Empírový chrámek podle návrhu stavitele Franze Engela, půlkruh na 12 ionských sloupech, stejný počet výklenků ve stěně, ve výklencích alegorické sochy klasického umění a věd od Josefa Kliebera z Tyrol, dříve zdobily odstraněný Chrám múz v lednickém parku. Sousoší tří Grácií (Minerva, Venuše, Diana) vytesané z jednoho kusu od Martina Fišera, původně před grottou v lednickém parku. Mramorové prvky a mozaika práce brazří Martinetti z Itálie Uvnitř chrámku sál s malovanou architekturou a toskánskou logžií. Měděná socha bohyně Psyché od Leopolda Kieslinga..
V Katzelsdorfském lese klasicistní lovecký zámeček (myslivna). Do tří stran otevřená síň s řadami sloupů, stěny přední chodby s reliéfy (putti, lovecké výjevy, lovci údajně v antických řízách)., Musil, Plaček, Úlovec 2005#, http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/ (22. 3. 2013)., and Budova (zv. Kyclovka) na počátku šedesátých let 20. století zbourána.
Převzato: http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/zanikle-stavby-lva/nove-lazne/ Stavba, nazývaná Nové lázně, byla postavena podle plánů architekta Josefa Hardtmutha v roce 1805 nebo 1806, již za knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina. Lázně se nacházely na břehu Růžového rybníka, kterému se dříve říkalo Lázeňský rybník. Nové lázně jsou tak pojmenovány z toho důvodu, že v lednickém parku už jedny lázně stály (1794-1804, J. Hardtmuth).Stavba měla obdélníkový půdorys (podle vyobrazení z dobových map) a průčelí tvořily čtyři sloupy iónského typu. Šlo o menší přízemní budovu, pravděpodobně bez další sochařské či reliéfní výzdoby. Do dnešních dnů se dochovalo kamenné schodiště, které vede do Růžového rybníka.Stavba byla pravděpodobně zrušena po roce 1840, neboť se na pozdějších mapách již neobjevuje.
Empírový zámeček se zdobnými antikizujícími prvky a figurálními reliéfy. V obdélných reliéfech putti, v kruhových medailonech výjevy z mýtu o Jupiterovi a Létó a jejich dětech Dianě a Apollónovy. Kruhové medailony:
"Templ, dříve uváděný pod názvem Dianin chrám se na mapách poprvé objevuje kolem roku 1805. Architektem byl s největší pravděpodobností opět Josef Hardtmuth, který odchází z knížecích služeb až v roce 1812. Templ stával v ose Chrám Slunce - Labutí jezero, mezi rybníkem a Zámeckou Dyjí, přičemž další pohledové vazby byly na Aquadukt a Činský pavilon. Z obrazů „Pohled z Turecké věže“ (Ferdinand Runk, 1824) a „Park von Eisgrub“ (anonymní autor, kolem roku 1807) je zřejmé, že šlo o kruhovou stavbu (klasicistní monopteros), jejíž kopulovitá střecha je nesená 6 - 8 sloupy. Pravděpodobně šlo o jakousi zmenšeninu, nikoli přímo náhradu za zmiňovaný Chrám Slunce, neboť na obraze „Park von Einsgrub“ je zachycen Templ i Chrám Slunce, s kterým bývá často mylně spojován. Zánik stavby není jasný, ale pravděpodobně byla zrušena už před rokem 1840, neboť se na pozdějších katastrálních mapách neobjevuje." http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/zanikle-stavby-lva/tnode.cz, http://katzelsdorfskyzamecek.webnode.cz/zanikle-stavby-lva/tnode.cz, and Stavba zrušena patrně před rokem 1840.