Na hlavním průčelí vstupního křídla dva portály se sochařskou výzdobou. Portál do průjezdu vlevo: nad obloukem portálu uprostřed orel s rozepjatými křídly, postranách putti a ženské figury, vlevo s lyrou, vpravo s hadem. Portál do průjezdu vpravo: uprostřed orel s rozepjatými křídly, po stranách alegorické figury., Samek 1994#, 136-138., and Valeš 2008#, 101-108.
Zeď s branami s iluzivní malbou ruin architektury a sochařskou výzdobou na stříškách bran. Pískovcová busta ženy, na čele hvězda - Aurora ?, Blažíček 1958#, 211., Šmahel 2011#, 34-44., and Původně barokní obvodní zeď okrasné zahrady bývalého Neuperkovského (Kuchynkovského) dvora, pozdější zahradní vily Fr. Wiesnera. Obvodní zeď zbořena roku 1956, zůstaly pouze dvě brány. Jedna z dochovaných bust je uložena v hospodářské budově vily v Chrudimi. Některé další z Rohrbachových bust jsou dnes uloženy v lapidáriu hradu Košumberk (Luže).
Zeď s branami s iluzivní malbou ruin architektury a sochařskou výzdobou na stříškách bran. Pískovcová busta ženy, nad čelem srpek měsíce -Diana, jako Noc (Luna)., Blažíček 1958#, 211., Šmahel 2011#, 34-44., and Původně barokní obvodní zeď okrasné zahrady bývalého Neuperkovského (Kuchynkovského) dvora, pozdější zahradní vily Fr. Wiesnera. Obvodní zeď zbořena roku 1956, zůstaly pouze dvě brány. Jedna z dochovaných bust je uložena v hospodářské budově vily v Chrudimi. Některé další z Rohrbachových bust jsou dnes uloženy v lapidáriu hradu Košumberk (Luže).
Zeď s branami s iluzivní malbou ruin architektury a sochařskou výzdobou na stříškách bran. Pískovcová busta Na vrcholu oblouk brány busta římského imperátora, bezvousá tvář, na hlavě vavřínový věnec., Blažíček 1958#, 211., Šmahel 2011#, 34-44., and Původně barokní obvodní zeď okrasné zahrady bývalého Neuperkovského (Kuchynkovského) dvora, pozdější zahradní vily Fr. Wiesnera. Obvodní zeď zbořena roku 1956, zůstaly pouze dvě brány. Jedna z dochovaných bust je uložena v hospodářské budově vily v Chrudimi. Některé další z Rohrbachových bust jsou dnes uloženy v lapidáriu hradu Košumberk (Luže).
Schloss Großsedlitz - Kolem šedesáti pískovcových soch a váz v parteru a v nikách zahradní architektury - Čtyři roční doby (podzim a Zima autorství nejisté), Čtyři světadíly, Čtyti živly, 8 sousoší mileneckých antických párů (autor jiný asi Werkstatt Johann Benjamin Thomaes), Pomona | Antike Liebespaare | Götter und Heroen | Elemente, Erdteile und Jahreszeiten., http://www.barockgarten-grosssedlitz.de/fileadmin/user_upload/baro/pdf/Homepage_Geschichte_Barockgarten.pdf, and Der Barockgarten Großsedlitz hat sich seit 1732 in seiner Struktur nicht geändert und nur wenig Substanzverlust über die Jahrhunderte zu verzeichnen. Die hier umgesetzte Gestaltung zweier sich gegenüber liegender Hänge ist nördlich der Alpen nur selten anzutreffen. Somit stellt diese wunderbare Verbindung des französischen und des italienischen Barock eine besondere Kostbarkeit sächsischer Gartenbaukunst dar, die Ihresgleichen sucht. In der Anlage finden Sie mehr als 60 Skulpturen, davon 24 Originale und rund 400 Kübelpflanzen, davon allein 140 Pomeranzen, den größten Bestand in Deutschland. Christoph August Graf von Wackerbarth beauftragte den Hofarchitekten Knöffel mit dem Bau seines Altersruhesitzes. Bereits 1721 waren Schloss und Obere Orangerie fertig gestellt. Doch bereits 1723 kaufte August der Starke ihm den Besitz ab und ließ in bis 1732 nach seinen Wünschen umgestalten.
Interiér, schodiště: alegorie Živlů v podobě chlapců, autor Štěpán Borovec? žák Brokoffa. Josef Herscher??1. Země, chlapes s hadem; 2. Voda, chlapec s rybou; 3. Vzduch, chlapec na orlu,; 4. Oheň, chlapec s dělem. and UmPamČ 2, s. 348; Hrady, zámky a tvrze
Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Preiss 1997#, 22-25., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (kresba je dnes nezvěstná).
Grafika: figurální scéna v krajině, uprostřed kompozice žena s tělem proměněným ve strom, ruce-větve pozdvižené k obloze. Kolem jsou shromážděny Najády, které se účastní narozeni Adonida. and Dílo je v expozici uvedeno jako anonymní práce. Jedná se však o jeden z gafických listů z vydání Ovidiových Metamorfóz (Métamorphoses d'Ovide en Latin et Francais, tr. P. Du Ryer (Brussels, 1677), stejné ilustrace byly začleněny do vzdání v roce 1702 a 1732 (Ovid's Metamorphoses, tr. A. Banier, illus. B. Picart, (Amsterdam, 1732).