Vila sochaře György Zala (1858-1937) navržená původně v roce 1895 Ödonem Lechnerem (1845 - 1914) byla postavena až po roce 1900 podle plánů Zoltána Bálinta (1871-1939) a Lajose Jámbora (1869-1955). Původně navržený obdélný reliéf s figurální výzdobou a sochami v zahradě nebyl realizován. Současný reliéf z pirogranitu, nad hlavním vchodem do vily, zachycuje Venuši v bohatém akantovém dekoru, obklopenou po její levici skupinou nymf, po pravici postavami tří dívek v obětí s trsem vegetace (tři Grácie), za nimi se opírá o štít s hlavou Medúzy žena v šupinové zbroji s přilbicí na hlavě (Minerva) a sedící žena drží v klíně květiny (Flora)., Gerle -Lugosi 1999, s. 66-67; Pintér 1998, s. 99., and Skupina ženských postav nad vchodem poučenému kolemjdoucímu připomíná poslání majitele vily, známého sochaře. Athéna zde vystupuje jako ochránkyně umění, Venuše a gácie představují krásu, nymfy a Flora odkazují na přírodu, věčnou inspiraci umění.
Vila v zahradě, dnes "Ruské kulturní centrum". V průčelí do hlavní Andrássyho třídy pod okny 1. patra na obou nárožích kruhové medailony s reliéfem představujícím tří Gráce, před vchodem na soklech antikizující vázy s reliéfem: na levé straně Bakchantky, na pravé straně Satyr hrající na flétnu. and Řecké bohyně půvabu, krásy a slavnostního veselí - Charitky (Aglaiá (Skvělá), Eufrosyné (Radostná) a Thaliá (Kvetoucí) průvodkyně Apollóna a Múz, byly u Římanů ctěny jako Grácie. Téma bylo v evropském umění velmi oblíbené, v období klasicismu a novoklasicismu zejména u sochařů (Canova, Thorwaldsen).
Olej na dřevě (34,9 x 28,6 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů. Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II., zjednodušená varianta obrazu v Münsteru (Münster, Van Ravesteyn, Tři Grácie), větší varianta je v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349, 151, 7 x 101, 7 cm). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise.
Olej na plátně (197 x 126 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech, nad ní se vznáší putto s květy. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů, nad ní je putto s třešňovou větvičkou (třešně, latinsky cerasus, evokují bohyni Ceres i Charitky). Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem, nad ní je putto s hroznem vína., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II. Gracie Thalló (nebo Thaleia)/ Květinová, Karpó/ Plodivá (zvaná také Kale/ Krásná), a Auxó/ Zmnožující, byly ztotožňovány s Hórami (Hodinami). Již v Hésiodově Theogonii (Zrození bohů, c. 700 př. Kr.) byly identifikovány se Zákonností (Eunomia), Spravedlností (Dike) a Mírem (Eirene). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Varianta obrazu bez putti je v Baltimore (Baltimore, Van Ravesteyn, Tři Grácie) a v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349).
Nástropní malba: Amor opouští Psýché., Togner 2010#, 55-56., Dufková 2010#, 3, Mádl 2011#, 214-236., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě).
V pravé části hlavního křídla reprezentační mramorové schodiště, nad ním nástropní malba., Ledvinka 1995#, 262-266., and Malířská výzdoba v pompejském stylu.
Keramické plastiky z pálené hlíny, na hlavním třípatrovém průčelí, v prvním patře. Na konzolách stojí čtyři ženské postavy v antikizujících oděvech, s atributy. Na hlavě věnec, v rukách věnec nebo květiny., Blažková, Patera 1942#., and Vlček 1996#, 372.