Nástěnná malba na za západní stěně. Zobrazen je Trajánův soud a nad ním Příchod Sibyly (královny ze Sáby) ke králi Šalamounovi, patrně kryptoportrét Vladislava II. Sibyla jde potokem Kedron, protože poznala, že ze dřeva lávky bude zhotoven Kristův kříž. Královna je bosá, pravá noha lidská, levá v podobě husí nohy. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Vacková 1971#., Stejskal 2001#, s. 108., and Stejskal 2001, s. 108-109: Sibyly byly od 8. století před Kristem věštkyně v Erythrai v Malé Asii, pak podle Homéra ve věštírně, kterou v Delfách založil Apollon (Apollon nejdříve musel zabít draka Pythona, proto též jako bůh věšteckého umění nazýván Pythonem, Sibyla - pythonissa). Podle orákulí, která Sibyly vykřikovaly v extázi skládali kněží řecké hexametry, které zapisovali do knih, tak vznikly sibylské knihy později přenesené do Říma, kde uloženy v Apollonově chrámu na Kapitolu. V 6. století texty sestaveny do sbírky židovsko-křesťanských orálulí psaných řecky. Tyto texty ovlivnily středověkou literatutu i výtvarné zpracování středověkých maleb a iluminovaných rukopisů. V Čechách byla takovou domácí Sibylou kněžna Libuše, poprvé u kronikáře Kosma (1045 - 1125): Lybissa, tj. Sibyla lybijská.
Nástěnná malba na východní stěně. Zobrazeno je Ukřižování a nad ním Sibyla a Augustus, patrně kryptoportét Vladislava II. Sibyla věští Augustovi příchod Ježíše, který je s P. Marií zobrazen na nebesích. Augustus před Ježíšem pokleká a odkládá korunu a žezlo. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Poche 1978#, s. 190- 91., and Ve výzdobě Smíškovské kaple se patrně objevuje i politická alegorie. Prostřední muž ve votivní scéně, patrně Michal Smíšek, míří ukazovátkem na císařskou korunu, která je ve výjevu se Sibylou umístěném na východní stěně kaple. Leží na zemi vedle Augusta, čímž je zdůrazněn její symbolický význam jakožto ztělesnění císařské hodnosti. Vazbu mezi ukazovátkem na čelní stěně a korunou na východní stěně zdůrazňuje žezlo, které je vlastně pokračováním ukazovátka, s nímž je rovnoběžné. Výjev má patrně politický podtext: oslavuje Vladislava jakožto příštího císaře a tedy druhého Augusta. To je také důvod, proč byl výjev umístěn tak, aby byl dobře viditelný z lavic v hlavní lodi.
Votivní nástěnná malba, obraz Michaela Smíška z Vrchoviště. Na čelní stěně kaple je iluzivně zobrazena sakristie s trojicí mužů připravujících oltář k oběti, která je od reálného prostoru oddělena malovanou architekturou (obloukem se zábradlím). Postavy patrně představují donátora a jeho dva syny. Iluzivně je pojata i západní stěna, na níž jsou namalovány dva výklenky, v levém jsou liturgické předměty, pravý je jen potevřen. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Chadraba 1984#, 574., Šmahel 1984#., Homolka 1985#, 266-270., Všetečková 1999#., and Jeden z prvních dokladů iluzivního prohloubení obrazového prostoru v záalpském umění. Muž s ukazovátkem je první zobrazení průvodce v českých zemích. Malíř dokonale zvládl perspektivní malbu a techniku trompe l'oeil. Ve výzdobě se objevuje i nový žánr, zátiší. V antice byla realisticky namalovaná zátiší, jejichž cílem bylo oklamat zrak, nazývána "xenia" (srov. Vitruvius 6, 7, 4), jejich podrobné popisy jsou zachovány u Filostrata Staršího (po 160 - před 249), v jeho souboru popisů obrazů nazvaném Obrazy /Eikones, díl 1, 31 (338, 26-339, 29) a díl 2, 26 (380, 8-381, 39).