, za ním sova (Filozofie). and Vlček 1996#, s. 522.
Autor renesanční části zámku asi Baldassare Maggi, další Italové od roku 1572 Antonio Corta, Antonio Prestino z Mendrisia. Tato část však zanikla při přestavbě barokní 1652-1684. Jižní křídlo nádvoří s arkádami , štuky, výklenky se sochami: Minerva se sovou, Mars s trofejemi.
Zámek 1650-1652, Pietro Bolombo, 1653-56 Francesco Caratti (1665-67) Carlo Orsolini, pak Antonio Porta 1672-1684. Interiér Fr.M. Kaňka (před 1734). Fresky Francesco Marchetti 1697; 1797 úpravy nádvoří. Po stanách brány sochy Minerva, Mars. and Vlček 1994, s. 227
Nástěnná malba, figurální scéna v oblacích. Dole vůz tažený pávy, z něj vystupuje Juno (koruna), za ní Žárlivost, před ní Závist, žezlo a koruna - v oblacích nad scénou Jupiter s orlem, na hlavě koruna) a letící Merkur (kaduceus, okřídlená čapka)., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., Togner 2010#, 79., and Malba představuje sestoupení Juno na zem, v doprovodu Olympanů, Žárlivosti a Závisti. Kolem hlavního výjevu jsou zobrazeny čtyři přiklady Jupiterových lásek.
Nástěnná malba, uprostřed štukového medailonu figurální skupina v oblacích. Dole sedí Venuše, v pravé ruce drží jablko, vedle ní sedí Juno s pávem, u jejích nohou letí Amor. Nad oběmi bohyněmi letí Minerva ve zbroji, vlevo v oblaku sedí Saturn., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.