Na břehu Mlýnského rybníka antikizující stavba se sochařskou výzdobou a reliéfy s náměty mythologickými. 1817-1819 vídeňský architekt Josef Kornhäusel (1782-1860), ved. stavby lichtenštejnský stavitel Poppelack. Osm dórských sloupů před přůčelní zdí chrámku, tvořící uprostřed široký půlkruhový výklenek, nese kladí a atiku, na níž uprostřed v šíři čtyř sloupů spočívá čelní zeď stavby, zaklenuté půlkupolí a navazující na půlkruhový výklenek v přízemí. Terasa s klasicistním zábradím, v horní části průčelní zdi lunetové reliéfy, ve výklenku vlys s výjevy z báje o Apollónovi (autor Josef Klieber z Tyrol (1775-1850). Skupina amoretů a múzy na atice asi týž autor., Hrady, zámky a tvrze 1981, s. 140, and Reliéf s Apollónem na slunečním voze původně zdobil zaniklý chrám Slunce, který byl zbořen kvůli stavbě skleníku.
"Dalším saletem, o kterém se nám dochovaly informace byl Chrám Múz. Nacházel se na vstupu do původně o 50 m delší oranžerie-skleníku, zhruba v místech dnešních soch lvice a vlka. Sochy múz jsou dnes umístěny na zámečku Tři Grácie a na Apollonově chrámu. Byl vystavěn 1807-1808 Josefem Hardmuthem. Zrušen byl roku 1842 stejně jako zámecké divadlo a oranžerie." http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/zanikle-stavby-lva/chram-muz/ and http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/zanikle-stavby-lva/chram-muz/
"Chrám Slunce. Původní park se nacházel na pravém břehu Zámecké Dyje a nazýval se Hvězda. Autorem byl Ignác Holle. Středem hvězdy byl dřevěný letohrádek, který byl v 18 st. přestavěn na Chrám slunce. Podle dochovaných materiálů jde o první postavený salet doložený v roce 1692, Josef Hardmuth jej přestavěl v letech 1794-95 a zcela zrušen byl v roce 1838 (v některých zdrojích uváděn už rok 1819). Šlo o kamenný klasicistní monopteros nesený osmi sloupy, s malovanou kopulí. Hlavní římsa nesla nápis "Rerum productori, Entium conservatori". Z tohoto oktogonu vycházely paprskovitě aleje na všechny světové strany. Aleje byly osázeny vlašskými topoly, které byly cca před 100 lety nahrazeny kaštany. Na konci těchto alejí byla vždy stavba s egyptským, římským nebo orientálním námětem. Dodnes se zachovaly pouze 3. Kolem chrámu slunce byla navíc kruhová alej (osmiboký tvar) o průměru cca 300 m , která vedla vždy kolmo na jednotlivé paprskovitě se rozbíhající aleje." http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/ (22. 3. 2013)., Musil, Plaček, Úlovec 2005#, http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/ (22. 3. 2013)., and Stavba zanikla v letech 1819-1838.
Empírový chrámek podle návrhu stavitele Franze Engela, půlkruh na 12 ionských sloupech, stejný počet výklenků ve stěně, ve výklencích alegorické sochy klasického umění a věd od Josefa Kliebera z Tyrol, dříve zdobily odstraněný Chrám múz v lednickém parku. Sousoší tří Grácií (Minerva, Venuše, Diana) vytesané z jednoho kusu od Martina Fišera, původně před grottou v lednickém parku. Mramorové prvky a mozaika práce brazří Martinetti z Itálie Uvnitř chrámku sál s malovanou architekturou a toskánskou logžií. Měděná socha bohyně Psyché od Leopolda Kieslinga..
Kolonáda 12 jónských sloupů, s malým salonem, na palouku před průčelím sousoší tří bohyň (Athéna, Artemis, Afrodíta, autor Martin Fischer), ve výklencích kolonády alegorie věd a umění přenesené sem ze zrušeného chrámu Múz.
Lovecký zámeček postavený v Bořím lese podle projektu lichtenstejnského stavitele J. Hardtmutha v podobě římského vítězného oblouku, alegorie denních dob a lovecké výjevy. and Stavba určená pro vojevůdce z Napoleonských válek Jana I., Josefa Lichtenštejna.
Klasicistní budova z let 1816-1827 podle projektu zednického mistra Karla Schlepa. (průvodce jinak: v palladiánském stylu podle projektu Franze Engela postavená Josefem Poppelackem 1826). Před zámkem alegorická postava ženy na kašně and Hrady zámky a tvrze 1981, s. 140-141